"Kam s nimi"- aneb kam schovat staré věci
Už od mala jsem si v pokojíku pořád schovávala nepotřebné, ale pro mně pořád důlěžité věci. Vzpomínám si, že když mi bylo 5, tak jsem měla takový starý svetřík červené barvy se třemi včeličkami. Mamka chtěla abych ho už vyhodila, ale mně se tak líbil, že mně vydržel až do 3. třídy. Ale co udělat s věcmi, které opravdu nepotřebujete, ale jsou pro vás magické? To jsem také nevěděla, takže jsem měla dříve celý pokojík zaskládaný těmihle nepotřebnými věcmi. Ale před 2 roky jsem se rozhodla, že se jich konečně musím zbavit. Tak jsme s tátou objevili starý lodní kufr po mém pradědečkovi. Byl strašně pěkný a z druhé strany byl polepený starými plakáty- samozřejmně ne kýčovitě, ale stylově. Řekla jsem si, že to je on. Ale problém byl v tom, že jsem nevěděla, kam bych si ho dala, jelikož by se mi už do pokoje nevlezl. Tak táta došel s nápadem, že by jsme ho mohli připevnit těžkými, železnými řetězy. Samožřejme museli být natřeny, aby nezkorodovali.
Takže, nejprve jsme museli celý kufr očistit od stoleté špíny. Vždyť se můj pradědeček narodil v roce 1900. Očištili jsme ho jemným kartáčem, ale hlavně jsme ho očistili čistou vodou se Sanytolem, jelikož jsem chtěla zachovat starou patinu. Potom táta odstranil kování, které jsme pečlivě vyčistili, ale už ocelovým kartáčem a natřeli zvláštním nátěrem, nejspíš na železo. Poté jsme dřevěnou část kufru natřeli ve více vrstvách ochranným nátěrem aby mi ho neprokousal červotoč a aby nezoxidovalo. Pak už táta upěvnil řetězy a pověsil na ně kufr. Opět opakuji, že to potřebuje velký fyzický, ale i psychický výkon. Možná si myslítě, že to zvládnete levou zadní, ale chci vás upozornit, že i pravá přední bude mít co dělat, aby to vydržela.
Až bylo všechno pověšeno a upevněno, tak jsem si s radostí nastěhovala mé poklady do toho kufru. Takže teď je můj pokojík pouze funkční a stylový a není už v něm místo pro nepotřebné, ale magické věci.
Takže teď už víte kam s nimi!
Pro přiblížení tohoto obrázku klikněte zde.