Chicago - Illinois
Můj výlet do Chicaga nemohl začít hůře. Naše letadlo mělo několik hodin zpoždění a museli jsme přistát v Milwaukee a čekat až se bouře nad Chicagem přežene. Přiletěl jsem tedy až večer. Ubytování jsem měl cca 600 metrů od zajímavé Buckingham Fountain, kterou lze vidět například v seriálu "Ženatý se závazky". Ihned jsem k ní zamířil a užíval si zvuk padající vody a hru barevných světel, která každou chvíli měnila náladu celé scenérie. V pozadí se ze tmy tyčily pro nás lidi z Evropy zcela nezvyklé budovy mrakodrapů, které byly úžasně osvětlené a dodávaly fontáně punc výjimečnosti. Kolem bylo jen pár lidí a několik prodavačů "hot dogů" či drožkařů, kteří nabízeli projížďku po městě. Neměl jsem ten večer nic konkrétního v plánu, a tak jsem si jen užíval tu výjimečnou atmosféru a bloudil jsem ulicemi nočního Chicaga a udělal pár prvních snímků. Šel jsem brzy spát, abych celý druhý den od samotného rána strávil poznáváním města. Vstal jsem velmi brzo a vyrazil ihned k pobřeží Michiganského jezera, které vypadalo spíše jako moře, protože druhý břeh snad ani nebyl vidět. Už od prvních okamžiků jsem byl nadšený čistotou celého města a samozřejmě i pobřeží. To jsem zažil snad poprvé v USA, všude se o úklid města již v ranních hodinách starají uklízecí čety a cítil jsem se díky tomu kdekoliv perfektně. Ráno na pobřeží bylo jen pár lidí, kteří buď běhali nebo se jen tak procházeli a užívali si klid města ještě před pracovním shonem. Několik hodin jsem se procházel po dlouhém pobřeží a míjel jsem Shedd Aquarium, The Field Museum či Stadion Soldier Field. To však nebyly cíle mého poznání města, já se už těšil na otevření známého chicagského muzea umění (The Art Institute Of Chicago), v němž jsem strávil několik hodin a nechal se inspirovat krásnými obrazy a skulpturami ze všech možných etap dějin umění a načerpal tak inspiraci pro mé vlastní fotografické vyjádření. Muzeum se nachází hned vedle překrásného Millenium Park, který je krásně vyzdoben květinami a máte uprostřed města dojem, že jste v nádherné zahradě, kde si mimo jiné můžete jít svlažit unavené nohy do Crown Fountain. Pak jsem se šel podívat na známou reflexní sochu tvaru fazole (Cloud Gate) a už jsem si to mířil opět směrem k pobřeží na poloostrov Navy Pier, kde jsem měl objednanou plavbu "Chicago Architecture River Cruise", která byla absolutně fascinující, protože jsme pluli středem tohoto obrovitánského města a průvodkyně nám vyprávěla zajímavosti nejen z jeho historie, ale upozorňovala nás také všelijaké zajímavosti budov, restaurací, mostů... Měl jsem dojem jako bych plul nafouknutými Benátkami :-). Po této plavbě jsem zamířil na poslední atrakci, kterou jsem chtěl zažít, a sice vyjel jsem výtahem do nejvyššího patra mrakodrapu John Hancock Center, kde jsem si v restauraci objednal nejdražší pivo v celém mém dosavadním životě - třetinku Stella Artois (což bylo jediné evropské pivo) za 11 dolarů :-). Dal bych si klidně nějaké místní pivo, ale to už jsem ten den jednou udělal a horší pivo jsem dlouho nepil, tak jsem raději vsadil na osvědčenou evropskou kvalitu :-) Pohled z mrakodrapu byl dechberoucí a nepopsatelný. Užíval jsem si pomalu západ slunce a pak už mě čekala jen několikahodinová cesta pěšky zpět do hotelu nočním Chicagem po Magnificent Mile. Ještě jsem se zastavil v parku, abych si užil atmosféru postupně se měnící oblohy z modré na černou s pozadím rozsvěcujících se fasád mrakodrapů a zcela vyčerpaný ale šťastný jsem dorazil na pokoj. Nestihnul jsem navštívit obchod fenomenálního basketbalisty Michaela Jordana, kterého jsem jako teenager obdivoval, ale to mi vůbec nevadilo a ještě jsem měl v plánu navštívit nějaký antikvariát s knihami, ale nedá se stihnout vše :-). Druhý den ráno jsem opouštěl centrum města a když jsem šel těmi obrovskými ulicemi a proti mně proudily ty nekonečné hordy lidí spěchajících ve stresu do práce, tak jsem si uvědomil, že to bylo sice úžasné, ale že jsem vlastně strašně rád, že už jedu pryč, a sice někam, kde čas plyne mnohem pomaleji :-)
