Zase z autobusu
Pořád nechápu chování některých jedinců v dopravních prostředcích. Dokážu pochopit, že si někdo sedne do uličky, nechce sedět u okna, bude brzy vystupovat nebo má jiný problém. Ale proč, když je autobus přeplněný lidmi, posadí na sedadlo k oknu tašku s nákupem, kabelku či několik zavazadel a sami sedí s prázdnýma rukama v klíně. A vůbec jim nevadí, že dalších 30 lidí stojí a jistě by si rádi sedli. Pozorovala jsem takhle jednu paní (cca 70 let – šlechtěná, takže vypadala až na 60), sedla si do zadní části autobusu, k oknu si dala síťovku s nějakým menším nákupem a kabelku. Nikdo neměl odvahu ji oslovit, zda to místo není náhodou volné (jasně, že není, když tam sedí taška). V první obci se jala vystupovat, sbalila svoje dvě taštičky, počkala než kvůli ní vystoupí půlka autobusu, aby se dostala ven, a důstojně odkráčela směrem ku domovu.
Jo, všimli jste si někdy, že když jste nemocní a nepotřebujete, aby na vás foukalo a táhlo, tak z toho jediného otevřeného okýnka to fouká všechno akorát na vás? Ideální potom vylézt z busu a aby se po 15 vteřinách spustil liják, před kterým moc nepomáhá ani deštník. V tom dešti se probojovat až domů a u branky zjistit, že déšť ustal. Takže holt dáte usušit deštník, kalhoty, boty, bundu a příruční zavazadlo, dáte si čaj a jdete si lehnout. :-)