Už zase přesun ptactva
9. 5. 2010
Tak a máme to za sebou. Už jsou venku!
Jen to chtělo trochu přípravy. Jedna voliéra zůstala po zimním rychlém přesunu úplně špinavá. Druhá jenom špinavá. Takže kromě vyčištění pletiva, země a vlastně úplně všeho dostali do voliérek nová bidýlka a nové "stromy". Pak přišlo na řadu znovunatření trámů, které dostaly loni dost zabrat - ohlodané, jako bych to ptactvo nekrmila. Luxol je asi fakt mňamka. Lepší jak nějaký větvičky. Den na zaschnutí a přesun!
Lexíky jsem lovila po jednom. První šel Lexa, jenže v okamžik, kdy byl už pod síťkou a já ho držela, se vysmekl a byl rychlejší než moje reakce, takže jsem zalapala a chytla sice papouška, leč už ne za tělíčko, ale už jen za ocas, který mi v zápětí zůstal v ruce. U Lutiny jsem si už dávala pozor a byla velmi obezřetná. Takže do letního sídla už jsem nesla zelenou slepičku a žlutého papouška.
Další šok byl asi dvě hodiny poté, kdy jsem zjistila, že ti dva prošmejdili, co šlo a otřeli se o přetřené trámy (které ještě nebyly dosud úplně suché). V kleci nyní seděl žlutý papoušek s mahagonovými flíčky a zelená slépka s obdobnými fleky. Trámy jsem otřela a doufala, že se to časem ztratí a mezitím nepřijde nějakej chovatel a nezabaví mi je, že se o ně špatně starám.
S kačenkama to bylo další vzrůšo. S celou zimní klecí jsme došli až k venkovní voliéře a přemýšleli, jak je přemístit bez toho, abych musela jednoho po druhém lovit. Nakonec byli potřeba další 3 lidi, co drželi klec, otočili ji na bok a ještě hlídali spolu se mnou (byla jsem ve voliéře) všechny otvory, kudy by mohli frnknout.
Jsou tam! Hurá! Jsme spokojení. Já i oni.
Jen to chtělo trochu přípravy. Jedna voliéra zůstala po zimním rychlém přesunu úplně špinavá. Druhá jenom špinavá. Takže kromě vyčištění pletiva, země a vlastně úplně všeho dostali do voliérek nová bidýlka a nové "stromy". Pak přišlo na řadu znovunatření trámů, které dostaly loni dost zabrat - ohlodané, jako bych to ptactvo nekrmila. Luxol je asi fakt mňamka. Lepší jak nějaký větvičky. Den na zaschnutí a přesun!
Lexíky jsem lovila po jednom. První šel Lexa, jenže v okamžik, kdy byl už pod síťkou a já ho držela, se vysmekl a byl rychlejší než moje reakce, takže jsem zalapala a chytla sice papouška, leč už ne za tělíčko, ale už jen za ocas, který mi v zápětí zůstal v ruce. U Lutiny jsem si už dávala pozor a byla velmi obezřetná. Takže do letního sídla už jsem nesla zelenou slepičku a žlutého papouška.
Další šok byl asi dvě hodiny poté, kdy jsem zjistila, že ti dva prošmejdili, co šlo a otřeli se o přetřené trámy (které ještě nebyly dosud úplně suché). V kleci nyní seděl žlutý papoušek s mahagonovými flíčky a zelená slépka s obdobnými fleky. Trámy jsem otřela a doufala, že se to časem ztratí a mezitím nepřijde nějakej chovatel a nezabaví mi je, že se o ně špatně starám.
S kačenkama to bylo další vzrůšo. S celou zimní klecí jsme došli až k venkovní voliéře a přemýšleli, jak je přemístit bez toho, abych musela jednoho po druhém lovit. Nakonec byli potřeba další 3 lidi, co drželi klec, otočili ji na bok a ještě hlídali spolu se mnou (byla jsem ve voliéře) všechny otvory, kudy by mohli frnknout.
Jsou tam! Hurá! Jsme spokojení. Já i oni.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář