Snění
Mé srdce toulá se tam, kde její duše pramení, kde nicota své
sídlo měla, ono poskytne jí zázemí a zjistí proč se tak chvěla. Mé srdce projde
nebem, kde pocitem nechá se vést, bolesti, strasti, pláč, zármutek překonati co
nejdříve musí, ať duše se neudusí… projde cestu plnou nástrah, od mléčné dráhy
až po zeď s velkými dveřmi, protože to cesta k dívčímu srdci jest, pak otevře
je a řekne: „věř mi…“ ta slůvka tklivá
však nestačí, vše zbořené, jako lest, ale oči již tak nepláčí. Avšak jak čas
plyne, srdce ukazuje svou pravou tvář, pak oči se protnou a duše jaks jedna
druhé řekli by: „ tady mě máš… “ spojí se v jednu a nádherný bude život těch
dvou, avšak pouhý sen to je, musí počkat než usnou zas… pak mé srdce bude
toulat se tam, kde její duše pramení………