milujem
Miluji být s tebou,
miluji tvoje dotyky.
Miluji,když se na mne rty tvé smějou,
miluji to jako ty.
Miluji ty chvíle, které mě hřejou,
když myslím na tebe,
tají se mi dech.
Když tě mám u sebe,
běhá mi mráz po zádech.
Znáš to moc dobře.
Já jsem tvá jediná,
ale i ty jsi můj jediný.
Milujeme se spolu,
s pocitem bez viny.
Jednou přijdeš za mnou a říkáš,
že moje děti budou i tvoje.
A víš, že já vím,
že pravda v tom je.
cierna
Čierna je farba dnešnej noci.
Milujem Ťa, no život už nemáš v svojej moci.
Čierna je farba rannej rosy,
zobúdzam sa a cítim, že chýba mi ktosi.
Čierna je farba dnešného dňa,
v ktorý Ty opúšťaš mňa.
Čierne sú aj večerné zore,
Ja už zas čelým nočnej more.
Ach, smrť, tá čierna dáma,
čo ani nádej nenecháva.
preco?
Proč stebou je vše tak krásné?
Proč poslední dobou jen pro tebe zkládám básně??
Proč probouzím se s úsměvem na tváři?
Proč, když se na tebe podívám oči ti záři?
Proč stále myslím na to, že sním?
Proč už se lásky nebojím?
Odpověď na tyto otázky je ta,
že tě miluju a ty miluješ mě.
Jsme tu jeden pro druhého,
i když oba dva budem na dně.
Spolu překonáme věci, které na nás číhají,
spolu vyřešíme situace, které na nás čekají.
Pamatuiji si na tu chvili
jak naposledy jsme se polibili.
Ten pocit byl překrásny,
ale nevedela sem ze taky posledni
Já sem te vzdy milowala,
ae moc jsem si uzivala.
Ae proc si mne jenom vyuzival?!
Proc sis se mnou jenom hrál?!
Posledni polibek stebou,
Byl mou posledni chvilou stastnou.........
smrt
závislá na TV
závislá na tebe
závislá na drogách
závislá na čomkoľvek
čo zábíja
usmiata tvár hnusného chlapa
rezonuje éterom
a slová z jeho úst
vnímaš ako slová proroka
mávaš krvavou dlaňou do neznáma
z posledného vagónu
cez okno, ktorým nevidno nikam
len zvuk pražcov ti oznamuje
že vlak nikde nestojí
závislá na krvi
rozliatej všade na dlážke
luxusného kupé
kúpeš sa v nej
závislá siréna na smrti posádky
miluješ
lov stratená v pohodlí spoločnosti
zákony prírody neoklameš
si tak silná
ja nemám ani odvahu povedať
nahým očiam, kde ktosi už kvety skosil
kto sa cíti sám
byť väzňom tvojich slabostí
temnota za kuchynskou linkou
prechádza do miestností
je čierna
kráča ku kreslu, v ktorom sedíš
vstrekuje doň elektrický prúd
a z rúk
ti padá flaška od kianidu
si tak chladná
spokojná mŕtva planéta
laska citaty
Nejbolestnější je vedle někoho sedět, někoho se jen tak letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích a vědět, že ho nikdy nemůžeme mít.
Není opravdové lásky v srdci toho, kdo není schopen obětovat svůj život k záchraně toho, koho miluje.
Láska je jako popel, i když dohoří, může ještě chvíli hřát ve vzpomínkách.
Láska je prales, do kterého když někdo jednou vstoupí, je okouzlen a nenajde cestu zpět.
Lásku si člověk za srdce nevytrhne, to není bolavý zub.
Největším štěstím v životě je vědomí,že nás někdo miluje proto jací jsme...nebo spíše přesto jací jsme.
Nechtějme, aby se ten, koho milujeme, podobal našemu ideálu, ale naopak - ideál přizpůsobme tomu, koho milujeme.
Láska je jedno z těch utrpení, jež není možno skrývat. Stačí jedno slovo, jeden nepatrný pohled, dokonce i mlčení k tomu, aby se projevila v plném rozsahu.
Milovat někoho znamená pochopit i to, že Vás nemiluje.
Láska není dar ani ovoce, láska je kus voloviny, která bolí u srdce.
Láska nezradí,zradí člověk.
Nenávidím tě za to, že tě nedokážu nemilovat.
Láska a nenávist jsou dva rozdílné city, které ale můžeme chovat k jedné osobě.
Láska je nádherný dar vidět člověka takového, jaký není.
Nikdy neměj strach ze stínů, protože znamenají,že někde na blízku je světlo.
Nikdo nesetře slzy tak dobře jako ruka toho,kdo je způsobil.
Miliony lidí touží po nesmrtelnosti, a přitom ani nevědí, co dělat když v neděli odpoledne prší.
Sílu proudu poznáš teprve až plaveš proti němu.
- Jedině ten, kdo dokáže mnoho obětovat, může ještě víc získat****
- Jsem krutý i něžný...jsem ŽIVOT. Pláčeš? I v slzách je síla. A teď vstaň a žij.****
- Při trošce dobré vůle člověk dokáže odpustit. Ale ani při nejlepší vůli nedokáže zapomenout.****
- Hrdina není ten, kdo v krvavém boji zvítězil, ale ten, kdo zrazen byl a přece odpustil.****
- Největším břemenem je pro nás člověk, kterého jsme přestali milovat.****
- Je lehké říci mám Tě rád - to dokáže i dítě.Těžší je však lásku dát, a říci vážím si Tě.****
- Milovat znamená žít životem toho, koho miluješ.****
- Milovati a milován býti, je největší štěstí na světě****
- Láska není stav. Je to růst a proměna.****
Vždycky když máš depresi.. už nevíš jak dál.. seš jako zahnanej do kouta.. a přemýšlíš, jestli by nebylo lepší ukončit svůj život…svoje trápení...
tak si uvědom jednu věc.. a to tu, že zemřít můžeš kdykoli.. ale žít jen teď… máš nad životem jednu výhodu.. a tou je smrt.
Prožij tedy svůj život naplno existují přece krásné chvíle, které si chceš uchovat… Nezapomínej, že po každé bouřce vysvitne sluníčko.. nikdy nepřestávej doufat….
stale najlepsi
Jestliže se někdy cítíš malý(á), neužitečný(á), deprimovaný(á), na konci se
silami, vždy si vzpomeň, že si jednou byl(a) nejrychlejší, nejúspěšnější a
jedinou vítěznou spermií ze sto milionů dalších!"
komu patri diki
"Někdo hloupý nám dal život,
když byl opilý, přihodil překážky
a díky noční chvilce chytrosti
dal do obchodů špagáty, žiletky a pistole."
...veř, že ti děkujeme!
"Někdo nám dal z nudy lásku,
aby jsme se při milování dotkli nebe,
podvodník lásku využil,
vznikla nevěra a znovu jsme se vrátili na zem."
ty jediny smies
Ty jediný, smíš mi říkat něžná slůvka.
Ty jediný, smíš mi říkat, mám tě rád.
Ty jediný, smíš mou lásku svou oplácet.
Ty jediný, smíš mé tělo hřát.
Ty jediný, smíš líbat mé rty.
Ty jediný, smíš laskat mou tvář.
Ty jediný, máš od mého srdce klíč, tak nezahoď ho pryč!
Byl to hrozny pocit,co ve me tenkrat procit.
Lezel jsi tam...byl jsi cely bledy,v krvy lezel jsi tam cely.
Klekam si vedle tebe,chci tam videt sebe.
Pohladim te po tvari a chci videt tvuj usmev...jak se rozzari.
CHCI ABY SI ZIL!Sny se mnou snil.
Nezastavim ten proud slz,co me zasahl zkrz na zkrz.
Placu a vim co se to deje...stratila jsem to nejdulezitejsi!Stratila jsem tebe!
Byl jsi muj nejlepsi kamarad,veril jsi mi na kazdy pad.
A TED TU LEZIS...a nevis...nevis co po tobe svet chtel.
Zivot jsi si vzal.NEVEDEL JSI ZE TU NEJSI SAM!!!!
co pre mna znamenas
Jsi moje zakázané ovoce,
řeka,do které dvakrát nevstoupíš.
Jsi můj život,
jenže ty to netušíš...
Netušíš nic z toho,co hlavou se mi honí,
nemáš ponětí,že bez tebe umírám.
Jsem moře bez soli,
jsem ptáček bez křídel,
jsem i nebe bez mráčků...
Bez tebe nic neznamenám,miláčku...
Stačí,když se usměješ,
já hned jásám blahem,
přestávám dýchat,
ale šťastná-jo,šťastná jsem...
Jenže nesměješ se kvůli mě,
směješ se kvůli ní,
kvůli té,co za všechno může,
ale já vím,že tě stejně jednou zradí...
vyznanie lasky
Miluju Tě čím dál víc,
hodinu od hodiny je to silnější,
bez Tebe už nebudu nic,
už nemůžu být šťastnější.
Milovala bych Tě,
i kdybys byl němý,
milovala bych Tě,
vždyť láska se na světě cení.
Mohl bys být slepý,
potichu mě poznávat,
klást jeden nesmělý dotyk za nesmělým,
prosím, chtěj mě poznávat.
Můžeš být cokoliv,
ale vždy buď můj,
můžeš být kdokoliv,
tak prosím, při mně stůj.
Nejsi slepý,
tak otevři své krásné oči,
nejsi němý,
tak řekni, že pro mě se Tvůj svět točí.
Hodiny počítám,
kdy se tohle všechno stane,
už i minuty počítám,
kdy má ruka do té tvé zase spadne.
Miluju tě!
Věř mi to,
v tomhle já neumím lhát,
řeknu ti jen jedno,
lásku já neumím předstírat.
Miluju Tě…
plac pre lasku
Dnes večer neusnu a nebudu spát,
slzy si neutřu a nebudu se smát,
nepláču proto, že bys mě neměl rád,
ale proto, že naučils mě milovat...
brana k laske
...Brána k lásce...
Jednou přišel milující k domu své milované, aby jej vpustila dovnitř.
Milovaná se zeptala: "Kdo je?" Milující odpověděl: "Já!" Ale dveře se neotevřely.
Milující se cítil zavržen a v pláči a hořekování odešel. V téže bolesti a nářku se potuloval po léta.
Jednoho dne se za svou milovanou navrátil a opět zaklepal. Milovaná se ozvala: "Kdo je?" Nyní milující odpověděl: "Jsi pouze ty!" Pak si všiml, že nejenomže byly dveře otevřené, ale že nikdy ani nebývaly zavřené.
nenavidim ta a milujem ta
Nenávidím Tě,
protože mi na Tobě začalo záležet.
Nenávidím Tě,
protože si měl pravdu, že to zklamání bude bolet.
Nenávidím Tě,
protože si mě změnil.
Nenávidím Tě,
protože jsem ti dala kus sebe.
Nenávidím Tě,
protože mi Tě všechno připomíná.
Nenávidím Tě,
protože se v sobě nevyznám.
Nenávidím Tě,
protože na Tebe nedokážu zapomenout.
Nenávidím Tě,
protože miluji jen Tebe.
A nenávidím Tě za to ještě víc,
protože si to uvědomuji a nemůžu to změnit.
Miluji Tě,
protože mě dokážeš rozesmát.
Miluji Tě,
protože mi dáváš naději.
Miluji Tě,
protože s Tebou mám pocit, že žiju.
Miluji Tě,
protože mě za nic nesoudíš.
Miluji Tě,
protože se s Tebou cítím v bezpečí.
Miluji Tě,
protože Tě milovat chci.
Nenávidím Tě, ale i miluji
a to mě děsí.
placem
Pláču... Protože miluji tvé rty, ale ony už mě nelíbají.
Pláču... Protože plamínky tvých očí se mi stále vyhýbají.
Pláču... Protože mi tě všechno připomíná.
Pláču... Protože na tvůj pohled se těžko zapomíná.
Pláču... Protože o tebe usiluji marně.
Pláču... Protože se cítím na dně.
Pláču... Protože nemůžu být s tebou.
Pláču... Protože mě ruce zebou.
Pláču... Protože mě docházejí síly.
Pláču... Protože není pohádkové víly, která všechno změnit může.
Pláču... Protože mi nedáš růže.
Pláču... Protože se ke mně stále otáčíš zády.
Pláču... Protože jsem nešťastná z Toho že tě mám ráda.
Pláču... Protože už nechci žít, když s tebou nemůžu být...
Nový začátek...
Sama v temném koutě,
v místnosti, jíž se říká svět,
sedí v krve proudě,
dobře ví, že není cesty zpět.
Myšlenky se hlavou honí,
v rukou ostří rezivé,
doufá, že se něco změní
a všechno brzy pomine.
Chvíle se zdá věčností...
Na vlhkou zem ulehá,
víčka klesla slabostí,
teď cítí, že něco končí
a snad i něco začíná...
plac
Slza - jako krůpěj zoufalství,
co pokoj ti nedá,
prostoupena bolestí,
průzračná a čirá.
Slza - poslední známkou naděje
dívky, co nemá již pro co žít,
bledou tváří zachvěje,
brzy již bude pouze snít...
Slza - čarokrásná perla soucitu,
nad ztichlou duší tančí,
nad tělem neschopném pohybu,
tentokrát jí nic neporučí...
Slza - zkalena krutostí hněvu,
obklopena temnou záští,
zády odvrácena k němu
na cestu k zemi se pouští...
dvaja
prázdnota, tma, bolesť,
to jediné je môjmu srdcu
dovolené cítiť, navzdory hlave,
tá káže "choď! a kašli na to!
ale ide to?
ticho, kričiace vo mne
ako ubohý človek padajúci do priepasti,
do priepasti ľudských klamstiev
a lži, trhajúce ma na kusy...
nikdy to nebude iné,
len dvaja ma môžu zachrániť,
jeden, čo sa páči mojej hlave,
a druhý, neodolateľný môjmu srdcu...
žiletka
Leskne sa jak čepel noža
trhá žily aj kúsky mäsa
červená voda z tadiaľ vyteká
všade sa mi rozteká
už mi ztrpla jedna noha
chýba mi už konečná
no žiletka ma mučí dalej
až mi spadla z ruky na zem
je úplne malá
a celá od krvy
už ledva dycham
už nič necítim
smrť ma čaká,
no zachvílu ju poteším
Môj smútok
Srdce boli, duša sa zviera,
hlava sa točí, vo svete bieda.
Bola som bohatá teraz som na dne.
Láska ja cítim sa totálne smutne.
Ľúbiť som ľúbila a stále ešte ľúbim.
No ten čo ľúbil ma a lásku mi sľúbil.
Ten čo pery má, ako elixír života.
Ten čo sklamal ma a odišiel bez slova,
áno pravé on zmizol inej do života.
Ja smútim, no aj to treba, veď on lásku má a mne je beda
a ja samučká v smútku a v žiali bodnem sa...
Môj plač nik nevidí aj keď mi slzy stekajú po tvári,
on sa už nevráti!
Aj on raz Lásku stratí!
Prvá jarná láska.
Nikto ma nemá rád, nikto ma nechce.
Som úbohá ruža ktorá už vädne.
Len ty sa smieš dotknúť, len ty ma rozžiariš.
Len ty máš tú moc nehou ma ovlažiť.
A ja zas ako nežný púčik kvetu vykvitnem
a ty ma pri svoje pery nežne zodvihneš.
Ty bozk ten najkrajší mi teraz dáš
a ja rozplačem sa.
A spustí sa dážď.
Ten bozk bol prvý,
ale aj posledný.
Ty si ten kvet odtrhol
a pripol ho inej na hrudi.
A mne si srdce vytrhol
a zabil si lásku v mojom vnútri.
No však ja nikdy nezabudnem,
na moju prvú jarnú lásku.
fakt husty basne
(anicka-super emo, 19. 2. 2010 14:31)