V obci Bystřec byl založen sbor hasičů v roce 1881, po několika větších požárech v posledních 10 letech ,kde vznikli ohně podle kroniky v čp. 179 ,162, 184, 92, 164, 88, 47, a v 250. Jak uvádí kronika, obec Bystřec vlastnila stříkačku již v roce 1837, byl to oválový sud opatřený pumpou, do kterého se voda donášela plátěnými koši. Obec také vlastnila 7 železných háků s dlouhými násadami, které se používali na strhování střech a jiného hořlavého materiálu.
Sedmnáct let po založení prvního hasičského sboru v Čechách se usnáší obecní zastupitelstvo v Bystrci , aby byl v obci založen dobrovolný hasičský sbor. Na náklady obce byla zakoupena čtyřkolová stříkačka a 200 m hadic od firmy Knauz z Vídně za 1239 zlatých 30 krejcarů. Prvním starostou sboru se stal starosta obce Josef Kyral , mlynář z čp. 190 a prvním velitelem Josef Urban z čp. 186. Do sboru se přihlásilo 82 členů. Prvním cvičitelem byl pozván František Frank z Jablonného, kde již měli dosti zkušeností a přestože bylo zimní období , cvičení se uskutečňovalo ve Vítovým hostinci čp. 158, jehož majitelem byl Jan Charvát. Dále se zakoupilo plátno a místní řemeslníci zhotovili stejnokroje, řemeny, sekery, násady a jiné části výstroje a výzbroje. Sbor cvičil 3x týdně a první cvičení se stříkačkou se provádělo na Křivohlávkův statek čp. 53 a Jiřího Pouka čp. 57. Stříkačka se obě cesty přepravovala pěšky.
První zásah sboru byl proveden v roce 1882 na stavení Josefa Prokopce čp.102 a bylo to ve žních a stavení zapálil při prudké bouři blesk. V témže roce se zasahovalo při požáru čp. 148 a v roce 1883 u čp. 202 , u těchto požárů se zúčastnili sbory z Jablonného a Čenkovic.
V dalším období přišla na sbor s nedostatkem financí krize , jelikož prostředky z příspěvků nestačili pokrýt potřebné výdaje a obecní zastupitelstvo nepřispělo na údržbu výstroje a výzbroje ani na pořízení nových hadic. Požárů přibývalo, v roce 1886 hořelo v čp. 271, 85, 154, 268, 223, v následném roce v čp. 60. V roce 1888 byly tři požáry a to na čp. 72, 252, 183 a krize se prohubovala a jednalo se o ukončení činnosti a rozpuštění sboru. Začátkem roku 1889 na příkaz okresního hejtmanství věnuje obecní zastupitelstvo 75 krejcarů na doplnění potřebného nářadí a sbor zasahuje u požáru na čp. 60 a153. 
První společné foto asi kolem roku 1896
V roce 1890 vstoupil sbor do župy - Pohoří Orlického , které mělo sídlo v Žamberku. Obec opět nechtěla zakoupit nové hadice a tak se starosta s velitelem vydali do Lanškrouna na hejtmanství se stížností, výsledek se dostavil obec musela zakoupit 200 m hadic. Při požáru na čp. 19 byly hadice mstivou rukou přeřezány.
V únoru 1892 byl požár na čp. 93 a členové si museli po požáru vzít hadice domů na rozmrznutí a usušení. V letech 1895 – 1899 se zasahuje u požárů na čp. 217, 50, 153, 96, 171, 122, 94 a 80. V roce 1900 se založila nová Lanškrounská župa, kam Bystřecký sbor přestoupil společně se sbory Čermná, Nepomuky, Výprachtice, Koburk, Horní Heřmanice a Heroltice. Sbor zasahoval u požárů čp. 41, 85, 242, 166, v následujícím roce na čp. 172, 9, 241 a konalo se v Bystrci okrskové cvičení. V roce 1903-1905 hořelo na čp. 215, 251, 223 a 150.
Rok 1906 byl jubilejní a sbor oslavoval 25 let svého trvání, kde župní dozorce Krčmář z Kyšperka předal 11 členům , kteří neúnavně sloužili pamětní diplomy.
Za I. světové války došlo k ochabnutí činnosti , neboť z 52 členů jich 26 nastoupilo vojenskou službu a devět se jich nevrátilo. 28. říjen 1918 přináší svobodu českému národu a vojáci se vracejí na svá místa do sboru . Na místa padlých nastoupili noví členové. V dalších letech se provádí cvičení , místní slavnosti a zúčastňuje se župních sjezdů. V roce 1921 se slavnostně odhaluje památník padlých. Sjezdu hasičstva v Praze roku 1923 se účastní čtyři členové sboru.
V letech 1926 až1927 byla nákladem obce postavena zbrojnice s věží na sušení hadic a konal se v Bystrci další župní sjezd na kterém bylo osmi členům uděleno čestné uznání za dlouholetou činnost. V roce 1927 zřizuje sbor samaritánskou četu a vybavuje ji potřebnými prostředky.
V roce 1928 navrhuje sbor místním spolkům uspořádat společné oslavy 10-ti letého trvání republiky ale pro nezájem spolků tuto oslavu nakonec pořádal sám.
V roce 1931 slavil sbor 50-ti leté výročí svého založení. Při oslavě byla vzpomenuta veškerá dosavadní práce i to že se sbor za 50 let zúčastnil 46 požárů v místě a několika dalších v okolí.
Před hasičskou zbrojnicí v roce 1933
Významným dnem v historií sboru se stal 2. srpen 1936, kdy byla sboru předána do užívání motorová stříkačka , zakoupená u firmy Stratílek ve Vysokém Mýtě za 32750 Kč, sbor přispěl částkou 10000 Kč
Rok 1939 byl pro sbor méně příznivý a pokračoval v omezené činnosti do 9. prosince, kdy byl úředně zrušen a veškerý materiál přechází do správy obce, v tomto roce sbor zasahoval u požáru na čp. 113. Sbor přešel do pomocné technické policejní služby a útvar měl 25 členů, aby mohla být utvořena čtyři družstva o devíti mužích, byli do něho jmenováni další občané. V roce 1941 zasahovali při požáru na čp. 286.
V květnu 1945 přivítali členové s radostí konec II. světový války a osvobození naší vlasti . Obnovuje se název sboru a byl zvolen nový výbor. V roce 1946 se činnost rozvijí zplna, pořizují se nové stejnokroje a nářadí a sbor hned pořádá okrskové cvičení, z něhož čistý zisk činil 25 tisíc. Dobrá finanční situace vedla sbor ke koupi staršího autobusu v roce 1950 , kterým se sbor dopravuje na cvičení.
Od roku 1951, kdy se mění název - na místo sboru dobrovolných hasičů se začal používat název Místní jednota Československého svazu požární ochrany. V tomto období dochází k diktování a organizování činnosti a upravuje působnost a vztah k národnímu výboru. V roce 1952 se v Bystrci konal okresní sjezd tehdejšího okresu Lanškroun. V příštích dvou letech činnost organizace částečně ochabuje. V tomto roce se též ustavuje zájmový kroužek mládeže, jehož vedoucím se stal František Křivohlávek čp. 227.
V roce 1954 se projevuje oživení činnosti, starý autobus nevyhovuje a získává se jiné starší vozidlo – chevrolet. Žactvo se v tomto a následujícím roce zúčastnilo krajské soutěže, kde obsadila jedna z předních míst.
Naposledy před starou zbrojnicí
V roce 1957 se připravuje stavební materiál na stavbu nové zbrojnice, která se otevírá v červenci 1960, při její výstavbě odpracovali členové i občané 15879 hodin.Členové sboru sehráli čtyři divadelní představení a to – V českém ráji , Naši furianti , Ta naše písnička česká a Námořníkův sen.O to ,aby se sehrálo tolik divadelních představení, se nejvíce zasloužili , Matějka Josef 64 , Kaška Jan 175 , Pösel Jan 285 , Kaška Josef 318 a Matějka Josef 150 a další členové. Určitě by se divadelní představení , nebýt normalizační doby sehráli další, námětů a lidí bylo dostatek.Tyto představení i další činnost sboru dokumentoval Jan Kubín 256 a Jiří Klekar 366 na film i fotografie, které při různých příležitostech vystavovali a promítali.
Skupina hasičů, která sehrála velmi úspěšně divadelní hru- Ta naše písnička česká
V roce 1962-63 dávala pro nedostatek vody z přírodních zdrojů organizace návrhy na vybudování vodní nádrže, aby byla řešena dostatečná zásoba vody. Při požáru stodoly zemědělského družstva v roce 1963 se ukázalo , že místní vodoteč je na větší zásah slabá. Na jaře 1964 se začíná s budováním vodní nádrže na místě vodního příkopu kolem Waltrovy tvrze. V roce 1966 postavili členové most přes potok , který umožnil nejkratší přístup od zbrojnice k vodní nádrži, která byla předána do užívání v roce 1967. Prostranství této vodní nádrže bylo upraveno pro sportovní a kulturní účely a ke koupání. V tomto roce se pořádala první , dnes již tradiční Benátská noc, kterou společně s obcí pořádají i hasiči.
Od roku 1965 cvičí družstvo žen, které postoupilo do okresního kola, připravoval a cvičil Matějka Josef 64.
Družstvo žen a mužů na okresním kole hasičských soutěží
V roce 1967 byla uspořádána beseda o historii obce za účasti rodáka a zakladatele místní kroniky Vincence Vašíčka.
V roce 1969 se opět mění název na Místní požární sbor a zakládají se okrsky, k Bystřeckému sboru byly přiděleny sbory z Čenkovic , Koburku , Orliček a Výprachtic. V tomto roce dostává sbor do užívání dvoukolovou stříkačku DS 16 , na místo dosavadní DS 12 od firmy Stratílek .Jako rezervní stroj pro okrsek se dostává přenosná stříkačka PPS 8.
Společné foto při 90 ti letech sboru
V roce 1971 vstupuje do sboru Stanislav Uher 209 a ujímá se práce s mládeží , kterou již vykonává 35 roků, je jeden z nejdéle činných vedoucích mládeže v okrese i v kraji a rukama Standy prošli desítky možná stovky dětí , řada z nich se stala činnými členy a ve sboru pracují do dnes.
Standovy začátky s mládeží
V následujících letech organizace plní úkoly na úseku represe a prevence, dané okresním výborem , družstvo mužů se pravidelně účastní okresního kola v požárním sportu , kde se umisťuje na předních místech. U mládeže začala celoroční soutěž nazvaná hra Plamen , která na podzim začíná branným závodem a pokračuje na jaře štafetami a požárním útokem. I tady mladší žáci , starší žáci , dorostenci i jednotlivci dosahují předních umístění, v okrese i v kraji.
Koncem sedmdesátých let začala soutěž v požárním útoku a štafetě 4x100m v Líšnici jako pohár zemědělských družstev okresu Ústí nad Orlicí , i když se začalo až od třetího ročníku , po pěti vítězstvích je pohár natrvalo v Bystrci, i když ne v držení hasičů, ale pohár se někde povaluje v dnes již neexistujícim zemědělském družstvu a nástupnická zemědělská akciová společnost nechce pohár hasičům vydat.
Okrsková soutěž v Čenkovicích
V roce 1986 až 1987 se dohodla s národním výborem rekonstrukce zbrojnice , protože stávající již nevyhovovala jak pro schůzovou činnost, tak především po bytové stránce. Přestavba byla zahájena v roce 1988, kde převážně pracovali členové sboru a pracovní četa národního výboru. Stavba byla dokončena v roce 1990 a slavnostní předání proběhlo při 110 výročí založení sboru v roce 1991.
V roce 1988 začalo cvičit družstvo žen , které dosahovalo od začátku dobrých výsledků a již prvním rokem si ženy zajistily účast v okresním kole, kde se i v dalších letech umisťovali na předních místech.
Za toto období do konce roku 1989 získali členové řadu čestných uznání sboru i okresního výboru, dvanáct členů získalo medaile za příkladnou práci, tři Za zásluhy, tři čestné uznání krajského výboru a dva čestné uznání ústředního výboru , třicet pět členů získalo Vzorný požárník III. stupně a šestnáct členů Vzorný požárník II.stupně a základní organizace svazu požární ochrany získala čestné uznání okresního výboru , diplom a čestné uznání národního výboru Bystřec.
Rok 1989 17. listopad , sametová revoluce a pád totalitního režimu , přinesl veliké změny i v požární ochraně. Změnil se název na Sbor dobrovolných hasičů a oslovuje se bratr a sestra, dalo se více pravomoci samotným sborům což záhy přineslo své ovoce a z okresního výboru přešla pravomoc na obce a obecní úřady. Okresní sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska je útvar , který přenáší informace na sbory a zajišťuje potřebné materiály, organizuje a zajišťuje okresní kola v požárním sportu všech věkových kategorií.V obci sbor každoročně pořádá okrsková kola v požárním sportu.
V roce 1996 při oslavách 115 výročí založení sboru hasičů, jsme na náklady obce z rukou starosty a jeho náměstka obdrželi prapor se stuhou připomínající 115 let od založení.
Rok 1996 se zapsal do historie sboru i obce tragickou událostí a to požárem bytu v řadové bytovce , kde uhořela babička se svým vnukem, pro kterého vběhla do hořícího bytu a zpáteční cestu jí odřízly hladové plameny, i když byl proveden rychlý zásah , tragické události se již zabránit nedalo.
Rok 1997 byl opět zapsán do historie sboru i obce a to ničivou povodní. Z nevinného deštíku , který se spustil při oslavách 770 roků založení obce Bystřec se během jednoho dne stal dravý živel, který bral vše co stálo v cestě.
V 90tých letech se rozjela řada pohárových soutěží zařazených do Velké ceny okresu Ústí nad Orlicí a po ukončení okresů se soutěž změnila na Velkou cenu Ústeckoorlicka. Družstvo mužů Bystřec tuto Velkou Cenu vyhrálo třikrát za sebou a tím i první putovní pohár je natrvalo majetkem Bystřeckých hasičů, této soutěže se pravidelně účastní dvě družstva mužů a od roku 2005 i jedno družstvo žen. V roce 2002 se začala pořádat v Bystrci pohárová soutěž pro muže a ženy o “Bystřecký pohár v požárním útoku“. V roce 1999 začali hasiči pořádat pohárovou soutěž pro žáky „O putovní pohár obce v požárním útoku“ a od roku 2006 i oni budou mít svoji Orlickoústeckou ligu mladých hasičů.
V dalších letech se plnily úkoly vyplívajících z usnesení z Výročních valných hromad, zaměřených na pořádání plesu, dětského maškarního plesu, preventivní prohlídky v obci, konání prvního kola v požárním sportu, pořádání pohárových závodů pro muže, ženy, starší a mladší žáky, pouťových zábav a dozvuků, námětových cvičení v obci či v rámci okrsku a vánočního turnaje v malé kopané, školení členů zásahového družstva, velitelů a strojníků.
V roce 2004 v předvečer svátku sv Floriána patrona všech hasičů se konala slavnostní výborová schůze, při které předal starosta okresního sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska br. Emil Dušek vysoká vyznamenání starším členům, kteří svůj život věnovali hasičskému hnutí. Medaili Za zásluhy obdržel dlouholetý strojník a řidič František Mareš čp. 105, Medaili za mimořádné zásluhy obdržel Jan Vašíček čp. 223 dlouholetý velitel, Řád svatého Floriána převzal Ladislav Kubín čp. 157 který po dlouhá léta vykonával funkci jednatele a Medaili za mimořádné zásluhy obdržel Sbor dobrovolných hasičů Bystřec, medaili za sbor převzal starosta sboru Josef Matějka čp.150.
Rok 2004 čtvrtek 6. Květen, se opět zapsal do historie sboru, neboť v hasičském centru v Přibyslavi z rukou starosty Sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska , převzal čestný starosta a dlouholetý velitel a starosta sboru br. Jan Kaška čp. 175 Titul Zasloužilý hasič.
V roce 2004, kdy jsme si společně připomněli 140té výročí založení prvního hasičského sboru v Čechách, náš sbor obdržel bílou stuhu k hasičskému praporu.
V období od roku 1990 – 2005 získali členové sboru hasičů, za plnění úkolů v požární ochraně, kulturní a sportovní činnosti a za odvedenou práci, řadu uznání a medailí. Čestné uznání sboru obdrželo 44 členů, Čestné uznání OSH 48 členů, medaili Za příkladnou práci 36 členů, medaili Za zásluhy 16 členů, odznak sv. Floriana 9 členů,Čestné uznání Ústředí SH obdržel jeden člen, dva členové a sbor dostali Medaili za mimořádné zásluhy, vedoucí mládeže získal medaili Za výchovu, jeden člen Řád sv. Floriana a nejvyšší ocenění které může dobrovolný hasič získat Titul Zasloužilý člen obdržel jeden člen.
