Jonathan Swift: "Neomezená moc svádí panovníka tak samozřejmě jako mladíka víno a ženy, soudce úplatky, starce lakota a ženy marnivost"
Josef Poláček: "Je to rozkoš, být malým a práskat velkým bičem"
Odkud se vzal ten zajímavý název kapitoly ? Malý řecký ostrůvek Skiathos má na své severní části nádherný kousek přírody-do moře zasahující mys zvaný Kastro. Turisty málo navštěvovaný, panenský, přitažlivý, s malými plážemi kolem. I taverna by se tu našla.Proč se podobně nazývá i krajská gastronomická soutěž-to nevíme. Soutěž ale celá léta existuje a každá škola ji považuje za prestižní. Zúčastňují se zde v jednotlivých kategoriích žáci pod vedením svých učitelů odborného výcviku. Kuchaři, kuchaři-číšníci, číšníci, cukráři a cukrářky, barmani-zkrátka kdysi největší soutěž mezi školami v kraji. A kdo obsadí přední místa, ten je u zřizovatele na kraji dobře zapsán. Hlavně ředitel, nebo ředitelka zde získávají kladné body za přední místa. Šťastný to ředitel, který může naložit do auta svůj diplom za přední umístění umístění v této prestižní soutěži a oleštit s ním kliku dveří nejlépe náměstka hejtmana pro školství a ukonejšit jej, že dotyčný je opravdu dobrý ředitel, ne-li ten nejlepší v kraji. A co žáci ? Ti z toho vyváznou třeba s pochvalou, nějakým dnem volna ze školy za umístění ve své kategorii. Naleštěný pohár s diplomem se nakonec ocitne v novodobé "Síni tradic" ve škole, kde na něj mohou někteří hrdě hledět. Vše má své hranice lidských možností a do nekonečna se nikdo nedá zdokonalovat. A proto přemýšlivý ředitel začíná uvažovat, jak si zajistit dobré jméno školy na delší dobu a v podvědomí hodnotitelské komise získat nadlouho své jméno. A tak tento ředitel nenápadně odstaví učitele odborného výcviku a jeho žáky a nahradí je profesionálem, kterého snadno dobře zaplatí z peněz školy. V ideálním případě je to rodinný příslušník ředitele, kterého málokdo zná.Utuží se tak rodinné vztahy a provede se klasický rodinný lobbing. Začíná se pracovat na expozici s návrhem na stolování na předepsané téma. Učitelky s žáky přípravu nevidí, profík denně dochází do školy a realizuje svůj profesionální nápad. Řeže, skládá, lepí, určuje podobu budoucí expozice žáků školy. Pracuje neúnavně - ví, že jej peníze neminou. Ty, které by měly patřit pedagogům. Ti mohou z povzdálí sledovat, jak se škola bude prezentovat. Žákům, kteří by měli pod jejich vedením pracovat se raději vůbec nic neřekne. Mohli by někde něco blbě žákovsky říct. Až to bude hotovo, převeze se vše do krajského města na Kastro, soutěž žáků a škol. Žáci školy pod vedením svých obětavých pedagogů obsadí první místo,dobré jméno je vybudováno. Kliky se mohou leštit, pohár a diplom za expozici je připraven. Žáci a jejich učitelé jedné školy obsadili zase přední místo v kraji. Dobrá pověst školy je potvrzena, ředitel se řadí mezi nejlepší v kraji. Rodinný příslušník, profík, plní peněženku školními penězi. Byli jsme nejlepší v kraji. Žáci, vedeni zkušenými učiteli v přípravě nic nepodcenili. Dobré jméno školy a ředitele je opět po roce potvrzeno. Pedagogický pracovník utírá hubu, žáci plní předepsané osnovy. Ředitel očekává pochvalu z kraje a odměnu za umístění. Kastro končí. Sejdeme se ale zase za rok. Žáci se svými učiteli se budou celý rok poctivě připravovat. Musíme přece zase nějak obhájit prvenství v této disciplině. Musíme být nejlepší v kraji. Naši žáci se svými učiteli, pod vedením ředitele školy. Už se všichni těší.Rodinný příslušník také.