Koňští parazité
Tyto nemoci způsobují cizopasníci nebo jejich vývojová stádia. Životu koní sice nejsou nebezpečné ale někteří z nich mohou být přenašeči jiných nemocí. Z parazitů, kteří napadají koně, to jsou: zákožka svrabová, vši, škrkavky, roupi a střeček koňský.
Svrab - prašivina
Svrab koní způsobuje zákožka svrabová, která je známá ve třech druzích: Sarkoptes, Psoroptes, Chrioptes. První z nich se zavrtává do kůže, zatímco druhá žije na povrchu kůže a nabodává ji. Třetí žije také na povrchu a živí se odloupaným epitelem (povrchové buňky kůže). Zákožky se vyvíjejí z vajíček přes stádium larev nymf. Napadají místa s krátkou srstí, ale i žíně hřívy a ocasu nebo spodní část nohou. Způsobují vypadávání srsti i žíní. Na těchto lysých místech se tvoří šupinky, lupy, uzlíčky až větší strupy, které silně svědí. Proto se koně otírají o různé předměty a odírají se až do krve.
Nákaza svrabu se rozšřuje stykem nemocných koní se zdravými nebo se zákožky přenášejí postroji, čištěním a také oděvem ošetřovatele. Onemocnění se léčí ve zvláštní komoře plynem a používá se k tomu kysličník siřičitý. Prostor, kde byli koně postiženi svrabem, se desinfikuje i s náředím a čisticími potřebami 2 - 3% roztokem kreolinu, krezolu lyzolu, nebo se místnosti s nářadím po dobu 6 hodin desinfikují sířením.
Vši
Veš koňská je velká asi 5 mm. Vši se u koní zdržují nejvíce na krku, na hřívě, na pleci a u kořene ocasu. Nabodávají kůži a sají krev. Způsobují tak záněty kůže a vypadávání srsti. Napadená místa silně svědí. Proto se koně drbou a otírají o vhodné předměty. Zavšivení koně se natírají 2% roztokem kreolinu nebo tabákovým odvarem. Preventivně se koně chrání před zavšivením důkladným čištěním, udržováním čistoty a desinfekcí stáje.
Škrkavky
Škrkavky jsou v dospělosti dlouhé 15 - 20 cm. Jsou to oblí červi, kteří žijí ve střevech koní. Škrkavkami trpí nejvíce hříbata a můžeme je u nich zjistit již v raném stáří 2 a půl - 3 měsíce. Staří koně bývají také postižení škrkavkami, ale ne tak značně jako hříbata. Starší koně, kteří již měli škrkavky, si proti nim během života vytvořili určitou imunitu.
Vajíčka škrkavek jsou v obrovských množstvích v trusu koní, a tak se jimi znečišťují krmiva, steliva, zdi stájí, srst koní i vemena klisen matek. Je známo, že hříbata za několik dnů po narození požírají s obliboutrus matek a s ním i velké množství vajíček škrkavek. V zažívacím ústrojí takových hříbat se z těchto vajíček vylíhnou nepatrné larvičky, které tělem malého hříběte cestují asi 2 měsíce. Nejdříve pronikají stěnou střeva do krve a s ní až do plic, kde narušují plicní tkáň a otvírají tak patologickým bakteriím cestu do plic. Z plic postupují larvičky do hltanu, kde jsou polknuty a přicházejí znovu do zažívacího ústrojí. Usídlí se v tenkém střevě, kde dospívají.
Škrkavky škodí hříbatům tak, že celým svým povrchem odnímají již hotové výživné šťávy. Proto hříbata hubnou, jsou smutná, mají velké břicho a zježenou srst bez lesku. Škrkavky také bývají příčinou zánětů střev a vážných kolik.
Proti škrkavkám se bojuje odčervením. Prevence proti škrkavkám se provádí udržováním čistoty a pořádku ve stájích, sbíráním trusu ve stájích i na pastvinách a desinfekcí stájí. Aby se předešlo nakažení sajících hříbat, musí se klisna odčervit již dva měsíce před ohřebením.
Roupi
Roupi cizopasí v tlustém střevě kon, hlavně hříbat. Samičky roupů vylézají z konečníku a kladou vajíčka na kůži kolem řitního otvoru, kde tvoří tmavé až nazelenalé opvlaky. Jejich mikroskopickým vyšetřením zjistíme, že jde o vajíčka roupů. Při vylézání samiček se silně dráždí sliznice, což způsobuje svědění. Hříbata se dřou zádí o stěny a o dostupné předměty. Přitom si odírají srst na zádi a žíně u kořene ocasu, kde se pak vytvoří vyrážka.Současně odpadávají vajíčka do steliva a dostávají se i do krmiva a na zdi stáje. Pozřením znečištěného krmiva nebo lízáním stěn stáje se vajíčka roupů dostávají do zažívacího ústrojí koně a v tlustém střevě se pak líhne další generace roupů, která dospívá za 3-4 měsíce. Nahromadí-li se v tlustém střevě roupi ve větším množství, dochází ke kataru střev.
Boj proti roupům je obtížný, protože zatím neáme spolehlivý protředek k jejich ničení. Ještě nejlépe lze odčervit klisnu před porodem chloridem uhličitým nebo fenotiazinem. U hříbat zamořených roupy se omývá záď mýdlovou vodou. Ve stáji se musí udržovat čistota a občas je třeba dezinfikovat, aby se také zničila vajíčka roupů.
Střeček koňský
Střeček koňský je hmyz (moucha), který se podobá ovádu narezlé barvy. Samičky kladou vajíčka vstříknutím na konce žíní v hřívě nebo na srst pod zápěstí. Vajíčka tam drží velmi pevně, protože jsou přilepena zvláštním tmelem. Larvičky vylíhlé z těchto vajíček dráždí kůži. Kůň se proto líže nebo kouše, a tak se larvičky dostávají do žaludku koně, kde se zachytí na jeho stěně. Tam setrvávají a cizopasí po dobu 10 měsíců. Potom vycházejí s trusem, zavrtávají se do země, zakuklí se, aby se z nich vylíhla další generace. Koňský střeček škodí tím, že jeho larvy odjímají ze žaludku výživné šťávy, narušují stěnu žaludku a tím vyvolávají jeho záněty, nechutenství a koliky koně.