Petr Čech

Fotbalové začátky

První kroky v organizovaném fotbale udělal PETR ČECH ve druhé třídě základní školy, kdy coby sedmiletý začal kopat do míče ve svém rodném městě v přípravce Škody Plzeň (později se klub přejmenoval na Viktorii Plzeň). Leckoho možná trochu překvapí, že se hned od začátku neusadil mezi tyčemi. Nějakou dobu nastupoval v útoku a až vlastně ve čtvrté třídě, když se jednou během tréninku postavil do branky, si u něho trenér gólmanů všimnul schopností předurčujících ho pro kvalitní vykonávání brankářské profese. V mladších a starších žácích již Čechíno spolehlivě strážil prostor malého vápna. Na konci základky, kdy se každý z kluků povytáhne o nějaký ten kousek, Petr vyrostl o šestnáct centimetrů - ze 180 na současných 196 cm! Takový čahoun pochopitelně budil pozornost, nikoliv však pouze kvůli své výšce, nýbrž zejména pro svůj talent. První dva roky dorosteneckého věku strávil ještě v Plzni. V té době odstartovala i jeho reprezentační kariéra ve výběrech do patnácti, resp. do šestnácti let a zároveň se počala spolupráce s hráčským agentem Pavlem Zíkou.

Přesun do Blšan, ligový debut

Po evropském šampionátu "16", kde byl vyhlášen nejlepším gólmanem turnaje, nastalo v létě 1999 rozhodování: zda zůstat v Plzni či se přesunout jinam. S vědomím, že v západočeské metropoli by se jen velmi těžko propracovával do prvoligového áčka dospělých, se rozhodnul kývnout na nabídku Blšan. Jak se později mnohokrát ukázalo, bylo přestupové laso hozené ze strany Chmelařů zlomovým okamžikem Petrovy kariéry (stejně jako jeho pozdější odchod do Chelsea). Už Čechínův prvoligový debut za Blšany - 30. října 1999 a rovnou v kotli sparťanské Letné - jakoby předznamenal, že tenhle vytáhlý mladíček má před sebou obrovskou budoucnost. Ve své první sezóně u Severočechů toho sice v mistrovských duelech moc nenachytal, ale co bylo mnohem důležitější, jeho talent se rozvíjel. V další sezóně již hájil ligovou blšanskou branku v drtivé většině utkání. Mimo to pravidelně oblékal dres reprezentační osmnáctky, s níž na ME 2000 vybojoval čtvrtou příčku, a později i týmu do 20 let, se kterým se v létě 2001 zúčastnil v Argentině mistrovství světa této věkové kategorie.

Angažmá na Spartě, rekordní šňůra

V té době měl již Čechíno v kapse smlouvu s pražskou Spartou, která za služby devatenáctiletého brankáře neváhala zaplatit přes dvacet milionů korun. Investice to byla par excellence. Když se totiž mistrovskému celku nepovedl start do ligového ročníku 2001/02 a trenér Hřebík se rozhodl po třech kolech udělat změny v sestavě (včetně té na postu brankáře), Petr chytil nabídnutou šanci za pačesy a Sparta v následujících deseti duelech ani jednou neinkasovala. Šňůra 903 minut bez obdržené branky se zapsala do rekordních análů první ligy. K tomu byl Čechíno součástí spanilé jízdy Letenských v Lize mistrů. Nebylo proto divu, že mu tyto výkony vynesly pozvánku do seniorské reprezentace. V neúspěšné baráži o MS 2002 proti Belgii ještě seděl na lavičce náhradníků, ale o několik měsíců později, když se počala psát éra Karla Brücknera, bylo již patrné, že v nově se tvořícím výběru se bude mezi tyčemi sázet na talentované mládí.

Hrdinou zlatých lvíčat, přesun do Rennes

Se Spartou se sice na jaře 2002 Petr mistrovského titulu nedočkal, ovšem úspěch z rodu nezapomenutelných ho přece jen neminul. Odehrál se na červnovém mistrovství Evropy jednadvacítek ve Švýcarsku, kde se čeští mladíci probojovali až do finále. V něm se v penaltovém rozstřelu zaskvěl právě rodák z Plzně. Za svá záda pustil pouze jeden z pokutových kopů francouzských soupeřů a bylo z toho historické zlato pro český fotbal. Hrdiny závěrečného utkání turnaje si nemohli nepovšimnout skauti zahraničních klubů. Hodně se mluvilo o zájmu z Anglie (např. Arsenalu), ale celá věc ztroskotala na vyřízení tamního pracovního povolení, které v té době - pro občany ze zemí mimo EU - bylo na Ostrovech ještě značně komplikovaným administrativním úkonem. Punc zajímavosti pro Spartu i pro hráče splnila v červenci 2002 nabídka francouzského Rennes. Obě strany se dohodly a Petra tak čekal urychlený přesun do kraje zvaného Bretaň. Dva týdny před začátkem nového ročníku české ligy byl transfer oficiálně zpečetěn.

Krajánkem ve Francii, hvězdou EURO 2004

Na první pohled se zdálo, že mohl Čechíno zamířit do některého ze slavnějších týmů, ovšem jak se později ukázalo, bylo Rennes v onen čas tou pravou volbou. V době přestupu dvacetiletý dlouhán strávil v malebném koutu v severozápadní části Francie celkem dvě sezóny (2002/03,2003/04), během nichž vyzrál po sportovní i lidské stránce. Zvykl si na tlak, který je vyvíjen na zahraniční posily, nota bene na brankáře, v kvalitní soutěži absolvoval řadu těžkých zápasů s přídomkem existenční, neboť Rennes se během jeho první sezóny v týmu pohybovalo na spodku tabulky a zachránilo se až v posledním kole domácí výhrou nad Montpellierem (3:1). Z Čechovy rostoucí zkušenosti a vyhranosti těžil také nároďák, ve kterém dostal důvěru pro všechna kvalifikační klání o EURO 2004. Brücknerův výběr v nich ani jednou nepoznal hořkost porážky a mohl se ve finále radovat z postupu na mistrovství Evropy.Životní přestup: Chelsea & Big Pete

Přelomovým rokem byl z Petrova pohledu rok 2004. Hned na jeho počátku se totiž zrodil hráčův přestup do Chelsea FC, třebaže se vedení Rennes s londýnskými protějšky dohodlo, že klubová brankářská jednička zůstane v zemi galského kohouta ještě do konce sezóny a teprve potom se přesune na Stamford Bridge. Než začala nová kapitola Čechínova fotbalového života s podtitulem "V barvách Blues" stihl ještě na jaře pomoci Rennes udržet si místo v poklidném středu ligové tabulky a především byl jednou z klíčových postav reprezentační družiny na EURO 2004. V Portugalsku byl oporou týmu na jeho pouti za bronzovými medailemi a navíc byl po turnaji vyhlášen nejlepším gólmanem celého šampionátu. S touto vizitkou se v polovině července zapojil do přípravy Chelsea na novou sezónu Premier League. V hvězdami nabitém kádru se pod trenérským vedením Josého Mourinha velmi rychle zabydlel a na svém postu si dokázal poradit se silnou konkurencí v podobě Carla Cudiciniho. Souboj o místo brankářské jedničky vyzněl pro Big Peta. Tuto novou přezdívku pro něho vymyslel kapitán mužstva John Terry. Právě s ním vytvořil Petr od začátku svého angažmá u Temže nerozlučnou dvojici, jejíž soulad byl základním pilířem takřka bezchybné defenzívy Chelsea. V prvních deseti ligových zápasech inkasoval český brankář pouze dvakrát...