Liger
Sežerou lidstvo ligeři?
Křížit lvy s tygry lidé zkoušeli odedávna. Dnes jde převážně o zvědavost vědců, a taky o peníze: Zoo či cirkus předvádějící tygrolva má o návštěvníky postaráno. Potomek lva a tygřice se jmenuje liger (nebo ligr, z anglického lion-lec a tiger-tygr). Může mít délku 4 metry a váhu půl tuny. Je to v genech - otec lev dodává gen pro velikost, ktérý matka tygřice nepotlačuje. Tigoni, potomci tygra a lvice jsou naopak malí: Otec tygr se geneticvky neprojevuje, ale geny matky lvice vzrůst potlačují.
Vpřírodě by se lvi a tygři nikdy dohromady nedali. Nesnášejí se, navíc jejich životní styl je odlišný. Lvi jsou smečkoví, tygři zapřísaáhlí samotáři. To platí i pro lvy a leopardy. Ažčlověk "vyrobil" leopony a jagliony, potomky jaguárů a lvu. Ti se v přírodě potkat ani nemůžou (jaguáři jsou Jihoameričané, lvi žijí v Africe a Asii). V bájích se objevují podivně nakřížená zvířata, ne-li přímo netvoři, často. Babylonané zobrazovali tvory složené z části známých zvířat, starší Řekové bájili o kentaurech - napůl lidech a napůl koních. Středověké bestiáře čili knihy o nestvůrách, byly plné kreatur. Jednorožci, gryfonové a různé druhy draků jsou jen ty nejznámější. Nakonec ještě před sto lety se na poutích předváděli mořské panny, napůl ženy a napůl ryby (i když v těch případech šlo vesměs o podvod
Většina nestvůr, vyjma jednorožce a některych draků, bala lidem nebezpečná. Ligéří samci jsou však prý dobráci, mají totiž málo samčího testosteronu (jsou i neplodní). Zato ligeřice jsou naprosto nevyzpytatelné. Zmítajíse mezi společenskou povahou lvů a tygřím samotářstvím. A můžou se rozmnožovat. Může tak vzniknout nový druh obrovské šelmy.
A tady něco odbornějšiho:
Liger se nazývá potomek lva a tygřice. Má sklon k atavismu. Ve většině případů velikostí přerůstá své rodiče a je největší šelmou naší planety. Dosahuje velikosti poníka a váhy takřka půl tuny. Na jeho velikosti se samozřejmě projeví, který poddruh lva a tygřice se kříží. Kapitální exempláře dorůstající fenomenální velikosti pochází křížením lva indického a tygřice ussurijské. Křížením těchto šelem dochází k vzniku nepřirozeně velkých, agresivních hybridů, dosahujících délky takřka čtyř metrů. Jsou velice nevypočitatelné povahy s špatně předvídatelným chováním. Samci ligerů bývají neplodní, ale samice mohou nadále pokračovat v rození dalších hybridů.
Vzhled ligera není jednotný, existuje zde velká variabilnost ve vzhledu mláďat. Obvykle samcům rostou rozptýlené lví hřívy, ale jejich obličejové okruží má vzhled tygra. Obě pohlaví jsou ve stavbě těla ovlivněna subtilností lví postavy a mají typická lví břicha. Jejich srst zdobí méně či více výrazné tygří pruhy.
Zajímavé, ale zároveň alarmující je jejich sociálně nepřirozené chování. Jak všichni víme lvy jsou velice společenská zvířata žijících v tlupách s velice propracovanou hierarchií. Tygři jsou po většinu svého života samotáři sdružující se v pár pouze v dobách námluv. A to je právě asi největší kámen úrazu pro ligera. Mlátí se zde družnost a samotářství. Samice prý trpí značnou nervozitou, neboť se v jejich životě doslova mlátí lví instinkt pro takzvaný sesterský řád a tygří nezávislost. Určitě Vás zajímá jak vlastně komunikuje liger? Je to zajímavé - on dokáže řvát jako lev i mručet jako tygr. Myslím že v komunikaci zase tak velký problém neexistuje.
Mnoho lidí napadne myšlenka proč vlastně došlo k pokusům o zkřížení těchto šelem a vytvoření nových forem? V současnosti je tato snaha vyvolána zvědavostí vědců a nebudeme si nic nalhávat, též v tom hrají velkou hru peníze. Cirkus mající ve svém zvěřinci obrovského ligera je velkou události v širém okolí a má vyprodáno. Několik šelem též vystupovalo v cirkusovém šapitó, což Vám dokazuje několik fotografií. Zoologická zahrada chovající ligera je populární a též z jeho chovu velice profituje. V osmdesátých a devadesátých letech minulého století existovalo několik ZOO které tento v podstatě reklamní tah používali. V dnešní době již věda proti výtváření těchto hybridů brojí a jejich chov je velice vzácný. Já v současné době vím už pouze o několika posledních hybridech zvaných liger které jsou v soukromých chovech v Arábii.
Vznik těchto monster v přírodních podmínkách absolutně vylučuji. Relativně možnou krajinou k existenci obou druhů v jednom prostředí je starodávná Asie a současná část Indie. Ovšem oba druhy šelem jsou v přírodě nesmiřitelní nepřátelé. Lev má ale vždy velkou výhodu, kterou mu poskytuje tlupa. Takže tygr se lví tlupě raději vyhne obloukem. Mezi druhy panuje velká územní rivalita, která platí u všech šelem nejenom u kočkovitých. V případě že se lví tlupě ztratí mládě, vždy jej jiný predátor zahubí. Vede jej k tomu snaha redukovat stav konkurence v prostředí. V případě možnosti plození hybridů v přírodě jsem absolutně přesvědčen že to není možné. Slýchám názory, že ve stavu absolutního vymírání šelem, by relativně mohlo dojít k vzniku nového druhu, ale zásadně s tím nesouhlasím. U takto dravých šelem je to nesmysl.
Malá historie zrození ligera:
První kříženec lva a tygra zřejmě vznikl v období Říma. Dle dobových zpráv prostory amfiteátrů obsahovali obrovské zvěřince které římané používali pro svoji velkou zábavu - hry. Jak sami dobře víte v podstatě s hrou měli opravdu málo společného, šlo o vraždění všeho živého, včetně lidí. Pro boj se zvířaty používali speciálně cvičené gladiátory kteří bojovali se lvy, slony, nosorožci atd. V prostorách pod cirkem bylo chováno mnoho šelem a pro pobavení obecenstva bylo šlechtěno velké plemeno lvů. S opravdu velkou pravděpodobností šlo právě o ligery, křížence lva a tygra. V tomto případě tento druh šelmy plně odpovídal uplatnění, stejně jako dříve lidé chovali pitbully a jiná psí bojová plemena.
Každopádně novověká historie ligera nezačíná v roce 1900, kdy Karl Hagenbeck napsal zoologu Jamesi Cossaru Ewartovi zprávu o experimentu s chovem kříženců lva a tygra a doložil fotografie svých exemplářů. Ale začíná s potulnými cirkusy středověku, kde došlo k prvním pokusům cvičení dravých šelem, včetně tygrů a lvů. Tyto malé cirkusy často používali pro cvičená zvířata jednu klec ve které žili tygr i lev pohromadě. Zvířata, často vychovávána od mládí společně, k sobě pojala náklonnost a jejich sexuální pud se projevil pářením. Výsledkem byli hybridi, přitahující obecenstvo. Často tito tvorové byli uváděni jako právě objevený nový druh kočkovité šelmy a svojí velikostí udivovali nadšené návštěvníky cirkusu.
Nedostatkem ligera je genetické zatížení:
Dle názorů odborníků se v populaci ligonů objevovalo velké genetické zatížení a nedostatky. Údajně jeho stavba páteře byla na tak obrovského tvora velice křehká a jemná. Tato vada byla vyvolána nedostatkem mužského pohlavního hormonu, což souvisí s faktem, že samci ligonů jsou obvykle neplodní. Též jejich typová nesourodnost vykazovala neuvěřitelné, absurdní hodnoty. Jako příklad uvedu - někteří samci měli hřívu přímo neuvěřitelně hustou a jeho sourozenci z vrhu byli bez hřívy. Lvy z rodu v přírodě mívají u stejného poddruhu takřka stejné hřívy a zbarvení. Též úmrtnost mláďat byla obrovská. Jako příklad uvedu následující. V roce 1975, kdy fascinace veřejnosti ligonem byla obrovská došlo v ZOO Osaka k narození tří mláďat. Jejich hlavy byly tygří a těla lví. Dvě mláďata zemřela okamžitě po narození a třetí přežívalo ještě nějaký čas ale přes veškerou snahu nemělo šanci přežít.
Myslím že člověk by neměl zasahovat tímto způsobem do přírody. Je to jistě lákavé a zajímavé ale zároveň velice nebezpečné jednání. Oficiální věda a zoologie proti umělému chovů ligerů hlasitě protestuje a v tomto případě s ní absolutně souhlasím a považuji jejich přístup za velmi rozumný a zodpovědný.
K tomuto tématu se s Robertem zcela jistě časem vrátíme, protože toto jistě velice zajímavé téma nám může poskytnout jedno z vysvětlení pozorování tajemných šelem bez rodného listu. Únik těchto různých hybridů ze soukromých, v podstatě tajných chovů by ledacos naznačovalo. Jako indicie badatelům především v otázce výskytu velkých koček na britských ostrovech. Co doma dělat s velice rychle rostoucí kočičkou s obrovskými nároky na výživu a neodhadnutelnou povahou, navíc velice agresivního, náladového chování. Mnoho, v podstatě hloupých lidí, si pořídí tato zvířata aniž by přemýšlelo nad blízkou budoucností a pak neví, jak se velkého břímě zbavit. Takže volí tu nejjednodušší variantu. Za pomoci stejně volnomyšlenkářských přátel zvíře přepraví co nejdále od domova a vypustí do přírody. Zvíře se ocitá ve velice složité, nezáviděníhodné situaci a aby přežilo musí se pokusit něco ulovit. V případě, že není schopno lovit, umírá hlady a vysílením. Vypustit velkou šelmu v prostoru kde žijí lidé je opravdu velice nebezpečné a bezohledné, neboť šelma vychovávaná v zajetí postrádá přirozený instinkt a respekt k člověku. Pohyb v jeho blízkosti pokládá za přirozený a nevyhýbá se jeho životnímu prostoru. Plně postrádá základní přeživší instinkt který mají svobodně žijící šelmy v divočině. A jakmile jednou okusí velká šelma lidské maso, je to opravdu velký průser. Ostatně příběhy z Anglie Vám to dokládají. Šelma je v našem životním prostoru v podstatě velice těžce polapitelná
Komentáře
Přehled komentářů
Je fascinujuce sa pozerat na také velké šelmi ako je LIGER...mislim si že tieto križence boli su a budu,nesuhlasim však ich umiestnovat do cirkusou a to žiadne šelmi je to tyranie o ktore sa zaujima málo ludí.Sukromne chovy ano pokial splnuju podmienky.
Liger
(Carlos, 29. 3. 2011 11:39)