1909

 Činní členové k 20. 5. 1909 byli: velitel – Žížala Josef (1 služební oblek, 1 přilbice velitelská, 1 sekáček s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), pod velitel – Klenovec Josef (1 služební oblek, 1 přílbice pod velitelská, 1 sekáček s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), Havelka Jan – četař (1 služební oblek, 1 přílbice četaře, 1 sekáček s pásem, 1 píšťalka), Novák Čeněk – trubač (1 služební oblek, 1 přílbice trubače, 1 pás členstva, 1 trubka harcovka, 1 píšťalka), Zoula Jan – lezec (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 pás lezecký s karabinou, 1 sekerka lezců, 1 smyčka, 1 píšťalka), Brzobohatý Oldřich – člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka), Kohoutek Václav (syn rolníka, člen od 1. 1. 1909) - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Havelka František (zedník, člen od 1. 1. 1909) - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Klenovec František (syn rolníka, od 1. 1. 1909) - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Klenovec Josef - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Řehák Josef - člen (jednatel), Svoboda Josef - (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Svoboda Václav (syn Koláře, člen od 1. 1. 1909) - člen.

1910

 Činní členové k 1. 1. 1910 byli: velitel – Žížala Josef (1 služební oblek, 1 přilbice velitelská, 1 sekáček s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), pod velitel – Klenovec Josef (1 služební oblek, 1 přílbice pod velitelská, 1 sekáček s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), Havelka Jan – četař (1 služební oblek, 1 přílbice četaře, 1 sekerka lezců, 1 píšťalka), Zoula Jan – lezec (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 pás lezecký s karabinou, 1 sekerka lezců, 1 smyčka, 1 píšťalka), Brzobohatý Oldřich – člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka), v průběhu roku vystoupil, Kohoutek Václav - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Řehák Josef - člen (jednatel), Havelka František - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Klenovec Josef - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Svoboda Václav – trubač (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka, 1 trubka harcovka, 1 píšťalka), Klenovec František - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), 12. 4. vystoupil, Svoboda Josef - (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka), Kaprálek Václav (zedník, člen od 1. 9. 1910) - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka).

 Dne 1. 5. – viděl a v pořádku shledal p. Eichler.

Činnost našich předků byla bohatá a velké vážnosti v obci si zasluhoval i hasič samaritán, který poskytoval první pomoc nejen při požáru, ale i po celý rok. Vzdělavatel, další to funkce ve sboru, pečoval o potřeby duchovní půjčováním knih a pořádáním přednášek. Prvním zbrojmistrem se stal Klenovec Josef, vyučený zámečník.

 Dne 19. 6. se konal v Poříčí nad Sázavou sjezd Benešovské župy. 

1911

 Do sboru vstupuje dne 1. 1. spolu s  Františkem Příhodou z č.p. 13 (nar. 1884) i Stojánek Otto z č.p. 22 (nar. 1882) otec našeho dosud žijícího nejstaršího člena Otto Stojánka z č.p. 22 (nar. 1924). 

 Činní členové k 1. 1. 1911 byli: Havelka Jan - velitel Josef (1 služební oblek, 1 přilbice velitelská, 1 sekáček s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), pod velitel – Klenovec Josef (1 služební oblek, 1 přílbice pod velitelská, 1 sekáček s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), Řehák Josef - člen (jednatel), Stojánek Otto (hostinská živnost) – četař (1 služební oblek, 1 přílbice četaře, 1 sekáček s pásem, 1 píšťalka), Zoula Jan – lezec (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 pás lezecký s karabinou, 1 sekerka lezců, 1 smyčka, 1 píšťalka), Kohoutek Václav - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Kaprálek Václav - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka), Havelka František - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Příhoda František (při hospodářství) - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Klenovec Josef - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Čeněk Novák – trubač (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka, 1 trubka harcovka, 1 píšťalka), 25. 4. vystoupil, Svoboda Josef - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka, 1 svítilna lezců), Růžička Ján (mistr kovářský, člen od 1. 5. 1911) - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka).

1912

 Činní členové k 1. 1. 1912 byli: Havelka Jan - velitel (1 služební oblek, 1 přilbice velitelská, 1 sekáček s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), vystoupil, pod velitel – Klenovec Josef (1 služební oblek, 1 přílbice pod velitelská, 1 sekáček s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), vystoupil,  Řehák Josef - člen (jednatel), Havelka František - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Kaprálek Václav - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka), Růžička Jan - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Zoula Jan – lezec (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 pás lezecký s karabinou, 1 sekerka lezců, 1 smyčka, 1 píšťalka), Kohoutek Václav – člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka, Příhoda František - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Klenovec Josef - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Stojánek Otto – četař (1 služební oblek, 1 přílbice četaře, 1 sekáček s pásem, 1 píšťalka), Svoboda Václav – trubač (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka, 1 trubka harcovka, 1 píšťalka), Kaprálek Matěj (domkář, člen od 1. 4. 1912). 

Hasičský sbor se společně s hasičským sborem z Václavic zúčastnil dne 28. října 1912 hašení požáru u p. Kadeřábka Václava v Chrášťanech. Bylo to v půl šesté večer a hořelo obytné stavení, požár byl po hodině uhašen.

V roce 1912 vychází první ročník kalendáře „Český hasič“.

 V tomto roce se konal sjezd Benešovské župy v Bystřici.

1913

 Vznikla „hasičská vzájemná pojišťovna v království Českém“ pozdější „Jiskra“.

 Pro výcvik členstva se byla v Benešově konána župní hasičská škola.

 Starostou župy Benešovské byl JUDr. Ladislav Feršman, advokát z Benešova (do roku 1920).

 Do Sboru vstoupil dne 1. 11. 1913 Vnouček Karel (domkář), Štěpán Václav (zedník) a Hubaček Josef (zedník).

1914 - 1918

 Dne 21. 6. se ve Václavicích konal sjezd Župní hasičská jednota Benešovské.

 Do války odchází občané obce i členové Hasičského sboru, někteří z nich se stali i legionáři a někteří z nich ve válce padli. Do armády bylo povoláno 85 000 dobrovolných hasičů, padlo jich 11 500 a na následky války zemřelo dalších 2 543 členů.

 V období války se ukázala všestrannost výcviku hasičů, pěstování samaritní služby přineslo ovoce v průběhu první světové války, kdy byly zřízeny dopravní čety v nichž pracovali i hasiči, tyto čety zabezpečovaly dopravu raněných a nemocných z nádraží do nemocnic, poskytovaly první pomoc, prováděly převazy a poskytovaly jim občerstvení.

 V roce 1918 se hasičské sbory v Čechách zúčastnily 3 237 místních a přespolních požárů, provozovaly 3 575 knihoven, uskutečnily 22 211 cvičení, vyslaly 98 719 stráží a hlídek a ve 417 případech se zúčastnily záchranných prací.

1919

 V neděli dne 9. února 1919 se konal v Ouročnici ples Sboru dobrovolných hasičů v hostinci Jana Stojánka čp. 22, vstupné  Kč, rodina 10 Kč, hudba pana Dvořáka.

 V té době dochází v Úročnici i ke změnám ve složení v hasičském sboru. Do funkcí nastupují synové těch, kteří stáli u kolébky sboru a tak se mění funkce velitelů i jednatelů. Byli to velitelé  Matěj Kaprálek, Otto Stojánek, František Kudrna a Josef Kolář, zasloužilí strojmistři Josef Klenovec a Josef Novák (kovář z čp. 6), pokladní Antonín Pohůnek a Jan Havelka, jednatelé Josef Svoboda a František Hubínek, kterému vděčíme za to, že s velkým rizikem nám uchoval listiny a knihy, z kterých dnes můžeme čerpat celou historii sboru. Všech těchto i dalších nejmenovaných předchůdců si členové dnešního Sboru dobrovolných hasičů váží a jsou jim vděčni za to co pro myšlenku „Bližnímu k ochraně a Vlasti k oslavě“ vykonali.

 V roce 1919 byla založena v Praze „Hasičská záložna“.

 Na valné hromadě dne 9. 6. 1919 za účasti 369 delegátů ze 120 žup byla “Zemská ústřední hasičská jednota království Českého“ přejmenována na „Českou zemskou hasičskou jednotu“ (ČZHJ). Stanovy schváleny 3. 8.

 Dne 21. 12. proběhla v Brně ustavující schůze Svazu dobrovolného hasičstva československého (SDHČ), bylo utvořeno 5 zemských jednot, župy a v obcích sbory. Při ustavování žup nebylo dbáno soudních okresů, tím méně pak politických, což později přinášelo organizační těžkosti (platilo to až do roku 1938). Stanovy schváleny dne 18. 10.

1920

 Starostou župy byl František Poloprudský, učitel z Poříčí nad Sázavou (do roku 1924). V tomto roce zemřel bratr Emanuel Linc, který stál u založení našeho Sboru.

 Činní členové k 4. 5. 1920 byli: velitel – Stojánek Otto (1 služební oblek, 1 sekerka s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), pod velitel – Příhoda František (1 sekerka s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), četař - Kaprálek Václav (1 sekerka s pásem, 1 píšťalka), člen - Žížala František (syn rolníka, člen od 1. 5. 1920, později četař), (1 pás členstva), člen – Havelka Jan (zedník, člen od 1. 5. 1920), člen – Řehák Čeněk (parádní bluza, pracovní kabát), člen – Štěpán Václav (parádní blůza, pracovní oblek, 1 píšťalka), člen – Novák Josef (mistr kovářský, člen od 1. 5. 1920), (parádní blůza, pracovní oblek, 1 píšťalka), člen – Řehák František (syn rolníka, člen od 1. 5. 1920), (parádní blůza, pracovní oblek), člen – Vnouček Karel (parádní blůza, pracovní oblek), člen – Klenovec Josef (zbrojmistr), Řehák Vincenc (domkář, člen od 1. 5. 1920, odstěhoval se v roce 1921), Kúrka Josef (domkář, člen od 2. 12. 1920, později přesídlil).

1921

  Úročnice se stává samostatnou obcí v okrese Benešov (do roku 1950). 

 Dne 13. 4 1921 se stal členem Sboru Havelka Jan (syn rolníka, dne 29. 10. 1923 nastoupil k vojenské službě).

1922

Činní členové k 18. 2. 1922 byli: velitel – Stojánek Otto (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 sekerka s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), náměstek – Klenovec Josef - (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 sekerka s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), Kaprálek Václav – četař (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 sekerka s pásem, 1 píšťalka), trubač - Kůrka Josef, Řehák Josef – jednatel (1 parádní blůza), člen - Žížala František (1 služební oblek, 1 pás členstva, 1 píšťalka), člen – Havelka Jan – (1 služební blůza, 1 pás členstva), stříkač - Kaprálek Matěj (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás lezecký s karabinou), člen – Štěpán Václav (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), člen - Novák Josef (1 přílbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), člen – Řehák František – (1 přílbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), člen – Vnouček Karel – (1 přílbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), člen – Havelka Jan ml. – (1 přílbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), zbrojmistr – Klenovec Josef.

1923

 V Praze se konal ve dne 29. 6. až 2. 7. 1923 I. sjezd slovanského hasičstva, kterého se zúčastnilo 6 mužů z Úročnice při sekerkovém cvičení. V tomto roce se zúčastnili též sekerkového cvičení v Tismi a Bukovanech. Došlo také ke sloučení „Jiskry“ vzájemné pojišťovny československého hasičstva v Praze s „Hasičskou vzájemnou pojišťovnou“ v Brně v „Hasičskou vzájemnou pojišťovnu“.

Dne 24. 3. vstoupil do Sboru Řehák Vincenc (domkář), dne 29. 11. Havelka Josef (domkář) a Franěk Josef (tesař).

1924

 Dne 22. 1. vstoupil do Sboru Vnouček Josef (domkář) a Havlíček Jindřich (zedník).

V květnu 1924 zemřel zakládající člen župy Benešovské, bývalý jednatel, župní technický dozorce a později, až do své smrti, župní starosta bratr František Poloprudský, učitel z Poříčí nad Sázavou. Členové sboru se zúčastnili předání motorové stříkačky v Krusičanech.

 Pohřební pokladna ZÚHJ rozšířila platnost na celé členstvo.

 Dne 1. 7. založeno Sdružení slovanského hasičstva v Praze.

1925

  Dne 23. 2. vstoupil do Sboru Kaprálek Matěj (domkář), později velitel a Havelka Jan (syn rolníka, později četař), dne 4. 5. Kaprálek František (zedník) a Jirák Bohuslav (tesař), dne 17. 12. Hlaváček František (syn rolníka).

Na valné hromadě župy Benešovské byla na počest zemřelého župního starosty bratra Františka Poloprudského župa přejmenována na župu „Hasičská župa benešovská – Poloprudského“ – č. 41.

 Hasičský sbor se dne 12. 2. 1925 zúčastnil hašení požáru u p. J. Škvora ve Václavicích. Hořel stoh slámy, bylo to v deset hodin večer a „nejpřednější“ činnost vykonal náš Sbor. Dne 19. 8. 1925 se Sbor zúčastnil hašení požáru na samotě u p. Antona Šebka na Brejlovce. Od úderu blesku hořela stodola a chlév, Sbor se dostavil o půl páté odpoledne a požářiště opustil v devět hodin večer.

 Od tohoto roku pronikají více do činnosti hasičských sborů i motorové a automobilové stříkačky.

1926

 Dne 17. 4. 1926 vstoupil do Sboru Stojánek Otto (hostinský) a dne 18. 9. Klenovec František (domkář), Havelka Jan (rolník) a Klenovec Jan (zedník).

ČZHJ potvrdila legionářům nosit vyznamenání legionářská na hasičském stejnokroji (27. 9.).

 Dne 28. 9. 1926 byl v Praze položen slavnostně základní kámen k hasičskému domu (později sídlo ústředního výboru ČSPO) na Vinohradech. Oslav se zúčastnili i 2 členové sboru z Úročnice.

 Župa Benešovská slavila 40 let trvání a měla 36 sborů a 663 členů. Sjezd se konal ve Čtyřkolech. Starostou župy byl Josef Doleček, hostinský z Čerčan (do roku 1933).

1927

 Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd dne 17. 7. v Nesvačilech. V tomto roce byly při Sborech založeny samaritánské čety.

 V tomto roce byla uspořádána veřejná sbírka v obci na oslavu 20 let trvání místního hasičského sboru. V rámci oslav se konalo okrskové cvičení, kterého se zúčastnilo mimo našeho sboru i dalších 9 okolních sborů se 65 krojovanými muži a 13 ženami a 3 župní činovníci.

 V rámci slavnostního projevu bylo mimo jiné řečeno: „Stará generace odchází a mnohdy opuštěná místa zůstávají prázdná. Důležitou otázku musí proto hasičstvo řešit a tj. otázka dorostu hasičského. Potřebujeme dorost, který by přinášel nové ideály a nový život do našich sborů.“

1928

 Dne 1. 3. vstoupil do Sboru Kolář Josef (rolník, později velitel), Franěk Josef (tesař, později trubač), Franěk František (dělník), Novák Josef (kovář, později zbrojmistr), Štěpán Josef (obuvník, samaritán), Hlaváček Jan (zedník), Vnouček Václav (rolník), Zdvihal Bohumil (dělník), Havelka Josef (dělník) a Kaprálek Čeněk (berní vykonavatel, později náměstek).

Někteří členové Hasičského sboru se zúčastnili v červnu celostátního sjezdu hasičstva v Praze.

 Proběhl kongres Sdružení slovanského v Praze.

 Hasičská župa benešovská – Poloprudského“ obdržela krásný župní prapor, vyšitý podle návrhu starosty benešovského sboru Arnošta Buriana.

1929

  Dne 8. 7. 1929 se v obci Úročnice, na schůzi svolané z  iniciativy Dr. Václava Havelky, ustanovil výbor občanů na postavení pomníku  obětem (padlým)  1. světové války. Do činnosti se zapojil hasičský sbor, Čtenářsko-ochotnický spolek „Komenský“ a občané obce. Předsedou výboru byl J. Kolář, jednatel J. Havelka, pokladník Čeněk Kaprálek, členové J. Štěpán, J. Novák, J. Havelka. Výstavbu podporoval a členem výboru byl i starosta obce p. Drábek. Jako vhodné místo bylo vybráno návrší nad obcí směrem k obci Chlístov resp. Benešov po levé straně silnice, pod břízami u Žabova pole. Bylo to na místě „…..tady naposledy ohlédli se a dali s Bohem naší vísce..“. Pomník byl odhalen 22. 9. 1929 a byl svěřen do správy obce Úročnice. Výstavba pomníku byla financována ze sbírky mezi občany – 790 Kč (pozůstalí 350 Kč a občané 440 Kč), půjčka od obou spolků (zřizovatelů) – 500 Kč (každý 250 Kč) a zisk ze slavnosti a zábavy při odhalení 7 186 Kč. Deska stála 950 Kč, plot 1 250 Kč, vrácení půjčky spolkům 500 Kč, jiné výlohy 5 486 Kč. Autorem desky na pomníku je Jan Tománek z Krhanic. Jedná se o žulový balvan přivezený z Hajek (opracoval jej kameník z Podmračí) a černou žulovou desku se jmény a textem – „Upomínka padlým ve světové válce 1914 – 1918“. Balvan je zasazen v pyramidě kamenů, v něm je ukryta schránka s dokumenty o výstavbě pomníku, okolo je plot z krepového drátu (dodala firma F. Blumentritta z Benešova). Jména padlých : Havelka Antonín, Havelka Josef, Havelka František, Havelka Václav, Hlaváček Jan, Kohoutek Antonín, Kubec Jan, Kůstka Emanuel, Procházka Antonín, Procházka Karel, Žaba Čeněk, Žaba Jindřich, Žaba Josef.

 Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd dne 7. 7. v Soběhrdech. Župě byl slavnostním způsobem odevzdán nádherný župní prapor, vyšitý dle návrhu bratra Ar. Buriana. Slavnost s odevzdáním byla velkolepá a důstojná. Sbor v Benešově má v tomto roce dvě ruční stříkačky a od tohoto roku i vlastní motorovou automobilovou stříkačku od firmy B. Elbert Praha (vybrána ze tří nabídek), která dodala stroj dne 15. 2. 1929 za 117 tis. Kč. Na nákupu se dary podílely: okresní správní komise, Okresní záložna hospodářská, Městská spořitelna, zemský správní výbor, tělocvičná jednota Sokol, ministerstvo zemědělství, Hospodářské družstvo skladištní, První česká vzájemná pojišťovna, pojišťovna Slavia, Rolnická a Hasičská, 335 přispívajících členů, z nichž největším byl ředitel Vojtěch Pulpitek a obce Benešov, Dlouhé Pole, Myslič a Skalice.

 Byl slavnostně otevřen Hasičský dům v Praze.

1930

Dne 1. 5. vstoupil do Sboru Kudrna František (rolník), Dvořák Josef (dělník), Hlaváček František (rolník) a Hubínek František (zedník)

Sbor (10 členů a velitel p. Kolář Josef) se dne 16. 1. 1930 zúčastnil společně se Sbory z Chlístova a Benešova hašení požáru mlýna a truhlárny se zásobami „Racek“. Bylo to ve tři čtvrtě na deset večer, Sbor opustil požářiště v jednu hodinu po půlnoci, mlýn patřil Společnosti legionářů.

ČZHJ čítala 143 hasičských žup, 5 114 sborů, 1 040 ženských odborů, 96 jinošských družin, celkem 170 714 členů.

 Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd dne 8. 6. v Přestavlkách.

 Dne 22. června 1930 proběhlo v obci okrskové hasičské cvičení, uskutečnilo se na cvičišti a na zahradě „U Kudrnů“ a nebylo to jen cvičení, ale i ukázka prostných cvičení s nářadím (holemi, žebříky a sekyrkami) a i v obsluze stříkaček na vodu. V souvislosti s oslavami se uskutečnil i hasičský ples.

 Celkový příjem z oslav byl 2 357,30 Kč, z toho 839 Kč u pokladny do sálu, 1 120,50 Kč na cvičišti a zahradě a 397,80 Kč z buffetu. Výdaje celkové byly 1 647,30 Kč, z toho největší výdaje na plakáty 167,30 Kč, občerstvení do buffetu (káva, cukr, cikorie, okurky, cukroví) 121,55 Kč, Žabovi ze sálu 300 Kč, muzikantům za večer 38 Kč, obědy 105 Kč, za pivo a různé 107 Kč a hudba za celý den 700 Kč. Čistý zisk tedy byl 710 Kč. Převzato z podrobné pokladní zprávy o slavnosti okrskového cvičení.

 V této době hasiči z obce spolu s hasiči z Václavic uhasili požár v domě čp. 49 u Havelků.

 Dne 1. 6. byla benešovskému sboru slavnostně předána nová automobilová motorová stříkačka, která byla zakoupena v roce 1929 za 100 000 Kč, jen díky subvencím, darům a příspěvkům. Tak byl 1 sbor v celém okrese motorizován.

1931

 Sbor byl součástí hasičské župy Benešovské – Poloprudského č. 41, župa měla 39 Sborů, 844 mužů a 10 žen. V čele župy byl bratr starosta Doleček Josef z Čerčan.

Sbor (11 členů a velitel p. Kolář Josef) se dne 20. 6. 1931 zúčastnil společně se Sbory z Týnce nad Sázavou, Pecerad, Chlístova, Benešova, Krusičan, Václavic a dalšími (celkem 11 sborů) hašení požáru u Kabeláčů v Bukovanech. Hořela hospoda a stodola, bylo to o půl čtvrté odpoledne, k zapálení došlo cestujícím žebrákem, požár se rozšířil na sousední budovy p. Vnoučka, Šebka a k Hruškovým čp. 6, požár byl uhašen v sedm hodin večer a Sbor opustil požářiště v osm hodin. Při hašení požáru se ukázala přednost motorových strojů, ruční stříkačky byly odstaveny.

Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd v Bukovanech.

 Pro výcvik členstva se byla v Benešově konána župní hasičská škola.

Benešovský hasičský sbor založil vlastní hudbu, která poprvé vystoupila dne 4. 10. 1931.

1932

 Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd dne 17. 7. v Postupicích.

1933

 Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd dne 16. 7. v Bedrči. Starostou župy byl Karel Linhart, řídící učitel ze Struhařova (do roku 1935).

 Rok 1933 znamená pro hasičstvo předzvěst vážných chvílí, objevují se příručky: Chemicko – letecká válka, obrana obyvatelstva a jiné.

1934

 Činní členové k 1. 1. 1934 byli: velitel – Kudrna František, náměstek – Kaprálek Čeněk, jednatel – Havelka Jan, člen – Kaprálek František, člen – Hubínek František, člen – Vnouček Václav, člen – Franěk František, člen – Dvořák Josef, člen – Žížala Jan, člen – Franěk Jaroslav, člen – Greif Bohumil, člen – Zoula Jaroslav, člen – Vašák Jan, člen – Řehák František, člen – Hlaváček František, člen – Jirák František, Franěk Václav (vystoupil), Franěk Josef (vystoupil), Zoubek Karel (vystoupil), Havelka Josef (vystoupil),

Dne 22. 4. 1934 se Sbor (10 členů a velitel p. Kudrna) se zúčastnil hašení požáru u paní Novákové v Bukové Lhotě. Požár začal v půl jedné odpoledne, rozšířil se na objekty Škvorovy, Křížovy, Havelkovy a Bernardovy, šíření požáru se podařilo zastavit ve čtyři hodiny a požár byl uhašen v šest hodin večer, požářiště opustil Sbor v sedm hodin a při hašení byli zraněni 3 hasiči z Úročnice. K požáru se dostavil i župní dozorce p. Čermák Antonín (byl vrchním velitelem při požáru) a župní jednatel p. Patka Václav.

Vznikl Svaz československého hasičstva (SČH), stanovy schváleny 9. 11.

 Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd 15. 7. ve Střížkově.

1935

 Dne 10. 1. vstoupil do Sboru Kraif Bohumil (rolník, samaritán).

Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd v Kozmicích. Starostou župy byl Václav Patka, řídící učitel z Chlistova (do roku 1939).

 V obci došlo k elektrifikaci (obec měla 60 čísel popisných), což sice usnadnilo občanům život, ale zvýšilo současně nebezpečí požárů z důvodů zkratů na elektrických rozvodech.

 Hasiči se zúčastnili dne 12. 5. 1935 cvičení v Bukovanech na počest 40. výročí trvání Sboru. Tohoto cvičení se zúčastnilo mimo úročnice dalších 7 okolních sborů: Buková Lhota, Krusičany, Městečko, Poříčí nad Sázavou, Chrášťany, Pecerady, Bukovany. Benešova se zúčastnilo družstvo žákyň a žáků v počtu 24. Celková účast byla 128 členů ve stejnokroji a 24 žáků. Na této slavnosti ze 7 cvičení, které byly na pořadu, provedl bukovanský Sbor 4 cvičení a to se stříkačkou, pořadové, závody v běhu a požární útok. Bukovanská kronika uvádí, že obyvatelstva se sešel velký počet – 800 osob.

 Vládním nařízením byly zavedeny do hasičské výzbroje plynové masky. Nový cvičební řád hasičů byl zpracován podle vojenského cvičebního řádu. Byl přijat zákon o hasičském příspěvku při požárním pojištění, tímto byl zvýšen příspěvek pojišťoven z vybraného pojistného na 3% (ze 2%, zrušen zákon č. 62/1884).

 Dne 12. 12. 1935 v sedm hodin večer vznikl požár u p. Havelky Josefa v č.p. 49 v Úročnici, hořely obytné místnosti a chlév. Hašení se zúčastnilo 14 členů Sboru a Sbory z Václavic a Krusičan. Vrchním velitelem při požáru byl p. Čermák Antonín. V deset hodin večer bylo zamezeno šíření požáru a požár byl uhašen o půlnoci, požářiště Sbor opustil ve dvě hodiny po půlnoci.

1936

 Dne 1. 1. vstoupil do Sboru Kaprálek Josef (dělník) a dne 7. 2. Stojánek Otta (rolník a hostinský, později starosta Sboru).

Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd dne 26. 7. v Bystřici.

 Dne 1. 12. 1936 v sedm hodin večer vznikl požár u kováře p. Nováka Josefa v č.p. 6 v Úročnici. Poplach vyhlásil troubením p. Štěpán Josef, hořela kolna, sýpka a stodola, hašení začalo po deseti minutách od vyhlášení požáru, práce hasičů byly zastavena o půlnoci a požářiště hasiči opustili v pět hodin ráno. Při požáru zasahovaly i Sbory z Chlístova, Benešova, Jírovic, Bukové Lhoty, Týnce nad Sázavou a krusičan, vrchním velitel při požáru byl p. Patka.

 Ve sborech je organizováno 14 353 samaritánů a 4 198 samaritánek, pracují v 5 141 samaritánských strážích. Dne 5. 12. jsou zemským úřadem schváleny nové stanovy.

1937

 V tomto roce se dne 27. června koná v obci župní sjezd hasičů z Župní hasičské jednoty Benešovské, za účasti župy Ostromeč a župy Votické, s ukázkou prostných cvičení s nářadím. Zúčastnilo se 400 krojovaných členů, 80 cvičícího žactva a 8 cvičících žen. Na sjezdu vystoupili i mladí hasiči z obce, kteří pod vedením cvičitele Františka Kaprálka (čp. 55) předvedli cvičení s dřevěnými sekyrkami. Za cvičení sklidili velký úspěch a tak byli pozváni i na okrskové cvičení do Zbořeného Kostelce, kde též na hasičském sjezdu cvičili. Na vstupném bylo vybráno 4 700 Kč.

 Hasičský sbor měl k 1. 1. tyto členy – Franěk Josef, Franěk František, Brejla Antonín, Hlaváček František (čp. 8), Řehák František, Vnouček Václav (čp. 9), Havelka Josef, Novák Josef (čp. 6), Štěpán Josef, Kudrna František (čp. 5), Kolář Josef, Pohůnek Antonín (čp. 5), Havelka Jan (čp. 18), Hubínek František (čp. 16). Od 15. 1. Čeněk Josef (dělník) a od 1. 4. pak Pitelku Antonína (dělník)

 Jednou z úloh hasičů byla i stále se rozšiřující samaritní činnost, v tomto roce bylo v hasičstvu na území republiky 10 305 samaritních stráží s 32 321 členy a ve svém majetku měly i 183 sanitních aut.

1938

 Činní členové k 1. 1. 1938 byli: velitel – Kudrna František, náměstek – Kaprálek František, jednatel – Havelka Jan, pokladník – Kaprálek Čeněk, samaritán – Hubínek František, členové – Vnouček Václav, trubač - Franěk František (trubku burcovku), Dvořák Josef, Krčit Bohumil, Řehák František, Hlaváček František, Jirák František (zedník, později velitel), Pitelka Antonín, Durman Antonín, Kaprálek Josef, Čeněk Josef.

Vznikla Zemská hasičská jednota v Čechách (ZHJ), stanovy schváleny 18. 12.

 S ohledem na blížící se nebezpečí války se obyvatelé obce začali připravovat k civilní protiletecké obraně, do níž se zapojili i hasiči. Mimo jiné učili obyvatele zacházet s plynovými maskami. Dochází ke slučování žup, vznikají Okresní hasičské jednoty (OHJ).

 Hasičstvo si při své činnosti získávalo finanční prostředky různými způsoby : příspěvky činných členů, přispívajících i dárců, odborné i výchovné přednášky, veřejná vystoupení, pořádání tanečních zábav a plesů, vystoupení hasičské hudby, vydávání kalendářů a jiných tiskovin a ochotnická divadelní činnost. Rozmach této činnosti u hasičů si v roce 1938 vyžádal vytvoření vlastního divadelního ústředí.