Tak tohle nas potkalo cestou sem. V Německu nás zastihla noční vánice, zastavili jsme na parkovišti, ale měli jsme strach, že se už od tamtu ráno nedostaneme, díky našim letním gumám a přívěsu za náma. Němečtí sypači jsou naštěstí v neustálé pohotovosti, takže silnice byla O.K. Ještě před francouzskou hranicí na nás vykouklo sluníčko a o pár stupňů se oteplilo. Francie se nám moc líbila, je to hezký a rozmanitý kraj. Až na to, že vzhledem k velkému výskytu placených dálnic je ve městech takměř nad lidské síly se dostat na neplacenou silnici. Jelikož směrovky ukazují jen na ty dálnice, chce to hodně partnerské trpělivosti, dobrý smysl pro orientaci a hlavně pevné nervy. Čím jsme byli mile překvapeni, byl v běžném obchodě celý regál věnován výrobkům FAIRTRADE. (Kdo nezná, prosím zjistit na netu). Ve čtvrtek ráno jsme dorazili k moři, děti byly nadšeny, nasbírali jsme pár mušlí a hurá do hajan. Ve čtvrtek ještě do obchodu, koupit pár výborných francouzských sýrů a jedeme dál. A jsme ve Španělsku. Po čtyřech dnech a pěti nocích strávených v autě jsme se rozhodli pro výlet k moři. Po pár dalších km nacházíme krásnou skalnatou plážičku. Nejdřív sundáváme boty, vyhrnujeme nohavice a číháme na vlny. Za chvíli je už Matúš nahatej a výskající běhá po břehu. Vanduška se trošku bojí, vlny jsou dost silné, tak se drží u maminky. Táta zkouší boldring na blízké skalce. Chtěli jsme si uvařit konečně nějaké teplé jídlo, ale bohužel nám došla voda, tak vyrážíme s dětmi ještě na malou procházku podél pobřeží, zatímco táta v moři pere pleny (máma má nemocnou ruku, tak se může ulejvat). Slunce zachází, měsíc svítí a opět usedáme do auta a jedeme dál. Dohodli jsme se s Janem, že dojedeme ke městu Murcia a zítra zkusíme ekovesničku Jardines de acuario v pohoří Sierra Espuňa. Na chvíli jsem usnula, probouzím se několik desítek km před Murcií, dochází nám benzín a nikde žádná benzínka, jsme na okruhu palubní počítač ukazuje
Náhledy fotografií ze složky Fotky z cesty