Zdroj: fcbarcelona.cz
Víc než klub
29. listopadu 1899 založil Joan Gamper Football Club Barcelona. Gamper vybral královskou modrou a tmavě červenou jako barvy klubu - tyto původně pocházejí ze švýcarského kantonu, odkud se do Barcelony přistěhoval. Zrodila se tak legenda: Kubala, Suárez, Cruyff, Maradona a Ronaldinho, kromě jiných, podepsali pro tento Klub. Během 20. století se Barça stala symbolem Barcelony, symbolem, který prezentoval Katalánsko jako národ. Proto se používá spojení Barça - "víc než klub"
Zrodila se legenda
Píše se 29. listopadu 1899 a v malé kanceláři Solé Gym se setkává Gamper s Gulteri Wildem, LLuisem d´Osso, přítomni byli také Bartomeu Terrados, Otto Kunzle, Otto Maier, Enric Ducal, Pere Cabot, Carles Pujol, Josep Llobet, John Parsons a William Parsons. Jedenáct sportovců se sešlo, aby vytvořili fotbalový klub. Gulteri Wild byl zvolen prezidentem. První zápas se konal na Bonanově cyklistickém okruhu a hrálo se proti skupině Angličanů, kteří se usadili v Barceloně - tento zápas však Angličané vyhráli 1 - 0. 14. března 1909 - deset let po založení - byl otevřen první vlastní stadion s kapacitou 6000 diváků v Industriální ulici. V těchto dobách se začala odvíjet první vítězná série - v letech 1909 až 1922 vyhrála FC Barcelona osmkrát Katalánské mistrovství a pětkrát Španělské mistrovství
Stadion Les Corts
Katedrála fotbalu - tak se také nazýval stadion na Les Corts, který byl slavnostně otevřen 20. května 1922. Původní kapacita byla 30 000 diváků, avšak později byla rozšířena až na dvojnásobek. V roce 1924 měl klub již 12207 členů a velké množství příznivců založilo Nadaci FC Barcelona. Během sezóny 1928/1929 vyhrála Barça právě založenou Španělskou národní ligu a zakončila tak druhé desetiletí titulem.
Třicátá léta
Přesně v polovině roku 1930 - 30. července zemřel zakladatel klubu Joan Gamper - začátek desetiletí tak jakoby předznamenal ústup klubu do pozadí - společenský úpadek, odchod mnoha členů, špatné sportovní výsledky a Frankova politická diktatura. Občanská válka, která ve Španělsku začala v roce 1936 měla na klub katastrofální následky. Josep Suňol, prezident klubu, byl zabit Frankovými vojáky blízko Guadalajary. Nicméně Barça toto období přežila a to i díky Americkému Tour po USA a Mexiku, na kterém vydělala dostatek peněz. V březnu 1938 nechal Franko shodit na členský klub FC Barcelony bombu, která způsobila obrovské škody. O rok později to bylo ještě horší, když se FC Barcelona stala symbolem katalánského lidu a tím pádem místem, které mohli Frankovi vojáci perzekuovat. Počet členů klesl až na 3486.
Latinský pohár
Během čtyřicátých let se Barça vzpamatovala ze svých vnitřních potíží. V červnu 1943 se odehrál nejskandálnější zápas proti Madridu na hřišti Chamartín, když naši hráči byli zesměšňováni nejen rozhodčím ale i policií. Prezident Piňeyro (fašistické přesvědčení) byl vývojem zápasu tak zhnusen, že podal okamžitou demisi. S jeho odchodem se začalo blýskat na lepší časy. V letech 1944/45, 1947/48 a 1948/49 vyhrála Barça Španělskou národní ligu a v roce 1949 Latinský pohár - předchůdce dnešní Ligy Mistrů - byl to první evropský úspěch hráčů jako byl César, Basora, Velasco, Curta, bratři Gonzalvo, Seguer, Biosca a Ramallets. Padesáté výročí založení klubu se oslavilo také vysokým počtem členů - v těchto dnech jich bylo 24 893.
Kubala
Ladislav Kubala přijel do Barcelony v červnu 1950 a udělal z Barçy neporazitelný tým, samozřejmě spolu s Basorou, Césarem, Morenem a Manchónem. V letech 1951 až 1953 vyhrála FC Barcelona každou soutěž, která byla k dispozici (2 x Španělská liga a 3 x Španělský pohár). Z této zlaté éry je dobré vyzdvihnout sezónu 1951/1952, kterou známe pod označením PĚT POHÁRŮ - Barça vyhrála Španělskou ligu, Španělský pohár, Latinský pohár a trofeje Eva Duarte a Martini Rossi.
Camp Nou
Kubala byl příliš malý pro stadion Les Corts a tak Francesc Miró Sans navrhl vybudovat nový stadion - Camp Nou, který byl slavnostně otevřen 24. září 1957 a měl kapacitu 90000 diváků - stavbu financovali členové klubu členskými příspěvky zaplacenými na deset let dopředu. Barça vyhrála Španělskou ligu v letech 1958/59 a 1959/60 a Veletržní pohár v sezónách 1957/58 a 1959/60 vedená Heleniem Herrerou s hráči jako Kocsis, Czibor, Kubala, Martinéz, Suárez, Villaverde, Olivella, Gensana, Segarra, Grácia, Vergés nebo Tejada. Naopak nadcházející dekáda byla desetiletím krizovým (pouze 2 x Španělský pohár a v roce 1966 Veletržní pohár). Nicméně právě v této době se zrodilo oné pověstné "VÍC NEŽ KLUB" - Barça už byla víc než jen sportovní klub - její barvy se staly částí obrany Katalánské národní identity.
Cruyff
V roce 1973 podepsal v našem klubu smlouvu Johan Cruyff a doplnil tak zlatou útočnou řadu Rexach, Asensi, Sotil a Marcial, kteří dovedli náš klub k ligovému vítězství v sezóně 1973/1974. Blížilo se 75. výročí založení klubu a počet členů se vyhoupl až na 69566, nebylo pochyb, že FC Barcelona je momentálně nejsilnější klub v celé Evropě. K příležitosti tohoto výročí namaloval Joan Miró nezapomenutelný plakát.
Josep Lluís Nuňez
Přichází rok 1978 a prezidentem klubu se stává Nuňez, klub začal nejen společensky, ale i finančně růst - počet členů přesáhl sto tisíc a bylo založeno spousta fanklubů po celém světě. FC Barcelona se stávala jedním z nejvýznamnějších sportovních celků na světě. Samozřejmě tento růst se promítal i do vysokých investic do infrastruktury - kapacita Nou Campu byla navýšena až nad 100000, byl postaven Miniestadi, Palác Blaugrana a další.
Nuňezova éra byla symbolem úspěchu našeho klubu - Basilejský Pohár Vítězů Pohárů, Španělská liga pod Terry Venablesem, Cruyffův Dream Team (1990 - 1994), který dokázal čtyřikrát vybojovat ligový titul, Pohár Vítězů Pohárů, Španělský pohár, Španělský superpohár a především pohár Ligy Mistrů (do té doby Evropský pohár Mistrů) ve Wembley. Na úspěchy Cruyffa měl navázat Bobby Robson (asistentem byl Mourinho), který získal taktéž Pohár Vítězů Pohárů, Španělský pohár a Španělský superpohár. Dalším trenérem byl Luis Van Gaal, který získal s týmem dvakrát po sebe španělskou ligu. Po této druhé zlaté éře přišel útlum a šestileté čekání na další ligový titul spojené nejen s finančními ale i problémy s identifikací.
Dnešní Barca
Rok 2003 a velké finanční a sportovní problémy ústí do odvolání prezidenta Gasparta a zvolení mladého advokáta sr. Laporty do čela našeho klubu. Po ročním čekání přichází první ligový titul po šesti letech a na sebe nenechají dlouho čekat ani individuální úspěchy našich hráčů. Dnešní FC Barcelona však není jen fotbal, ale i basketbal, házená, volejbal, sálová kopaná, baseball, krasobruslení. Lahůdkou je lední hokej a cyklistický tým, samozřejmostí je pak tým ženského fotbalu. Dnešní klub má již více než 152000 členů a jako jediný figuroval v každém ročníku evropských soutěží. V roce 2006 získala FC Barcelona svůj druhý pohár Ligy Mistrů, když ve finále porazila anglický Arsenal FC.
