Fríský Kůň
Fríský Kůň
Historie:
Již římský historik Tacitus(asi 55-120n.l.)zaznamenal údaje o fríském koni.Uznával starobylost a hodnotu těchto silných a všestranně užitečných zvířat,ale poznamenal,že jsou neobyčejně ošklivá.Toto plemeno se postupně stávalo mnohem ušlechtilejší a o 1000 let později je sedlali fríští rytíři a jejich němečtí sousedé,učastníci křižových výprav.Frís si však zachoval své tradiční dobré vlasnosti-vytrvalost,skromnost,sílu a učenlivost.Plemeno se zlepšilo i s přílivem orientální krve,což byl výsledek kontaktu s pouštními koňmi během válečných tažení a později i zaměrného křížení s proslulým andaluským koněm,který se ze Španěl dovážel do okupovaných nizozemských provincií během 80leté války(1568-1648).poměrně menší fríský kůň byl po staletí chován k všestrannější a praktičtějším účelům než jednostranní těžcí váleční koně středověké Evropy.Byl také mnohem nenáročnější.po několika posledních století se jeho všestrannost uplatnila v zapřeži i pod sedlem v zemědělských pracích.Není divu,že se tento kůň využíval nejen při zlepšování plemen v sousedních oblastech,ale i v chovu hřebčínském.V Marbachu(německý hřebčín),používali fríské koně už od 17.století.díky zeměpisným podmínkám své vlasti se Frísové stali vynikajicími namořníky, stejně jako zemědělci.jejich namořní obchod se netýkal jen dobytka ,mečů,látek,ale i koní a přispěl tak k rozšíření plemene do vzdálenějších zemí.Norský dolr gudbransdal je přímým potomkem fríského koně.Ve Velké Britanii ovlivnil mnoho plemen.Frísové a jejich koně sloužili už ve středověku v pomocných jizdních kohortách římských legií v Británii a zůstali zde usazeni ještě dlouho po odchodu Římanů.Fríský vliv je zřejmý u dalenských a fellských poníků a také u staroanglického černého koně za střední Anglie.Toto starobylé plemeno sloužilo kavalerii královského dvora za vlády Karla 2.(1660-1685).Není pochyb o tom,že je ale daleko významější jako předek koně shirského.Předs svou výjímečnost fríský kůň na pačátku 20.století téměř vyhynul.chovatelský svaz byl založen v roce 1879,ale popularita klusáků,mezi nimiž frís vynikal na úkor původního typu.v roce 1913 zbyli ve frísku jen 3 hřebci.Plemeno zachránila 2.světová válka,kdy měli holandští zemědělci nedostatek vozidel i pohonných hmot,a proto se museli vrátit ke koním.Vážnou krizi prodělával chov fríských koní v 60.letech,se chovná báze nesmírně snížila.Tato krize byla úspěšně překonána a chov fríských koní se rozšířil prakticky do celého světa.svaz chovalelů fríských koní získal v roce 1954 titul,,Královský".
Dnešní Frís:
Dnešní fríský kůň je vždy vraník a v kohoutku měří v průměru 152cm.Je schopen tahat těžké nalady ve skromných podmínkách,laniž by pozbyl kondici nebo svou dobrou ochotu,která s tohoto plemene dělá zvíře k pomilování.Frís se také používá k práci na venkově,chodí v postroji(často se zapřahá do tradiční historické fríské dvojkolky)a pro svou pohyblivost a temperament se velmi cení jako drezůrní kůň pro show.Dávno už ovšem minuly doby,kdy měl výsadní postavení v pohřebnictví.Dnes se uplatňůje v cirkusové manéži a nebo v Apassionatě.Od roku 1986 zjišťuje spřežení frísů rozvážku zboží u harrodse,významného domu v Londýně.
Výška
163cm hřebci
156cm klisny
koně
(pavla, 3. 11. 2007 22:59)