Psí sporty 2. část
Tanec se psem
I když se to tak nezdá, tato činnost patří opravdu mezi sporty. Dokonce v dnešní době mezi velmi oblíbené a poměrně populární. Nejedná se o tanec jako takový. Tanec se psem je směs cviků poslušnosti, krokových variací a různých otoček. To vše do rytmu hudby předvádí psovod se svým psem po určenou dobu (zpravidla jen několik minut) sestavu cviků, v rytmu doprovodné hudby.
Základy tohoto sportu byly položeny v Kanadě koncem 80. let cvičiteli psů zaměřující se na výcvik poslušnosti - tam nazývaný obedience. Začátkem 90. let se rozšířil do Evropy, USA a Anglie. Později byla založená světová organizace tance se psem - WCFO. Ta měla jako hlavní úkol stanovit přesná soutěžní pravidla a určit rozhodčí pro tento sport. V České republice se koná již několik soutěží v tanci se psem, z nichž nejvyšší je mistrovství republiky. Klub Tance se psem České republiky (KTP ČR) vypracoval soutěžní řád a pravidla, podle kterých se závody u nás pořádají. Nejčastěji se můžeme setkat s tímto sportem na téměř všech větších výstavách v podobě atraktivních ukázek.
Výkony soutěžících hodnotí vždy tříčlenná porota, která uděluje body za umělecký dojem, ochotu psa a provedení povinných prvků. Povinných prvků je celkem pět. Tyto povinné prvky jsou vhodné pro každé plemeno i křížence. Jsou sestaveny tak, aby vyhovovaly fyzickým možnostem všech psů i handlerů.
Mushing
Lidé byli odjakživa soutěživí. A tak netrvalo dlouho a začali mezi sebou porovnávat, kdo má rychlejší nebo silnější spřežení. Zlatá horečka na Aljašce vývoj závodů ještě urychlila. Zejména pokud se jednalo o rychlost poštovního psího spřežení, které všichni netrpělivě očekávali a sázeli se, kdy dorazí. Přistěhovalci a různí dobrodruzi si snažili přivydělat i jiným způsobem než jen hledáním zlata nebo obchodováním. Rychlé a vytrvalé spřežení znamenalo mít velmi cenný majetek. Pro získání lepších výkonů někteří závodníci začali křížit dovezené psy s místními, což však nepříznivě ovlivnilo vývoj těchto domorodých plemen.
Psí spřežení bývala také často používaná při polárních výpravách.
O závodech, jako takových, se dá mluvit až od roku 1908. V roce 1907 byl v Nome založen kynologický klub, který o rok později pořádal první závod s oficiálními pravidly - All Alaska Sweeptakes. Vyhrát závody bylo vždy velkou prestiží, a tak plemena, se kterými závodili vítězové, se stávali rychle módní. To například přispělo i k rychlému rozšíření haskyho ze Sibiře. Brzy se sportovní závody staly velmi populární a hlavně po 2. světové válce se velmi rozšířily. Organizace, které sdružovali zájemce o tento sport pořádaly také mnoho závodů. Mezi nejpopulárnější (i z finančních důvodů) dodnes patří World Championship Sled Dog Race, North - American Championship nebo Fur Rendez Vous. Iditarod (Iditarod Trail International Championship Race) pojmenováno podle indiánské osady Iditarod. Tento závod je jedním z nejznámějších longových etapových závodů z Anchorange do Nome, který se koná jako vzpomínka na záchrannou akci. Když v roce 1925 v Nome vypukla epidemie záškrtu, bylo tou dobou velmi špatné počasí a psí spřežení bylo jediným dopravním prostředkem k dovozu séra, které bylo možné v této situaci použít. Záchranná výprava se skládala z několika spřežení, která si štafetově zásilku předávala. Tento závod bude navždy spojen se jménem Leonharda Seppaly, který se vydal na cestu jako první. Koná se vždy první sobotu v březnu, trať měří 1920 km. Není to přesná kopie původní cesty, ale je částečně upravená na hranici únosnosti lidských možností. Přesto se ho účastní několik desítek spřežení a ne vždy to jsou jen severská plemena. Někoho snad ani nepřekvapí české jméno jednoho z účastníků Jana Maška, který žije na Aljašce od roku 1971 a startoval zde už osmkrát.
V roce 1966 vzniká mezinárodní organizace ISDRA (International Sled Dog Racing Asociation), která se rozhodla propagovat tento sport po celém světě. Na Aljašce, kde tento sport vznikl, je jízda se psím spřežením stále velmi populární a stala se národním sportem. V roce 1932 byl mushing jako sport zařazený mezi ostatní disciplíny na ZOH v Lake Placid. V Evropě se postupně začal rozvíjet od konce 50. let. Bylo to také podmíněno dovozem severských psů, pro které se snažili sportovně založení chovatelé najít jejich původní uplatnění. Ve Švýcarsku byl v roce 1959 založen Klub severských plemen, následovalo Německo, Holandsko a Norsko. V začátcích se musely vyřešit problémy nejen s výstrojí, výcvikem a tréninkem psů. Ale bylo také nutné přizpůsobit organizaci a pravidla závodů evropským podmínkám. První oficiální závody se konaly v roce 1972 v Latropu.
U nás se první oficiální závody konaly v roce 1985 v Peci pod Sněžkou, organizované Klubem českého horského psa. Nutno dodat, že ještě před konáním oficiálních závodů bylo u nás mnoho pejskařů zapálených pro tento sport. Pro rozvoj tohoto sportu dělali nadšenci možné i nemožné a dokonce zvali zahraniční závodníky na přednášky, aby se podělili o své poznatky z výcviku a tréninku saňových psů a pomohli nám napojit se na tehdejší evropský trend.
V dnešní době je tento sport zastoupen ve Svazu sportu psích spřežení České republiky (SSPS). Ten zastřešuje Českou asociaci sportu psích spřežení (ČASPS) a Českomoravský sportovní klub psů severských plemen (ČM SKPSP). První organizace sdružuje zájemce o saňový sport bez ohledu na plemeno nebo čistokrevnost zapřahaných psů. Prostřednictvím členství v ESDRA (Evropská asociace psích spřežení) je členem ALGFIS (světová federace sportu). Druhá organizace je pro závodníky se severskými plemeny s průkazem původu a je členem FISTC (světová federace čistokrevných psích spřežení). Základní organizací SSPS je Musher club. Členy mohou být nejen závodníci, jejich pomocníci, organizátoři, ale i fandové do tohoto sportu bez potřeby mít vlastní psí spřežení. Všechny organizace, ať mezinárodní či naše stále dohlížejí na dodržování pravidel a případně je aktualizují.
Tento sport je v naší republice už na velmi vysoké úrovni. Musheři běžně závodí na zahraničních závodech a jsou tvrdými konkurenty na mistrovstvích Evropy nebo světa.
Za připomínku stojí jméno doktora Václava Vojtěcha, jednoho z našich prvních polárníků a hlavně musherů, který pracoval v expediční skupině admirála Byrda (jenž jako první člověk přečkal na 80° jižní zeměpisné šířky období tzv. polární noci). Vojtěch se vypracoval z topiče přes stewarda na psovoda a cvičil psí spřežení pro tuto expedici na Novém Zélandu. Byl prvním, kdo k nám dovezl severského psa - haskyho.
Coursing
Dostihy chrtů
Jsou to přírodní dostihy, předchůdci dostihů na drahách. Běhají se na dráze v přírodním terénu, kde pes (mohou běhat různá plemena) zdolává různé překážky - stromy, keře, voda aj. a snaží se dostihnout umělou vlečenou návnadu.
Coursing
Jsou to přírodní dostihy, předchůdci dostihů na drahách. Běhají se na dráze v přírodním terénu, kde pes (mohou běhat různá plemena) zdolává různé překážky - stromy, keře, voda aj. a snaží se dostihnout umělou vlečenou návnadu.
Dostihy koní jsou běžné, zatímco dostihy chrtů si pomalu začínají získávat sympatie široké veřejnosti i u nás, i když ve skutečnosti jde o sport velmi starý.
První dostihy vůbec se konaly v 11. století. V Anglii se první veřejný dostih pořádal v roce 1715. V průběhu doby se tak zvolna stával ze psa loveckého - honiče, chrta - pes určený pro sport, dostihy. Dostihy chrtů, ať již na dráze nebo v terénu (tzv. coursing), mají dlouhou historii.
V současnosti se běhají dostihy chrtů na dráze pravidelného tvaru (ovál) a dostihy terénní. Při dostizích na oválu startuje v každém běhu několik psů, u nás nejvýše šest, stejně jako jinde v Evropě. Psi - chrti, vybíhající ze startovních boxů běží po upravené dráze (ta musí mít pravidelný tvar např. ovál) a sledují umělou návnadu - vlečený střapec. Vítězí ten, který cílem proběhne jako první v nejlepším čase.