Vývoj mincovnictví na našem území před vznikem českého
státu
Prvními mincemi na našem území byli keltské zlaté mince ražené ve 2. – 1.
století př. n. l. Později v 1. – 5. století n. l. k nám též pronikali
římské mince. S příchodem Slovanů na naše území v 5. – 6. století n.
l. se zde objevují byzantské mince. Ty se používají společně s franskými a
severoitalskými denáry také v 1. státním útvaru západních Slovanů – Velké
Moravě.[1])
Vzhledem k nedostatku resp.
absenci stříbrných či zlatých dolů na území tohoto útvaru se zde nerazí vlastní
mince.[2])
Ale krom výše zmíněných mincí se ve směně používali jako drobné platidlo tzv.
velkomoravské hřivny. Jedná se o surové železo v podobě železných prutů zhruba
ve tvaru seker či motyk (ovšem nevhodné k jinému použití), s otvorem
na provlečení provazu. Samozřejmě, aby se toto dalo použít, existoval zde poměr
zlata ku železu, u kterého záleželo na váze (1 kus vážil cca
[1] ) Ivan HLAVÁČEK - Jaroslav KAŠPAR - Rostislav NOVÝ, Vademecum pomocných věd historických, Jinočany 2004, s. 433 – 434; Petr VOREL, Od pražského groše ke koruně české 1300 – 2000, Průvodce dějinami peněz v českých zemích, Praha 2000, s. 9.
[2] ) Viz. P. VOREL, Od pražského groše, s. 9, pozn. 2.
[3] ) I. HLAVÁČEK - J. KAŠPAR – R. NOVÝ, Vademecum, s. 434; Zdeněk PETRÁŇ – Pavel RADOMĚRSKÝ, Encyklopedie české numismatiky, Praha 1996, s. 122; P. VOREL, Od pražského groše, s. 9.
[4] ) P. VOREL, Od pražského groše, s. 9 – 10.
