Symboly Velikonoc
Beránek
k velikonocům patří velikonoční beránek
- symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci
- v hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena "Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí
- v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství
- spojení vidí křesťané také s původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se beránek zbíjel, na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví.
A pár receptů na našeho tradičního BERÁNKA
Tradiční velikonoční beránek
240 g polohrubá mouka, 200 g cukru krupice, 1 vanilkový cukr, 2 vejce, 4 bílky, 4 žloutky, citrónová kůra, citrónová kůra.
Velikonoční beránek – postup přípravy
Do mísy dáme 2 vejce, žloutky, vanilkový a krupicový cukr, citronovou kůru a šťávu a vše vyšleháme do pěny. Do této pěny lehce vmícháme mouku a nakonec i pevný sníh ušlehaný ze 4 bílků. Troubu předehřejeme na 190°C. Formu na beránka důkladně vymažeme tukem, vysypeme hrubou mouku. Do formy poté vlijeme připravené těsto a formu zaklopíme. Beránka upečeme dorůžova a ještě teplého vyklopíme. Když beránek vychladne, vyšleháme bílek s moučkovým cukrem a po kapkách do polevy zašleháme citronovou šťávu. Vzniklou polevou beránka nazdobíme. Velikonočního beránka ozdobíme mašlí a naaranžujeme na sváteční stůl.
Oříškový velikonoční beránek – recept
200 g polohrubé mouky, 250 g cukru moučky, 200 g pomletých vlašských jader, 2 vejce, 1/2 prášku do pečiva, 1 sklenice oleje, 1/2 sklenice mléka
Postup přípravy oříškového velikonočního beránka
Žloutky utřeme s olejem a moučkovým cukrem. Smícháme polohrubou mouku s práškem do pečiva a opatrně do této směsi vlijeme mléko. Do směsi přidáme ušlehaný sníh ze 2 bílků. Na závěr vmícháme do těsta rozemleté vlašské ořechy. Formu na beránka důkladně vymažeme tukem, vysypeme hrubou mouku. Do formy poté vlijeme připravené těsto a formu zaklopíme. Beránka pečeme v předem vyhřáté troubě na 190 °C asi 45 minut.
Velikonoční oheň
- tak jako jarní slunce znamená vítězství nad zimou, procitnutí po dlouhém studeném čase, stejně takový je příchod Ježíše o Velikonocích
- zapálení svatého velikonočního ohně je pro křesťany o Velikonocích centrální událostí
- oheň se zapaluje a světí na začátku liturgie na Bílou sobotu při obřadech Velké noci (ze soboty na neděli)
- od velikonočního ohně se zapálí velikonoční svíce, která se potom ve slavnostním průvodu a za třikrát opakovaného zpěvu "Světlo Kristovo" vnese do temného kostela
Velikonoční vajíčko
- je mnoho výkladů, proč je vajíčko spojováno s Velikonocemi
- protože vejce obsahuje zárodek života, bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému
- vejce nacházíme již před křesťanstvím při pohanských oslavách jara
- zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocům předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla, proto lidé netrpělivě čekali, až postní doba skončí
- ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr
- od nepaměti symbolizovalo vejce zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí
- vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život
- tady je zřetelné symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi
ZAJÍČEK
- své místo má zajíc v mnoha náboženstvích, mytologiích - v řecké, egyptské, čínské, kde symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života, či je označován za atribut zmrtvýchvstání (podle lidového podání zajíc nespí - nemá totiž oční víčka, a tak se zdá, že i ve spaní obrací oči vzhůru)
- v Bibli je zajíc řazen mezi stvoření "maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce", symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti
- v Byzanci byl zajíc ve zvířecí symbolice znakem Krista
- v dnešní rozšířené evropské tradici je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová
- podle jednoho výkladu vzniklo spojení z toho důvodu, že zajíc na jaře hledá v blízkosti lidských obydlí potravu a jelikož je plachý a lidí se straní, je mu přisuzováno i tajné roznášení velikonočních vajec
- jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly - není potom divu, že časem vznikla představa, že vajíčka snáší nebo přináší zajíc
- bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo, hledání ukrytých vajíček v zahradě.
Velikonoční věnec
Potřebujete:
věnec z polystyrénu libovolné velikosti
zelenou barvu (já použila metalickou Lumiere)
dekorační dřevěné hobliny
křepelčí vajíčka a barvy na jejich obarvení
štětec, skleničku na vodu, vodu
lepidlo, např. Herkules, popř. tavnou pistoli
kousek stužky
žabku či jiné drobné zvířátko na ozdobení
provázek
Postup:
Nejprve korpus věnce potřeme lepidlem a obalíme v dřevěných hoblinách. Po zaschnutí bílé mezery mezi zelenými hoblinami natřeme na zeleno. Vytvoříme tak hezký efekt, pokud máte odlišný odstín zelené, než je barva hoblin. Po zaschnutí přilepíme lepidlem či tavnou pistolí obarvená a zaschlá vajíčka. Věneček ozdobíme mašličkou, na kterou nalepíme drobné dřevěné zvířátko. Pokud chceme věnec pověsit, z rubu připevníme tavnou pistolí potřebnou délku provázku. Přes přilepené konce provázků ještě pro jistotu přilepíme 1cm na 1cm stužku, která provázek zajistí proti odtržení. A je hotovo.
Pěkné
(Kristýna, 12. 6. 2018 12:52)