"Hele, já už půjdu," řekl unaveným hlasem Regis. "Proč?" zeptal jsem se
ho. "Jsem dnes nějakej utahanej a navíc mě bolí hlava." pomalu odcházel
z hospody. Vstal jsem a křikl na něj ":Hej tak mi ještě puč nějaký
prachy, už mi dochází!" "Blázníš!" řekl Regis. "Už skoro žádný nemám!"
"Dělej! koukej mi dát aspoň 20 zlatých!" zvýšil jsem hlas. Regis už ale
nevnímal a vratkými kroky se potácel domů. To mě fakt naštvalo. Měl
jsem sto chutí mu jednu natáhnout, ale místo toho jsem na něj zařval ":
Tak si ty prachy sežer ty lakomej bastarde! A už se mi nikdy nepleť do
cesty!" Celý naštvaný jsem se opět posadil ke stolu a vypil rychle
pivo. "Hej, Coragone! Přines mi ještě jedno!" " A máš vůbec ještě
nějaký zlatky?" otázal se Coragon. " Ne, už žádný nemám, ale chodím sem
dlouho, tak že bys mi mohl dát na sekeru." " Tak na to zapomeň! Na
sekeru nedávám!" odvětil. " Sežeň si prachy a pak přiď." To už mě
docela dost rozhodilo a jelikož jsem měl hodně vypito dostal jsem chuť
na pořádnou rvačku. Než jsem se ale nadál, vešel dovnitř chlápek z
domobrany. Na nic jsem nečekal a vyběhl jsem druhým vchodem z hospody.
Měl jsem fakt kliku. Kdyby mě uviděl, sebral by mě a zavřel do basy. Za
to všechno může ten pitomec Valentino. Musel Andremu vykecat, že jsem
ho zmlátil a okradl. Měl jsem toho parchanta hned na místě zabít. Teď
se musím přes den před strážemi schovávat. Začala na mě lézt nějaká
únava, a tak jsem šel spát. Najednou jsem si uvědomil, že vlastně nemám
nocleh. Rozhodl jsem se, že přespím u Bospera. Ten z toho ale neměl
velkou radost a začal na mě ječet, že tu žádného povaleče nechce, ať mu
mám radši přinést nějaké vlčí kůže nebo ať si sháním peníze a nocleh
jinde. Pohádal jsem se s ním a řekl mu, že je to všivák. Se slovy
"vypadni ty špíno" mě vyhodil na ulici. Svalil jsem se a udeřil do
hlavy,usnul jsem. Zdál se mi děsivý sen. Byl jsem na obrovském volném
prostranství a ze všech stran na mě beželi skřeti. Nad hlavou mi létali
draci a z dálky byl slyšet hrozivý řev Spáče. Najednou se na mě
spustili všichni ti draci s otevřenýma tlamama plných ostrých
tesáků�.zbývalo mi jen pár vteřin života�. "uáá" zaječel jsem probudil
se. Ke svému údivu jsem ležel na posteli v nějaké příbytku. " Kde to
sakra jsem." V ten moment vešla dovnitř nějaká postava v černé kápi.
"Kdo sakra si"?! zeptal jsem se vyděšeným hlasem. Temná postava se ke
mně blížila pomalými kroky. Chtěl jsem sáhnout po svém meči, ale ten
byl pryč...