Jdi na obsah Jdi na menu
 


Listopadové setkání Céček

23. 11. 2009

Takové návštěvy jsou prostě parádní: žádné dlouhé domlouvání: "upeklo" se to díky Ireně začátkem týdne a valná většina páníků od našich holčiček s radostí potvrzovala svoji účast na nedělním srazíku! Lenka ochotně nabídla ke zdupání svojí rozlehlejší a hlavně rovninatou zahradu. Dík Leni! Bohužel, jen to počasí nám nepřálo: v sobotu i teď v pondělí tu máme sluníčko, v neděli bylo pod mrakem. Ale dalo se, nebyla zima. Kvůli pracovitým a nerudným zemědělcům sešlo i z procházky, ale i po té lítačce po zahradě prý nakonec všechny holky padly za vlast.

Přijela Cara, Apolenka, Silly, Caya a Selinka až z jižní Moravy! Na svojí zahradě je Obrazekčekala Caisha, Cor a Griff, kterým asi spadla brada, jaký že to dostali soukromý harém. Všichni "dvounožci" se podivovali nad tím, jak se mi Kelly a Fína smrskly, že jsou velké jak ty sedmiměsíční. No, jak která: s podivem, jak si holčičky nějak drží svojí porodní váhy a největší Selinka (C´est La Vie) je statná velká fena už teď. Apolenka (Capolla) je neskutečnej čertík a ten zvláštní výraz jí zůstal doteď. Na ní sedí výraz "anděl s ďáblem v těle. Sillynka (Casille) je neskutečně elegantní fenka s neskutečně dlouhým ocáskem. Mámě jako by ze všech nejvíc z oka vypadla- i rozumným chováním. To Cara (Caramella) má z mámy zas asi nejmíň, hodně vizáže přebrala po ruských předcích po tatínkovi. Cayenne mně překvapila, protože jak to bylo nohatý s úzkou hlavinkou, roste moc pěkně harmonicky, nechybí jí elegance a taky se hodně podobá mámě. Caisha se taky mění každý týden, ale Caisha je prostě Caisha. Vídám jí nejčastěji a to je teda dílo!!! Všechny hnědé holčičky mají zatím překrásnou tmavohnědou barvu a černé mají krásně tmavohnědé oči, přestože jsou po hnědé mámě. Opravdu to vypadá, že jediný oříškový oko má moje Fína :o) Njn.
Sečteno podtrženo, holky jsou neskutečný rachejtle, cvoci, poděsové a celá poloségra Fína v té neuvěřitelné schopnosti na místě se odrazit s cílem zůstat třeba coby šála za krkem. A máma Kelly je taková hodná, klidná fenečka...a pomalu všechny její děti se rodí s pérkem u zadku a sebevražednými sklony.... :o)) Praštěný dobrmani... :o))
Užili jsme si myslím pěkné odpoledne proložené vzájemnými radami a zkušenostmi jak na co nejen s výcvikem.

Děkuji vám všem: skvělým majitelům našich holčiček, za to, že jste přijeli- někteří i velmi dlouhou cestu a za to, jak skvěle se u vás ty raubířky mají. Přeju nadále hodně trpělivosti a těším se nejdéle na jaře na další, protentokrát by to mohl být třeba celodenní výlet (pokud se nezabijou). Uvidíme! Dík!

Fotky najdete zde!