7. Obvazová technika
7. Obvazová technika |
Obvaz znamená ochranné krytí rány nebo způsob znehybnění (např. zlomeniny). Účelem obvazu při první pomoci je:
1. zastavit krvácení nebo vsáknout krev z rány, příp. z tělesného otvoru
2. zamezit vniknuti infekce do rány
3. ránu uzavřít (při pneumotoraxu)
4. znehybnit a udržet v klidu zraněnou část těla.
Podle těchto funkcí dělíme obvazy na krycí, tlakové, poloprodyšné, odsávající, znehybňující; podle použitého materiálu na šátkové, obinadlové, prakové, náplasťové, obvazy z tuhnoucích hmot (sádrové, zinkoklihové), z elastických hmot (pružná obinadla, škrtidla) a dlahové .
Zásady postupu při obvazování:1. raněného uložíme do pohodlné polohy
2. končetiny obvazujeme v poloze, ve které zůstanou po přiložení obvazu, jinak hrozí zřaseni obvazu, zaškrcení měkkých tkání a omezení krevního zásobení
3. šířku obinadla volíme podle objemu obvazované části těla (na prsty úzké, na stehno a hrudník co nejširší)
4. obvaz začínáme dvojitou kruhovou otáčkou na nejužším místě obvazované části těla
5. konec obvazu přelepíme náplasti, upevníme zavíracím špendlíkem nebo rozstřihneme a zauzlíme
6. dbáme, aby dechem, mluvením nebo kašlem nebyla do ošetřované rány zanesena infekce
7. k poraněnému stojíme vždy čelem tak, abychom viděli na obličej a mohli s ním povídat
8. poraněného poraněnou část vždy velmi šetrně podložíme a přidržujeme
9. při ošetřování poranění s krvácením, nebo manipulaci s jinými tělesnými tekutinami (sliny, zvratky) používáme jednorázově gumové rukavice a to z důvody své ochrany
1. první vrstva obvazu, přiložená na ránu musí být vždy sterilní a přesahovat alespoň o 2 - 3 cm okraje rány
2. po přiložení sterilního krytí se s ním už nesmí pohybovat, protože hrozí setření nečistot a infekce z okolí rány
3. obvaz musí být dostatečně přitažen, ale nesmí škrtit
4. obvaz musí splňovat tzv. 3Ú : musí být úhledný, účinný a úsporný
Pro zastavení krvácení se používá tlakový obvaz. Přišitý polštářek použijeme jako sterilní vrstvu, druhý posuvný jako vrstvu tlakovou a obinadlem vše připevníme.
Tlakový obvaz
Zaškrcovadla se používají při velmi silném krvácení, pokud není jiná možnost, a také pokud musíme ošetřit větší množství zraněných. Dávají se přes oděv, ne přímo na kůži. Gumové obinadlo ( Martinovo pryžové obinadlo) přikládáme od počátku co nejvíce napnuté a zatahujeme je pod neustálým tahem. Zaškrcovadla přikládáme na končetinu, která musí být zvednutá nad úroveň srdce. Nesmíme je položit těsně nad loket nebo pod koleno, kde by stačovalo nechráněné nervy. Zaškrcenou část těla musíme znehybnit a na nápadném místě přiložíme zprávu s přesným časem zaškrcení a jménem postiženého.
Účinně přiložené škrtidlo zásadně nepovolujeme, došlo by totiž k urychlení rozvoje šoku, jednak z další krevní ztráty, jednak z náhlého vyplavení škodlivých látek vznikajících v zaškrcených tkáních v důsledku nedostatku kyslíku.
Obinadlový obvaz čepcový: Střed pomocného obinadla přiložíme zespoda na bradu, vedeme vzhůru po obou stranách obličeje za uši a necháme viset za ušima. Začínáme kruhovou otáčkou okolo hlavy, krycí tahy vedou od jednoho ucha k druhému, vždy pod pomocným obinadlem, které nakonec zavážeme pod bradou.
Odsávací obvazy se používají při krvácení z tělesných otvorů tělních a to při:
1. krvácení z nosu
2. krvácení z ucha
3. krvácení z úst
4. krvácení z konečníku
Obvaz lokte: Začínáme kruhovou otáčkou v horní části předloktí nebo dolní části paže. Osmičkové túry vedeme přes loketní kloub tak, aby se křížily v ohbí a postupně zmenšovaly. Poslední otáčka se vede kolem kloubu. Podobně postupujeme u obvazu kolena.
Obinadlový obvaz ruky: Klasový obinadlový obvaz: začínáme kruhovou otáčkou kolem záprstních kosti, křížíme zápěstí na hřbetní straně, dále přes dolní část předloktí, přes první otáčku na hřbetu zápěstí a kolem záprstních kostí. Další osmičkové otáčky vystupují stejným způsobem směrem k zápěstí.
Obvazování prstů: Při obvazování prstů přeložíme nejprve úzké obinadlo alespoň dvakrát přes špičku prstu, následují otáčky okolo prstu a aby se obvaz nesesmekl, vedeme obinadlo po obvázání prstu po hřbetní straně ruky a končíme otáčkou kolem zápěstí.
K vytvoření obvazu můžeme použít 1 nebo více šátků. Použití 1 šátku:
==> 1. obvaz hlavy:Ránu kryjeme sterilní vrstvou. Při mozkolebečních poraněních umístíme kolem sterilního překrytí rány mul. Postavíme se za hlavu postiženého, šátek přiložíme nejdelší stranou těsně nad obočím na čelo. Konce překřížíme v zátylku přes cíp trojúhelníku a na čele svážeme. Cíp vzadu připevníme překřížením, zavíracím špendlíkem.
==> 2. obvaz ucha:Ušní boltec podložíme zezadu mulem a sterilně překryjeme. Střed přeloženého šátku přiložíme na krycí vrstvu, jeho cípy překřížíme nad druhým uchem a zavážeme tak, aby uzel byl mimo zraněné ucho.
==> 3. obvaz oka:Střed složeného šátku (kravaty) přiložíme na zraněné oko. Spodní cíp vedeme na straně zraněného oka pod ucho, překřížíme s druhým cípem šátku na zátylku a zavážeme na čele. Při vzájemné důvěře postiženého a zachránce je lepší zavázat obě oči (i zdravé), aby nedošlo ke zbytečné námaze. Jelikož při pohybu zdravého oka dochází k pohybům i ve druhém oku.
Obvaz zápěstí a ruky = tzv. pacička:Zraněnou ruku položíme dlaní na šátek přibližně doprostřed tak, aby prsty směřovaly proti vrcholu hrotu šátku, tj. nejdelší strana šátku je kolmo k dlouhé ose předloktí. Vrchol šátku ohneme zpět přes zápěstí, oba cípy překřížíme, ovineme a kolem zápěstí uvážeme. Přeložený vrchol šátku připevníme zavíracím špendlíkem.
Obvaz nohy = tzv. botička:Při použití šátku postupujeme obdobně jako u ruky. Použijeme-li obinadlo, vedeme jeho otáčky od nártu přes špičku nohy po chodidle směrem k patě a kolem ní a nad kotníky, kde osmičkové otáčky křížené nad nártem končíme kruhovými otáčkami.
Šátkové závěsy
Závěs horní končetiny: uchopíme šátek za jeden cíp a položíme jej na rameno poraněné končetiny tak, aby základna šátku byla souběžná s osou těla a ležela na přední straně hrudníku. Končetinu ohneme v lokti do pravého úhlu a přiložíme ji k šátku. Zvedneme dolní cíp šátku, převedeme jej přes rameno zdravé končetiny na šíji, tam jej svážeme s druhým cípem a uzel podložíme. Nakonec natáhneme hrot šátku vyčnívající po straně, přehneme jej přes loket dopředu a připevníme k přední ploše závěsu špendlíkem. Druhým šátkem lze paži připevnit ke zdravé straně hrudníku.
Při zlomenině klíční kosti vložíme do podpaždí vatový polštářek, končetinu dáme na závěs a připevníme tak, aby dlaní ležela na hrudní kosti. Je možné též použít obvaz ze tří šátků, osmičkový obvaz kolem obou ramenních kloubů nebo přiměřeně zatížený a správně uložený batoh.
Břicho: Při otevřených poraněních břicha nezasunujeme vyhřezlý obsah zpět do břišní dutiny. Odstraníme znečištěný oděv, ránu zakryjeme sterilně nebo nouzově čistým prostěradlem, nebo ubrusem a převážeme šátkem.
Kyčel: Šátek přiložíme dlouhou stranou z vnějšku do poloviny stehna, vrchol směřuje nad kyčlí k pasu. Cípy šátku uvážeme kolem stehna. Kolem pasu obtočíme další šátek nebo obinadlo, pod ně podsuneme volný vrchol šátku, přeložíme jej a připevníme zavíracím špendlíkem.
Obvaz brady a nosu:
K obvazu použijeme šátek složený do pruhu, který vedeme nad obě uši, anebo ze širšího obinadla zhotovíme prakový obvaz, jehož cípy svážeme vzadu nad a pod ušima.
Zlomeniny horní čelisti: Znehybňujeme prakovým obvazem na bradu
Zlomeniny dolní čelisti: Znehybňujeme prakovým obvazem na bradu nebo náplasťovým obvazem.
Zlomeniny žeber jsou provázeny bolestí při dýchání, které je zrychlené a povrchní. Žebra nejlépe znehybníme elastickým obvazem, jehož otáčky přikládáme kolem hrudníku v okamžiku vydechnutí zraněného. Při zlomenině většího počtu žeber vzniká nedostatečné dýchání. Vydouvající se část hrudníku opatrně stiskneme do úrovně stěny hrudního koše a zpevníme v této poloze, např. přivázáním podložené a ohnuté paže zraněného k hrudníku.
Při zranění hrudníku může dojít i k otevření dutiny hrudní a vniknutí vzduchu dovnitř - pneumotorax. Plíce splaskne a je vyřazena z dýchání. Tento stav se projevuje namáhavým dýcháním se slyšitelným nasávacím šelestem při vdechu, šokem a poruchami krevního oběhu se zrychleným a slabým tepem. Při výdechu vytéká z rány zpěněná krev a je patrné modravé zbarvení rtů a prstů následkem nedostatečného sycení krve kyslíkem.
Situace je zhoršována hromaděním krve v pohrudniční dutině či vznikem přetlakového pneumotoraxu: při vdechu vniká vzduch zvenčí či prasklou plící dovnitř, při výdechu nemůže uniknout. Mezihrudí, v němž je uloženo srdce a velké cévy je tak přitlačováno ke zdravé straně, omezuje se dýchání zdravé plíce.
Ránu na hrudníku je nutné uzavřít poloprodyšným obvazem, který však musí být sterilní (nejlépe 3 vrstvy = vrstva, igelit, vrstva, první vrstvu nelepit, ostatní tři zalepit). Obvaz zabrání hromadění vzduchu a zvyšování tlaku v pohrudniční dutině.
autoři: Pavla Markusová, Markéta Kaniová
korektura: Miroslav Osmančík