5. Mezinárodní obchod
Mezinárodní obchod
- Slouží
k tomu, abychom vyvezli ty produkty, jichž máme dostatek a získali za ně
jiné, které se u nás neprodukují
Potřebnost
mezinárodního obchodu je dána zejména:
Surovinovým bohatstvím země – některé
mohou suroviny vyvážet, ale musejí dovážet
Klimatickými a přírodními podmínkami – dovezeme produkty, které není možné nebo vhodné u nás pěstovat a
dovážejí se z jiných zemí a naopak tyto státy vývozem svých produktů
získají prostředky
Vhodnými domácími podmínkami pro poskytování služeb
Stavem trhu – jestliže
se neurodí brambory, musíme je dovést. Vyrábíme-li větší množství oceli, než
prodáme na tuzemském trhu, přebytek vyvážíme
- Nejvíce
obchodujeme se zeměmi v EU
Opatření používaná státy
v mezinárodním obchodě
Jednostranná
opatření:
- Mezinárodní
obchod přináší výhody i nevýhody
- V některých
případech může být vhodné chránit domácí podniky před silnou zahraniční
konkurencí
- Stát k omezení nebo naopak k podpoře
mezinárodního obchodu používá následující opatření:
Cla – cla cenu
dováženého zboží zvyšují, a tím mohou částečně chránit domácí výrobce před
konkurencí. Současně umožňují získat prostředky do státního rozpočtu
Množstevní (hodnotové) kvóty – státní
orgány (ministerstva, celní správy, apod.). stanovují množství nebo celkovou
hodnotu zboží, které lze vyvést i dovést. Pokud nejsou kvóty vyčerpány, mohou
vývozci požádat o povolení k obchodu – vývozní (dovozní) licenci.
Normy a další předpisy –
certifikáty
Prostředky používané k podpoře vývozu – státy podporují vývoz, protože umožňuje zvyšovat
domácí produkci, zaměstnanost, příjmu z dovozu, … Proto zřizují instituce,
které poskytují informace o zahraničních trzích, které pojišťují proti riziku
nezaplacení zboží.
Mnohostranné dohody mezi státy
Vyšším
stupněm spolupráce mezi státy je uzavírání mezinárodních dohod. Na jejich
základě často vznikají mezinárodní organizace např. OSN. Světová obchodní
organizace (OWT) má za cíl odstraňovat překážky v mezinárodním obchodě.
Mezinárodní integrace
- Těsná
vzájemná spolupráce mezi státy, že vede k jejich vzájemné závislosti.
Vlivem integrace vznikají různá integrační seskupení.
Evropská unie
- Projevy
v současnosti jsou:
a) Společný trh, který – s jistým zjednodušením – znamená, že EU
vystupuje na trzích členských zemí tak, jako by šlo o zemi státu jediného. Zakládá
na 4 svobodách:
Volný pohyb zboží – zboží lze
v kterékoli členské zemi, neplatí se clo, neexistují množstevní
(hodnotové) kvóty. Na vnitřních hranicích se neprovádějí kontroly. EU není
zahraničním obchodem.
Volný pohyb služeb – služby
mohou poskytovat podniky od kteréhokoli zájemce z kteréhokoliv státu
EU. Je možné otevřít si bankovní účet v kterékoli zemi, využít dopravní
společnosti kteréhokoli státu, apod.
Volný pohyb osob – znamená
volný cestovní ruch, možnost zaměstnání v kterékoli zemi bez potřeby
pracovního povolení, libovolný pobyt osob, omezení (zatím ne odstranění)
osobních kontrol osob překračujících vnitřní hranici, uznávají se doklady o
kvalifikaci všemi členskými státy.
Volný pohyb kapitálu – lze
podnikat a založit podnik v kterékoli zemi. Němci zakládají podniky
v Portugalsku s levnější pracovní sílou a nezaměstnanost tak může
v Německu stoupat a v Portugalsku klesat.
b) Měnová unie – státy používají jednotné předpisy pro nakládání
s tuzemskou měnou a zahraničními měnami. V řadě členských států EU
(kromě VB, Švédsku, Dánsku a samozřejmě nově přistoupených států) je zavedena
jednotná měna Euro. Pomocí této měny může probíhat veškeré placení.
Průzkum
trhu:
a) Zemi
– jaká je hospodářská a politická situace, popřípadě jaké jsou podmínky pro
proclení, v některých zemích mohou být silné nelegální struktury,
s jejichž vlivem je třeba počítat
b) Místních obyvatelích
– jaké je jejich složení podle povolání, věku, národnosti, kupní síly, apod.
c) Zboží –
jaké jsou parametry produktů na místním trhu, zda náš výrobek nebude potřebovat
úpravy, aby vyhovoval místním podmínkám, jaké jsou ceny srovnatelných produktů
Úprava nástroje
marketingu
1. Produkt
– přizpůsobíme zahraničním zvyklostem a potřebám. Přesněji řečeno nejprve
zvážíme, zda jsou naše produkty na místním trhu prodejné. Ověříme si požadavky
na vzhled, barvu, chuť, kvalitativní požadavky, požadavky norem složení,
označování výrobků.
2. Cena
– aplikujeme marketingový a nákladový přístup. Při prodeji do zahraničí
vycházíme z ceny dosažitelné v zahraničí, od níž náklady odčítáme.
Prodejní cena
- přímé obchodní náklady
- marže |
|
|
= nákupní (výrobní) cena zboží
Přímé obchodní
náklady –
rozumíme jimi náklady, které lze přesně stanovit na jeden obchodní případ.
Nejčastěji jsou to doprava, pojištění, provize, náklady, kontroly a přejímky,
skladné.
Marže – kryje nepřímé náklady a
obsahuje zisk
3. Distribuce
– existují dvě možnosti:
Ø Přímý prodej
– domácí výrobní podnik sám prodává své výrobky do jiné země či je sám
nakupuje. Jsou třeba jazykové znalosti, znalosti techniky obchodování. Je třeba
mít dostatečně kvalifikované zaměstnance.
Ø Nepřímý prodej
– domácí výrobní podnik využívá služby obchodního podniku. Své výrobky prodá
obchodnímu podniku, který je pak sám prodá do jiné země a naopak.
V této
oblasti se obchod pomocí internetu rozvíjí. Pokud obchodujeme přímo, zřídíme si
vlastní internetový obchod. Při obchodování uvnitř EU se uplatňuje volný pohyb
zboží a služeb. Obchod mimo EU je zahraničním obchodem.
4. Propagace
– propagaci bude nejlépe svěřit zahraniční propagační agentuře, která zná
místní podmínky
Uzavření kupní smlouvy
- Obsah při prodeji
v tuzemsku:
1. smluvní
strany – dodavatel a odběratel
2. náplň:
co je předmětem
druh zboží
množství
jakost
cena
způsob
dopravy
místo předání
penále
za nedodržení podmínek
podpisy smluvních stran a datum
- obsahuje obdobné
náležitosti jako při prodeji v tuzemsku:
kupující a prodávající
povinnosti prodávajícího – jaké množství, jakost a provedení zboží, dodání
povinnosti kupujícího
– převzít dodávku, zaplatit
další ujednání
– záruka, řešení reklamací
- na
obsah podmínek mimo EU má velký vliv vzdálenost a jazykové bariéry → rostou
rizika poškození při dopravě, nezaplacení, nepřevzetí zboží
Rizika
- kursovní
rizika, která vznikají pohybem kursu měny, v níž je sjednáno placení
- mohou
nastat:
stoupá kurs → obdržíme více peněz
klesá kurs → obdržíme méně peněz
- vznikají
kursovní zisky a kursovní ztráty
Politická
rizika
- nepokoje,
stávky, zákazy dovozu do dané země, zákazy úhrad do zahraničí, politické převraty
- určení
místa, do kterého bude zajišťovat dopravu a ostatní náležitosti prodávajícího.
Dodací podmínky udávají:
kdy přecházejí rizika poškození a
ztráta zboží z prodávajícího na kupujícího
kdy přechází hrazení nákladů
z prodávajícího na kupujícího
povinnosti prodávajícího a
kupujícího při zajištění dopravy a dokumentů → využívána formulace franko –
např. „franko Kodaň“ znamená, že do Kodaně prodávající hradí náklady dopravy
ICOTERMS
- při
prodeji do zahraničí se nejvíce používají
- představují
sjednocená pravidla výkladu dodacích podmínek vydaná Mezinárodní obchodní
komorou v Paříži u nás v Hospodářské komoře
- Zkratky:
Skupina E
– kupující zajišťuje vše
Skupina F
– kupující zajišťuje prakticky veškerou dopravu a nese rizika, ale nezajišťuje
proclení v zemi nákupu
Skupina C
– prodávající zajišťuje veškerou dopravu, ale nenese rizika při dodání
Skupina D
– prodávající zajišťuje prakticky vše
Platební podmínky
- Bankovní převod – kupující vyplní příkaz
k úhradě do zahraničí a banky provedou platbu
- Dokumentární platby – jsou typické při placení do
zahraničí
- Další způsoby – šek, směnky, hotovost
Dokumentární inkaso – placení proti dokumentům
- Při
tomto způsobu placení se banka kupujícího zavazuje, že kupujícímu vydá doklady
opravňující k nakládání se zbožím až po zaplacení
- Prodávající
má jistotu, že zboží nebude vydáno dříve, než bude zaplaceno, a kupující má
jistotu, že zboží obdrží
- Prodávající
podstupuje riziko → kupující zboží nepřevezme, protože je dočasně platebně
neschopný nebo má výhrady k dodávce
1) Otevření (vystavení) akreditivu – otevírá se v určitou dobu před
odesláním zboží. Otevření znamená, že kupující pořádá svou banku, aby na
určenou dobu platnosti zablokovala na jeho účtu požadovanou částku
2) Použití akreditivu
– dochází k němu v době, kdy je realizovaná dodávka. Prodávající
odešle zboží a doklady o tom předloží své bance.
Dodání zboží do EU
Proběhne:
- Oznámení
o odeslání dodávky
- Expedice
- Vlastní
dodání a převzetí dodávky
- Fakturace
- Zaplacení
Rozdíly
však jsou v tom, že jde o větší vzdálenost a tedy větší riziko a budeme
jinak vykazovat DPH.
Vývoz
- Zboží
je nutné poclít
a) Sjednání kupní smlouvy
b) Realizace dodávky:
Oznámení o odeslání dodávky,
expedice
Vnitřní celní prohlídka a
proclení ve vnitrozemí ČR
Dodání na hranici
Vnější celní prohlídka na hranici
Převzetí a přejímka zboží
Vnitřní celní prohlídka a
proclení v zemi kupujícího
Fakturace
Zaplacení
Proclení
začíná tím, že vývozce podá dodávku k proclení. Může ho zastupovat jiná
osoba – dopravce, speditér, který zajistí vyplnění celních dokladů a proclení.
K tomu využije JSD (jednotný správní dokument), kde uvede druh a množství
zboží a celní hodnotu. Při proclení se zásilka navrhuje do celního režimu,
který určuje, jak bude placeno clo, případně další dávky. Při vývozu vesměs
půjde o jediný celní režim, nazývaný zcela logicky vývoz.
Druhy
prohlídky vyváženého zboží:
a) Vnitřní prohlídka
– ve výrobním závodě nebo ve sběrném středisku, kde se zásilka nakládá na
dopravní prostředek. Jde o důkladnou kontrolu zboží a dokladů.
b) Vnější kontrola
– probíhá na hranici a většinou představuje kontrolu celních závěr
Nákup mimo území ČR
2. Stanovení ceny – postupujeme
opačně než při prodeji
Nákupní cena
+ přímé obchodní náklady
+ případné clo
+ marže |
|
|
= prodejní cena
+ DPH |
|
|
= prodejní cena s daní
Clo se připočítává v případě, že
nejde o nákup uvnitř členského státu EU.
Marže může být opět stanovena procentem.
Uzavření kupní smlouvy
- Probíhá
obdobně jako při vývozu
- Zvýšená
pozornost dodacím a platebním podmínkám
Realizace dodávky
Pořízení zboží
Proběhne:
- Oznámení
o odeslání dodávky
- Expedice
- Vlastní
dodání a převzetí dodávky
- Fakturace
- Zaplacení
- Zboží
se musí rozlít
a) Sjednaní kupní smlouvy
b) Realizace dodávky
expedice, proclení ve vnitrozemí,
doprava na hranici, proclení na hranici, doprava do země kupujícího, proclení
v zemi kupujícího, převzetí zboží, fakturace a zaplacení
vnější prohlídka
Režim při dovozu
a) režim volný oběh
– jde o režim pro běžný dovoz a znamená, že se platí clo podle celního
sazebníku
b) režim tranzit
– v tomto případě zboží nekončí u nás, ale pokračuje do jiného státu.
Proto se clo neplatí
Po
provedení vnější prohlídky pokračuje zásilka na vnitrozemskou celnici, kam je
z hranice provází celní průvodka. Zde proběhne důkladnější vnitřní
prohlídka a vyměří clo.
Členské
státy EU používají jednotný přístup k dováženému zboží, všechny se chovají
stejně ke zboží. Znamená to, že používají jednotný evropský (celní) sazebník.
Celní sazby:
a) všeobecné sazby
– nejvyšší sazby, když se neprokáže původ zboží
b) smluvní sazby
– snížené sazby, které se poskytují zejména členským státům WTO
c) preferenční sazby
– nejnižší sazby (až 0%), uplatňují se tam, kde má EU uzavřenou dohodu o pásmu
volného obchodu nebo o celní unii, a také vůči rozvojovým zemím