Maturitní otázka 7.
26. Vývoj světového a českého divadla od jeho
počátků do 19. Století; Funkce jazyka, řeč a myšlení
a)
počátky světového divadla ve starém Řecku, co je komedie a tragédie, schéma
klasického řeckého dramatu
Drama vznikalo z básní boha
Dionýsa, hry měly ráz masových podívaných, soutěže o nejlepší hru a herce,
soutěže trvaly 4 dny. 1. – komedie, 2. – 4. den tragédie
Tragédie - rozkvět 5. stol. Př.n.l.
Znaky -
čerpá z mytologie(téma)
-
hrdinové odvážní a stateční nebo krutí
-
konflikty se silnějšími končí tragicky
-
forma:verš
-
existence chóru
-
jednota místa, času a děje
-
děj se nečlení na dějství
-
spojení mluveného slova, zpěvu a tance
Vnitřní výstavba děje
-
úvod - expozice
-
zápletka - kolize
-
vyvrcholení konfliktu - krize
-
zvrat - peripetie
-
závěr - řešení konfliktu - katastrofa(tragédie)
Aischylos
„Oresteia“ - trilogie, 458
př.n.l.
Vyjadřuje konflikt mezi starou a
novou společností, mravní problém viny a trestu, pomsty
Sofoklés
„Antigona“ - 442 př.n.l.
Doba po Trojské válce
„Král Oidipus“
Hlavní hrdina trestán za viny. Jichž
se dopustil nevědomky
Euripides
„Médea“ - 431 př.n.l.
Pověst o Argonautech, chtěli získat
zlaté rouno. Iáson jde pro zlatá rouno a Médea mu pomůže a uteče s ním. Má
s ním 2 děti. Iáson se zamiluje do dcery místního vládce, Médea je uražena
a pošle nevěstě šaty, díky kterým uhoří ona i její otec. Poté zabije své děti.
Komedie rozvoj asi o ½ století déle
než u tragédie
Aristofanés
„Jezdci“ - 424 př.n.l.
„Mír“
„Žáby“ - patří do
helenistického období
Zpravidla politická satira, aktuální
politické otázky, chóry, výsměch, fantastické prvky
Nová komedie – bez politické satiry,
kritika nedostatků lidských – helenistické období
Menandros (342 - 293
př.n.l.)
Hry jen ve zlomcích – „Škarohlíd“
Římská komedie - vznikla na základě
helenistické nové komedie přidáním lidových prvků. Komedie má rysy frašky –
obhroublý, vulgární humor. Hrdinou jsou nevěstky, kuplíři, vychytralí otroci.
Titus
Maccius Plautus (251 - 184 př.n.l.)
„Lišák Pseudolus“
„Komedie o hrnci“ - inspirace
pro Moliéra
a)
Divadlo ve středověku, první česká hra.
Středověk znamená přeryv ve vývoji
evropského dramatu a zároveň také počátek . Antická tradice je v tomto
období zasunuta a zapomenuta. Od 10. stol. Se však objevuje náboženské drama,
které vychází z dramatizace církevních témat a z církevních obřadů.
Lze rozlišovat dva typy těchto náboženských her - mysterie (hry pašijové - hry
o kristově utrpení), miracule (zázračné hry). Současně vznikalo i drama světské
- sotie (hry satirického zaměření)
Drama v Čechách - psáno
latinsky, první hra - „Mastičkář“
Námět - 3 Marie jdou pro vonné
masti, protože chtějí nabalzamovat Kristovo tělo, Obraz středověkého tržiště,
šarlatánství prodavače mastí a léků
c)
Renesanční anglické drama, charatkeristika Shakespearových her, proč dodnes
oslovují diváka?
William
Shakespeare (1564 - 1616)
Největší dramatik anglické
literatury
Narodil se ve Stradfordu nad Avonou,
oženil se kolem 20 let, odešel do Londýna k divadelní společnost, byl
spolumajitel divadla, ke konci života do Stradfordu, napsal 37 her.
1.
komedie
„Sen noci
svatojánské“
Příběh
s pohádkovými prvky, o kouzelné noci na svatého Jana, obloudí herce ( 2
dívky, 2 chlapci) nápoj lásky
„Zkrocení
zlé ženy“
otec má 2
dcery, starší Kateřina, mladší chce svatbu, ale musí mít svatbu společně,
Kateřina se konečně vdá - a zde je mužem „zkrocena“
„Mnoho
povyku pro nic“
2.
historické hry
anglická „Richard
III.“, „Jindřich VI.“
římská „Julius
Caesar“
3.
tragédie
„Hamlet“
proti touze
po moci (Claudius)
„Romeo a
Julie“
historická
událost z počátku 14. stol. V Itálii. Ve Veroně jsou dva znepřátelené
rody- Montekové a Kapuletová. Romeo se zamiluje do Julie. Balkonová scéna, slib
manželství - mnich Vavřinec je tajně oddá. Julie je nucena do nechtěného
svazku. Romeo zabije Juliina bratrance - musí z města. Julie vypije nápoj,
po kterém vypadá jako mrtvá - Romeo se zabije, Julie se probudí a probodne se
dýkou, matka umírá žalem. Pochmurný mír.
„Othello“
příběh
závistivce a žárlivce Jaga, který dokázal duši Othella natolik rozvrátit, že
byl schopen vraždit.
„ Král
Lear“
2 dějové
linie
„Magbeth“
touha po
moci, prolínání reálného s nadpřirozeným
rysy dramatu:
-
neomezenost látky, místa, času
-
obraz pozemského života, kladné i záporné lidské vlastnosti
-
postavy žen nepodřízené, lidové postavy – Juliina chůva
-
příčinou je lidská vášeň náhoda , ne osud jako u antických dramat.
-
Komické prvky nejsou odděleny od tragických
Lope de Vega (1562 –
1635)
„Fuente Ovejuna“
hra založena na skutečné události -
zbouření lidu proti církevním hodnotám(komtur) - jeho smrt, vesnice je souzena
- kdo je vrah, každý opakuje Fuente O vejuna, královský soudce kpituluje před
jednotností venkovanů a nikoho nepotrestá
obraz odboje proti vůli a útisku
c)
Klasicistní francouzská komedie a tragédie.
1. tragédie
Pierre
Corneille (1606 - 1684)
„Cid“ (1636)
základním konfliktem je rozpor mezi
ctí, povinností a láskou. Rodrigo - smysl pro čest a odvahu, spor o panovníkův
zájem, hájí zájem svého otce. Nucen vstoupit do souboje s otcem své milé
(Xiména), zabije ho. Xiména musí ctít otce, oblékne se do černého a Rodriga
zavrhne i když ho miluje. Po roce král rozhodne, aby se vzali.
Jean Racine (1639 -
1699)
„Faidra“
starý antický námět, osudová vášeň,
láska k nevlastnímu synovi
2. komedie
Moliere (1622 -
1673) Jean Baptist Poquelin
Od mládí láska k divadlu, u
herecké kočovné společnosti, herec, režisér, spisovatel, ředitel královského
divadla v Paříži
Rysy:
-
kritika typických lidských nedostatků (lakota, pokrytectví, hloupost, …)
-
satira, výsměch - různé typy komiky(fraška, situační komedie)
-
smírné řešení konfliktu
„Tartuffe“
nejodvážnější hra, dlouho se nemohla
prosadit, politická hra zaměřená proti církvi a pokrytectví. Tartuffe -
náboženský fanatik x bezcharakterní pokrytec a podvodník. Získá přízeň bohatého
měšťana Argona. Usiluje i o jeho ženu a dceru. Argon mu přepíše celý majetek.
Zásah krále zabrání úplnému pádu rodiny.
„Zdravý nemocný“ (1673)
satirický pohled na hypochondra i na
šarlatánství lékaře. Hlavní hrdina - hypochondr - chodí k lékařům, jeho
služebná se převlékne za lékaře a ordinuje pivo, vepřovou, …
„Misantrop“ (1666)
nepřítel lidí
„Lakomec“ (1668)
inspirace Plautus - Komedie o hrnci
Lichvář Harpagon - skrblík, má 2
děti (dceru a syna), rodina trpí lakomstvím. Pokouší se provdat dceru za
starého boháče a vezme si dívku jeho syna. Intrikou mu sebere peníze a on je
poté ochoten přistoupit na jeho podmínky. Smírný konec.
Itálie
Commedia dell´arte - italský žánr
Národní veselohra oblíbená u
lidového publika. Bez pevného scénáře, naznačen obsah – herci inspirovali,
komická pantomima. Stále stejné role.
Carlo
Goldoni (1707 - 1793)
„Podobizna Harlekýnova“
d)
Preromantismus v Německu, filozofické téma ďábla v jiných dílech.
2/2 18.století, vychází
z klasicismu
-
důraz na citovost, fantastičnost, tvůrčí svoboda jedince
-
návrat k přírodě, klidové slovesnosti
-
vzor - venkovský, prostý, nezkažený člověk, prostý způsob života
-
obdiv k schopnému podnikavému jedinci
-
odmítání konvencí, příkazů, řádu - i v umělecké tvorbě
Johann
Wolfgang Goethe (1749 - 1832)
Narodil se ve Frankfurtu nad
Mohanem, studoval práva, pobyt ve Výmaru - kulturní středisko. V čele
skupiny spisovatelů s novou představou o literatuře „Strum und Drank“
(Bouře a vzdor).
2.
bez klasicistních pravidel
3.
snaha o vyjádření osobních citů a myšlenek
4.
tvůrčí svoboda = individualita jedince
5.
hrdina vždy poražen
6.
proti společenské nespravedlnosti, útlaku a pokrytectví
„Utrpení mladého Werthera“ (
1774)
román v dopisech, nešťastná
láska k dívce, která je zasnoubená, spáchá sebevraždu, svět ho zrazuje, je
nepochopen
„Faust“ 1808 - 1.díl a 1832 -
2.díl
Tragédie, veršované drama, 1.verze -
Urfaust (prafaust) první nástěn díla, opis
Filozofický záměr - hledání smyslu
života, lidského vědění a snažení
Dr.Faust zaprodá svou duši ďáblu,
získá Markétku - těhotná, zabije dítě - poprava, její matka zemře, smrt bratra
v souboji s Faustem. Vykoupí sám sebe sužbou pro lidstvo -
zúrodňováním bažin
Mefistofeles - ďábel, představitel
pochybovačnosti, skepse, výsměchu
Friedrich Schiller (1759
- 1805)
Dramatik a lyrik, překladatel
„Loupežníci“
boj za svobodu, proti pokrytectví,
útlaku, konservatismu, zištnosti, despotismu
e)
Ruský realismus, satira.
Nikolaj
Vasiljevič Gogol ( 1809 - 1859)
Z Ukrajiny - její postavy a
zvyky + fantastické prvky lidových představ
Píše krátké prózy, spojení reálné
skutečnosti a fantazie
Drama „Revizor“ ( 1836)
Chlestakov a sluha se ocitnou
v malém ruském městě. Je na tom špatně. Na místní poštovní úřad - revizor.
Podezření na Chlestakova. Peníze, večeře, hejtman svou dceru. Bojí se, aby to
nevyšlo najevo. Odjede a přijede pravý revizor.
„Mrtvé duše“
Čičikov si půjčuje peníze na
jména mrtvých nevolníků. Nevolníci co zemřeli od posledního sčítání lidu =
mrtvé duše.
Čičikov jezdí po Rusku - poměry na
statcích, typy lidí, …
Psychologické zobrazení statkářů
Kritika společnosti
Vývoj
českého divadla do 19. století
1.
STŘEDOVĚKÉ DIVADLO
Navazuje na
dramatickou tvorbu latinskou a bylo zaměřeno na náboženské cíle. Drama bylo
zpracováno především výseky ze života Ježíšova, nejčastěji Ježíšova ukřižování
a z mrtvých vstání. Tyto hry byly součástí náboženského obřadu a uváděly se v
době velikonoční - doba ukřižování a z mrtvých vstání. Původně se jednalo o
hry, v nichž vystupovali mniši, jeptišky, později jsou najímáni herci a do her
se tak dostávají i náměty vzdálené Novému zákonu. Tyto světské prvky se pak
natolik rozrůstají, že jsou vykázáni z církevního prostředí. Tak vzniká světské
divadlo, které se hraje před kostelem nebo na tržištích. Z této doby je i první
česky psané drama -
Mastičkář
Vychází z
velikonočních her. Ze hry o třech Mariích, o ženách, které se vydaly k Ježíšovu
hrobu, aby balzamovaly mrtvé Ježíšovo tělo. Tyto ženy najdou prázdný hrob a
uvěří v zmrtvých vstání Ježíše.
Tento příběh
je založen na líčení příhod na středověkém tržišti. Hlavní postavou je prodavač
zázračných mastí a léků, který se snaží přesvědčit zákazníky o zázračnosti
svých léčiv, o výhodnosti nákupu. Ve spolupráci se svým společníkem Severýnem
vychvaluje svoje zboží a namístě ukazuje jeho zázračné účinky. Není zde
náboženský rámec, celá hra dostává rozměr lidové zábavy a z tohoto důvodu, s
přihlédnutím k publiku, jsou v textu vulgární slova, dvojznačné narážky - je to
dílo určené pro nižší publikum. Kromě češtiny zde jsou i německé a latinské
výrazy - běžně užívaná slova.
Pozdější
divadlo nenavazuje na středověké divadlo, ale prostřednictvím návratu k antice
na antické vzory.
2. NOVOČESKÉ
DIVADLO
Divadelní
tvorbě se věnuje pozornost - jejím prostřednictvím se nejlépe výchovně působí
na národ - ve smyslu vlasteneckém, boji proti pověrám, morální výchově.
Jezuitské divadlo. Divadlo se hraje i na různých zámcích - v cizích jazycích.
V Praze je
pro šlechtu založeno Nosticovo divadlo, později Stavovské. Česky
se prvně hrálo r. 1785. Po několik let se zde uváděly česky hrané hry -
v okrajových časech. Kníže Honzík - 1. česká hra uvedená
divadlem V kotcích. Hra skončila neúspěchem, protože ji hráli
němečtí herci. Roku 1786 bylo založeno vlastenecké divadlo Bouda.
Stálo na Koňském trhu, za 3 roky bylo strženo. Hrálo se ve
zrušeném klášteře U Hybernů. Začátkem 19. stol. - česká
představení zcela zanikla. Znovu se začalo hrát až r. 1812 ve Stavovském
divadle. Většina her se nedochovala.
VÁCLAV THÁM
Jeden z
divadelníků. Napsal kolem 100 her - i překlady. Dochovaly se 3.
Mají vlastenecký charakter, náměty čerpají z českých dějin.
Břetislav a
Jitka - vedle
roviny milostné je připomínána sláva českého rodu.
KAREL IGNÁC
THÁM
Bratr
Václava. Překládal hry z němčiny, z angličtiny - Shakespeare.
PROKOP
ŠEDIVÝ
Autor tzv.
frašek. Fraška - hra komického obsahu, náměty čerpá z lidového
prostředí.
Masné krámy - Hra zachycující prostředí
pražských trhů. Sázení do loterie, výklady snů apod.
Pražští
sládci - Vylíčení zábav z prostředí pivovaru.
3. ČESKÉ
DIVADLO 1. POLOVINY 19. STOLETÍ
Až od r.
1812 se hraje česky ve Stavovském divadle (mimo hlavní časy) - pouze
dopoledne, o nedělích a svátcích. Díky výšenému zájmu o česky hraná představení
se od r. 1842 vytváří samostatná scéna Stavovského divadla
v Růžové ulici - profesionální divadlo. Mimo Prahu se od 20. let 19. století
začínají zakládat ochotnické soubory a na konci 40. let vzniká 1. česká
kočující divadelní společnost. Nejvýznamnější osobností byl Václav Kliment
Klicpera.
VÁCLAV
KLIMENT KLICPERA
(1792 -
1859)
Působil jako
profesor v Hradci Králové, později byl profesorem na pražském obchodním gymnáziu,
poté zde působil i jako ředitel. Napsal kolem 60. divadelních her,
ale většina z nich byly poplatná tehdejšímu vkusu. Píše tzv. rytířské hry
- v té době oblíbené. Měly pohádkové motivy spjaté s legendami a Klicpera je
spojuje s českým prostředím.
Blaník
Hra
zpracovaná podle pověsti. V Blaníku sídlí rytíři, kteří, až bude českému národu
nejhůř, přijedou.
Dále píše
hry s historickým námětem. Vrací se k vládě Přemyslovců - oslava české
minulosti. Nejúspěšnější jsou však jeho komedie. Objevují se v repertoáru
divadel ještě v dnešní době.
JOSEF
KAJETÁN TYL
(1808 -
1856)
Narodil se v
Kutné Hoře, studoval na gymnáziu v Hradci Králové. V té době zde působil
Klicpera a ten ho získal pro divadlo. Původně byl úředníkem, ale to mu
nevyhovovalo, a tak se stává dramaturgem. Vedle divadelní činnosti píše
i prózu. V r. 1848 se zapojí do oblasti politiky a je jedním z autorů,
kteří jsou po porážce revoluce sledováni, ztrácí zaměstnání, připojí se ke
kočovnému divadlu a r. 1856 umírá. Zaměřuje se na historické náměty:
Kutnohorští
havíři
Děj je
umístěn do 16. stol., ale jsou to vlastně dělnické bouře r. 1844.
Jan Hus
Odehrává se
v 15. stol., námětem je historická postava, ale zase dojde ke spojení: Hus -
vlastenec, ideály, za které bojuje jsou ideály revolucí r. 1848 - historie se
upravuje podle ideálu tehdejší doby.
Krvavé
křtiny čili Drahomíra a její synové
Vrací se k
postavení sv. Václava a jeho bratra Boleslava a mučednickému námětu dává nový
obsah - umírají z důvodů politických a národních.
Nejúspěšnější
jsou jeho dramatické báchorky - hry s pohádkovými náměty ®
Strakonický
dudák
Příběh lesní
víly, která byla pro lásku k člověku zavržena svými družkami. Objevuje se zde
rčení - co Čech, to muzikant. Švanda jde do světa díky muzicírování - peníze,
sláva. Tyto dva motivy jsou spojeny. Švanda odchází do světa aby vydělal peníze
a doma zanechá svou milou. Je synem víly, která očaruje jeho dudy a i díky tomu
přichází úspěch. Ve světě se k němu přidá typ bezcharakterního člověka, který
mu dělá finančního poradce - Vocílka. Švanda se dostává do vězení, Vocílka
zmizí. Zásahem nadpřirozených sil je osvobozen a vrací se do Čech. Vede
nezřízený život. Potká zase Vocílku, který mu
začíná
shánět angažmá - má hrát duchům o půlnoci. Ti ho chtějí roztrhat, ale Dorotka
ho zachrání - láska zvítězí.
Lesní panna
aneb cesta do Ameriky
Jiříkovo
vidění
Dále jsou to
frašky:
Fidlovačka
aneb žádný hněv a žádná rvačka
Prvně
uvedena r. 1834, obsahuje píseň Kde domov můj? - hudba
Škroup, text Tyl. 1. sloka - hymna.
4. ČESKÉ
DIVADLO 2. POLOVINY 19. STOLETÍ
Vývoj
českého divadla je spojen s otevřením NÁRODNÍHO DIVADLA r. 1883. To má i
význam politický - ukazuje svébytnost českého národa. Otevření divadla bylo
spjato s představou, že tam budou uváděny ryze české hry. Už v první sezóně se
zjistilo, že divadlo nemá co hrát - málo českých her. musí se využívat cizího
repertoáru (západních dramatiků). Velmi často se sahá k hrám nižšího uměleckého
významu. Divadlo plní spíše zábavnou funkci.
Realismus
Přináší
změnu v repertoáru divadla. Je představován Ladislavem Stroupežnickým,
Gabrielou Preissovou a Aloisem a Vilémem Mrštíkovými.
LADISLAV
STROUPEŽNICKÝ
Naši
furianti
Divadelní
hra. Líčí život na venkově. Z malicherného sporu (o funkci ponocného) se stává
zásadní problém. Díky malichernosti zápletky je ukazována tvrdohlavost sedláků.
Snaha trumfnout souseda. Hra musela být stažena, vzbudila negativní ohlas.
Vychází z realistické teorie - dosahuje se toho dekorací atd. Řadí se k vrcholu
českého realistického divadla 19. stol. Označuje se za přelom v tehdejší
tvorbě.
JAROSLAV
VRCHLICKÝ
(1853 -
1912)
Noc na
Karlštejně
Veselohra,
byla převedena i do roviny opery. Děj se odehrává ve 14. stol (červen 1363) za
doby vlády Karla IV. Ten rozhodne, že Karlštejn bude sloužit k rozjímání a že
tam nesmí přenocovat žádná žena. Ale Alžběta, jeho žena, pojme podezření, že si
Karel chce užívat a ne rozjímat. Aby se přesvědčila o skutečném stavu věcí,
přestrojí se za páže a vykonává službu před královou ložnicí. V té době
přijedou na hrad hosté, mezi nimi i záletník král Petr. Pozná páže, a když páže
opět slouží před královou ložnicí, za ní přijde a obtěžuje ji. Královna mu v
sebeobraně zlomí meč a tím je poznána. Na Karlštejn se ale dostane ještě jedna
žena - Alena. Miluje Peška a aby si ho mohla vzít, uzavře sázku, že přečká na
hradě noc. Král ji ale odhalí. Odpustí oběma ženám. Aby si zachoval tvář,
zařídí, aby ženy odešly. Ráno královna na hrad přijede v kočáře a král zruší
svůj příkaz. Hra byla uvedena rok po otevření Národního divadla.
ALOIS
JIRÁSEK
(1851 -
1930)
Divadelní
hry: Jan Hus (nárůst), Jan Žižka (vrchol), Jan
Roháč (úpadek)
Lucerna
Divadelní
hra z r. 1905. Pohádková hra ovlivněná vlastenectvím. Symbol lípy
představuje českou kulturu a ta má být chráněna před cizími vlivy. Na panství
přijela mladá kněžna a panský úředník se až moc snaží uvést vše do pořádku -
velmi tvrdě a despoticky se prosazuje. Snaží se donutit mlynáře, aby se
zúčastnil přivítání kněžny. Mlynáře ale vyvázán ze služby a proto odmítne.
Správce chce mlynáře potrestat, rozhodne se, že mu odvede krásnou schovanku
Haničku, budoucí manželku. Paní kněžna přijede, správce si na mlynáře stěžuje.
Lže, aby v kněžně vzbudil zlost. Kněžna se o mlynáře začne zajímat a zjistí, že
mu zbyla jedna povinnost - musí svítit cestou k loveckému zámečku vládci panství.
Tím pádem musí svítit i kněžně a správci se tak otvírá cesta k Haničce (zajímá
se o ni i vodník). Když pro ni přijde dráb, vyskočí oknem a uteče do lesa, kde
ji schová lípa, kterou chce správce porazit. Posléze se ukáže, že vše se dělo
bez vědomí kněžny - ta nakonec zakáže porazit lípu, zastaví pronásledování
Haničky a vyváže mlynáře i z poslední povinnosti. Mlynář si vezme Haničku za
ženu. Dobro vítězí a zlo je potrestáno.
Vojnarka
Divadelní
hra z venkovského prostředí. Realistická hra, která má zachytit motiv nešťastné
lásky a osud ženy na českém venkově.
GABRIELA
PREISSOVÁ
Představitelka
realistického dramatu. Náměty z moravského slovácka - z venkova.
Gazdina roba, Její pastorkyňa
Její
nejvýznamnější hry. Byly natolik zajímavé, že byly zhudebněny - opery. Znala
ruskou literaturu, náměty si vypůjčila. Preissová zavádí nový prvek, začíná
pracovat s psychologií postavy.
ALOIS A
VILÉM MRŠTÍKOVI
Maryša
Děj se
odehrává ve venkovském prostředí (Morava). Hra kritizuje praktiky na venkově -
rodiče rozhodují o sňatcích svých dětí. Z důvodu, aby se měly lépe. Donutí
Maryšu, aby si vzala zámožného, ale staršího muže. Manželství je od počátku
nešťastné, hádky apod. Nakonec Maryša svého manžela otráví. Hra končí zatčením
Maryši. Příběh má reálný základ.
Na konci 19.
stol české divadlo vedle realismu ovlivňují i změny ze Z Evropy - symbolismus a
impresionismus. České divadlo je svázáno vlasteneckými tendencemi.
Situace se
mění po vzniku samostatného Československa - v době, kdy Evropské divadlo
prochází krizí - začíná mít konkurenci ve filmu.
Funkce jazyka:
řeč - schopnost člověka vyjadřovat
obsah vědomí pomocí artikulovaných zvuků
- konkrétní
využití jazyka
- má funkci:
a/ komunikativní (= základní,
dorozumívací, sdělovací)
b/ myšlenkovou - nástroj myšlení, podklad pro vytváření představ a
pojmů
c/ expresivní (výrazovou) – k vyjadřování citů, přání
d/ apelovou (výzvovou) – působení na ostatní
- Jazyk – abstraktní systém ustálených
a závazných znaků a pravidel, sloužící k dorozumívání a myšlení.
- Řeč – konkrétní užití jazyka v
komunikaci.
- Komunikace – vzájemné dorozumívání lidí.
Funkce jazyka
- Dorozumívací funkce
- Myšlenková (mentální) funkce
- Národně reprezentativní funkce
- Výzvová (apelová) funkce – jazykem se dá přesvědčovat
- Umělecká (estetická) funkce