16. Trh a tržní mechanismus
Trh a tržní mechanismus
Ekonomie – je věda o nejobecnějších
souvislostech v ekonomickém životě společnosti viděných v jejich
celku
Ekonomické
subjekty:
a) Domácnosti – jsou příjemci důchodu a tyto
důchody vydávají na nákupy statků a služeb, nabízejí práci
b) Firmy – organizují podnikání, nabízejí
statky a služby, poptávají práci
c) Vláda – zasahuje svou činností do
ekonomiky, nakupuje statky a služby, je významný zaměstnavatel, investuje,
vydává zákony, předpisy, normy
Členění
ekonomie
Mikroekonomie – popisuje chování jednotlivých
subjektů na trzích
Makroekonomie – zabývá se chováním ekonomiky
jak celku
Mezinárodní
ekonomie –
zabývá se mezinárodními ekonomickými souvislostmi
Statky,
užitečnost, vzácnost
- lidé
ke svým činnostem používají předměty, které vytvořila příroda, nebo vyrobili
lidé. Vše, co lidé používají, považují za užitečné
- užitečnost
je vhodnost předmětu k nějaké chtěné činnosti člověka. Užitečné předměty
nazýváme statky. Mohou být:
a) volné – jejich množství převyšuje
spotřebu (voda, vzduch)
b) vzácné – jsou dostupné v omezeném
množství
- lidská
práce, většina surovin i výrobních zařízení jsou vzácné → výrobky jsou vždy
vzácné statky. Lidé dokážou vzácnost snižovat
Dělba
práce
- znamená
specializaci účastníků výbory na jednotlivé pracovní činnosti nebo operace
1) přirozená dělba
práce –
historicky první rozdělení pracovní činnosti mezi muže a ženy
2) společenská dělba
práce – lidé se
rozdělili na zemědělce a pastevce, později se oddělila řemesla
3) dělba práce
v pracovních operacích
– založená na technickém rozvoji, vznikla s manufakturní výrobou
4) mezinárodní – dělbu práce můžeme posuzovat
také z hlediska územního, dělbu práce podmiňují nejen schopnosti lidí, ale
i přírodní a klimatické podmínky
Ekonomické
problémy, systémy
1) co a kolik toho
vyrábět
2) jak vyrábět
3) pro koho vyrábět
- každá
ekonomika řeší tyto 3 problémy, rozdíly jsou v tom, jakými mechanismy jsou
tyto problémy řešeny
- rozlišujeme
ekonomiky:
a) zvykové – až na výjimky patří do
minulosti (zvyky, tradice)
b) plánované – základem řešení problému byl
plán sestavovaný centrálními orgány
c) tržní – vyvinuly se do současné podoby
za několik století
d) smíšené – obsahují prvky trhu, příkazu,
zvyku a plánu
Trh
- veškeré
subjekty se setkávají na trhu, rozlišujeme trh statků a služeb, trh práce a
finanční trh
- je
místo, kde se setkává nabídka s poptávkou
- na
trhy vstupují ekonomické subjekty
- dělí
se:
Ø trh práce
Ø trh statků a služeb
Ø trh finanční
- na
trhu se sjednává cena = informace o nákladech na získání daného statku,
spotřebitel se na základě ceny rozhoduje, zde koupí nebo ne, cena je informace
o zisku – podnikatelé na základě ceny vypočítávají své výnosy a rozhodují se co
vyrábět, aby měli vyšší zisk
- funkce
trhu:
1) trhy přenášejí
informace prostřednictvím cen
2) trhy podceňují
ekonomické činnosti
3) rozdělují důchody
(mzdy)
Poptávka
- je
množství zboží, které jsou kupující ochotni a schopni koupit za určitou cenu
- proč je tvar
poptávkové křivky klesající?
1) Je-li důchod daný, mohou za něj
při nižších cenách koupit větší množství. Této příčině klesající poptávky
s rostoucí cenou říkáme důchodový efekt
2) Při zvýšené ceně lidé mění
strukturu své spotřeby, sníží podíl zdraženého výrobku a zvýší podíl jiných.
Tomuto jevu říkáme substituční efekt
- Jiné faktory
ovlivňující poptávané množství:
1) Změny cen jiných
zboží
a) Komplementy – takové zboží, které doprovází
spotřebu zkoumaného zboží, kupuje se současně s ním (auto, benzín)
b) Substituty – zboží, které může nehradit
zkoumané zboží (rohlík, chleba)
2) Změny úrovně
důchodu
3) Změny
v preferencích lidí
- móda, reklama, zájmy
4) Počet kupujících
- Poptávková
křivka vyjadřuje závislost poptávkového množství na ceně při ostatních
faktorech neměných
- Změní-li se některý z dalších faktorů,
původní křivka ztrácí platnost a vzniká nová
Nabídka
- Je
množství zboží, které jsou výrobci ochotni a schopni dodat na trh za určitou
cenu
- Proč má nabídková
křivka stoupající tvar?
1) Výrobci mohou s danými
zdroji měnit strukturu výroby (při zvýšení ceny sledovaného výrobku zvýší jeho
podíl a sníží podíl jiných)
2) Do odvětví vstoupí noví výrobci –
ti, kteří mají vyšší náklady a při nižší ceně nemohli vyrábět
- Faktory působící na
nabízené množství:
1) Náklady na výrobky
na jednotku produkce, ty se mění vlivem:
a) Cen vstupu (suroviny, materiál)
b) Technického pokroku (zlevňuje výrobu)
2) Ceny alternativních
výrobků –
výrobky, které může výrobce vyrábět s danými zdroji (zemědělec – ječmen,
kukuřice)
3) Změna výrobních
podmínek –
výkyvy počasí, nedodání plynu, ropy
- Posuny křivky
nabídky
Nabídková křivka vyjadřuje
závislost nabízeného množství na ceně za předpokladu, že ostatní faktory jsou
neměnné
Změní-li se některý z jiných
faktorů, ztrácí původní křivka platnost a vzniká nová
Vzájemné působení
poptávky, nabídky a ceny
Rovnováha
znamená, že množství, které jsou výrobci ochotni při dané ceně prodat =
množství, které jsou kupující ochotni při dané ceně koupit
Přizpůsobování trhu
rovnováze
1) Na trhu je
nedostatek (poptávka > nabídka)
Výrobci začnou zvyšovat cenu a
zároveň další vstoupí do odvětví
Někteří kupující budou od koupě
ustupovat
2) Přebytek zboží
(nabídka > poptávka)
Výrobci začnou snižovat ceny a
někteří odstupovat z odvětví → snižování nabídky
Kupující budou zvyšovat poptávky
→ snižování cen
Změny rovnováhy
- Ke
změně rovnovážné ceny o množství dochází, když jiné faktory posunou poptávkovou
křivku případně obě
Struktura
trhu
- Souhrn
podmínek charakterizující daný trh, sledujeme:
Počet firem
Velikost firem
Povaha výrobku
Podmínky vstupu do odvětví
Dokonalá konkurence
- Na
strhu působí mnoho malých firem, z nichž žádná nemá výrazný podíl na trhu
→ žádná firma nemůže výrazně ovlivnit cenu → firma v dokonalé konkurenci
je příjemcem ceny
- Výrobek
je stejnorodý – spotřebiteli je jedno, od které firmy výrobek pochází, jeho
vlastnosti jsou stejné
- Vstup
do odvětví je snadný
Nedokonalá
konkurence
1. Monopol
Taková tržní struktura, kdy
jediná firma dodává na trh celou produkci odvětví, výrobek je jedinečný (jiné
firmy jej nevyrobí)
Vstup do odvětví je nesnadný –
firma je chráněna před novými konkurenty, např. státem, má patent, tradici,
vysoké vstupní náklady Monopolní firma hledá takový objem produkce a cenu, při
níž by maximalizovala zisk
2. Oligopol
Je charakterizován malým počtem
firem, z nichž některé mají významný podíl na trhu → mohou ovlivňovat cenu
Výrobek může být stejnorodý nebo
různorodý
Vstup do odvětví předpokládáme
snadný, i když se mohou vyskytnout bariéry
V praxi mohou firmy postupovat
ve shodě – blízké monopolu, nasadí ceny a nekonkurují si nebo se předstihují ve
snižování cen → cenová válka
3. Monopolistická
konkurence
Větší množství malých nebo
středních firem, vstup i výstup z odvětví je snadný, ale v jednom se
liší, výrobek je diferencovaný (výrobek každé firmy má poněkud odlišné
vlastnosti, charakteristické s danou firmou)
Odlišné vlastnosti vytvářejí
zvláštní situaci na trhu:
Ø Výrobky různých firem jsou do
jisté míry zaměnitelné → vytvářejí své oddělené trhy (pokud jsou spotřebitelé
věrni jedné značce (
Ø Na druhé straně jsou různé značky
blízkými substituty a spotřebitelé značky střídají
Z hlediska
efektivnosti (jak trhy plní své funkce si uspořádáme):
1. Dokonalá konkurence
2. Monopolistická konkurence
3. Oligopol
4. Monopol
Zvyšování
účinnosti trhu – protimonopolní zákony
Co zakazují?
1. Otevřenou či tajnou dohodu, kdy
se jedna firma zaváže neprodávat své výrobky na určitém území, aby zde druhá
mohla vytvořit monopol
2. Zákony zakazují majetkové
slučování, pokud by vedlo k omezení konkurence a poškození spotřebitele
Slučování
může být?
Ø Horizontální
(2 mlékárny, 2 pekárny)
Ø Vertikální
(mezi dodavatelem a odběratelem)
Ø Konglomerátní –
mezi firmami, jejíž činnost spolu nesouvisí
3. Nedovolují dohody o cenách mezi
konkurujícími firmami (tzv. kartelové dohody)
4. Dohody o omezení množství
produkce → zvyšování cen
5. Uzavírat smlouvy, kde se zákazník
zavazuje neodebírat zboží od konkurenční firmy
6. Snižování cen pro určitý okruh
zákazníků za účelem „zničení“ konkurence
Selhání
trhu
- Situace,
kdy trh neplní do účinně a spravedlivě své funkce
- Tam,
kde trhy v plnění svých selhávají, je vhodné, aby zasahoval stát určitými
opatřeními
1. EXTERNALITY – případy, kdy trh selhává tím,
že v cenách neinformuje dostatečně o vzácnosti výrobku. Druhy:
Pozitivní
– prospěch pro 3. Osobu (včelař – včely opilují stromy – med (stát dává
dotace), sadař – opilují včely – větší úroda (neplatí za opilování))
Negativní –
neprospěch (znečištění ovzduší – ocelárna – výroba plechu, továrna (znečišťuje
ovzduší) – lidé – výdaje na léky, horší stav organismu)
2. VEŘEJNÉ STATKY – jsou statky nebo služby, které
nemohou být poskytnuty 1. Osobě aniž by byly poskytnuty „bezplatně“ jiným
osobám (armáda, veřejná osvětlení, vzdělání na školách)
3. NEDOSTATEČNÁ
KONKURENCE
(vodárna – 1 firma – monopol – zvyšování ceny, stát může snížit cenu, obec může
odkoupit vládu, obec může stanovit podmínky a „přivolat“ konkurenční firmu