zápis z výroční schůze SDH Droždín
VVH SDH Olomouc-Droždín -10 leden 2015
Výroční valná hromada bratrů z Olomouce Droždína se konala v sále pohostinství “U Šišků” a byla naplánována na desátou hodinu dopolední.Naši delegáti ve složení, starosta sboru Miroslav Nemrava a bratr Čenda Prudký proto nelenili a ráno po rozbřesku vyjeli autem na místo určení.
Po příjezdu a podpisu prezenční listiny jsme byli přivítáni představiteli místního sboru a vyzváni k usednutí na předem připravená místa. Seděli jsme v popředí, poblíž předsednického stolu.
“Tady si ani zdřímnout nebudeme moci” pronesl slavnostně nabuzený Mirda a zakousl se do koláčů nachystaných pro vzácné hosty. Po chvíli se do sálu začali trousit po skupinkách místní i přespolní hasiči a ani místa v prvních řadách nezůstala bez povšimnutí.Během okamžiku bylo plno a mohlo se směle začít.
“Tak vás tady vítám a jsem rád že jsme se sešli v tomto úctihodném počtu” pronesl droždínský starosta Milan Brablík, zřejmě mile překvapen nebývalým zájmem.Úplně na počátku slavnostní schůze předvedli mladí hasiči domorodý tanec a tím zavzpomínali na letní prázdninový tábor s názvem “U nás na Havaji”. Ocenili jsme je potleskem protože to bylo moc pěkné a milé vystoupení.
Cíleně bylo toto kulturní vystoupení v úvodu celé schůze protože děvčata v krátkých sukénkách by zimu která vládla pevnou mocí v sále asi odstonaly. Ještě že jsme měli kompletní vycházkové uniformy a pod nimi teplé “Jégrovo prádlo”.
V další části programu jsme na projekčním plátně shlédli různorodé chvályhodné presentace všech věkových kategorií sboru a to od malého potěru, přes ženy až po uzrálá mužská družstva, co se hasičského sportu týče. Kus poctivé a vydřené práce bylo vidět při tomto bilancování za právě uplynulým rokem. Bylo se na co koukat a jenom jsme tiše záviděli.
Po této části programu nastala volba do výkonného výboru sboru.
Les rukou nebylo možno spočítat a jednotliví kandidáti byli skoro vždy jednohlasně zvoleni do
různých funkcí v čele jednotky. Nikdo nebyl proti a ani se nezdržel hlasování a tak po krátké hodince bylo po volbách. Staronový výbor s nepatrnou obměnou mohl započít svou práci.
Diskuze se nesla v duchu tradic a jednotliví řečníci pěli chválu a děkovali místním k dobře vykonané práci. Za náš sbor přednesl zdravici Čenda který připomněl všem přítomným,že je důležité pro dosažení tak skvělých výsledků,obklopit se dobrými a stejně odhodlanými lidmi. Mimo jiné zmínil i mimořádnou a chvályhodnou spolupráci mezi oběma sbory.
“Jelikož se do diskuze již nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k poslednímu bodu programu a to k pohoštění” pronesl starosta Milan a tak se i stalo.Ve dveřích se objevila fešná hospodská a svižným tempem podstrčila každému z nás pod nos talíř s řízkem a bramborovým salátem.V tu chvíli nastalo to správné ticho s příznačným mlaskáním. Bylo to moc dobré a všichni si pochutnali.Na závěr jsme ještě hodili za škraň jeden koláček jako desert a šli se rozloučit s místními.Jedno oko nezůstalo suché a pokec s Prášilovými děvčaty byl opravdu poslední vsuvkou naší návštěvy.
“Konec dobrý,...vše dobré”, dodal Mirda a přibouchl za sebou vstupní dveře až námraza opadala.
Do Radíkova jsme přijeli v začátku odpoledne těsně po otvírací době naší hospůdky “U pulce”.
Nezbývalo než krátce nakouknout a upalovat domů.
Byla sobota,třetí hodina odpolední.