Sbor dobrovolných hasičů Ostřetín

Sbor dobrovolných hasičů v Ostřetíně byl založen před 130 lety, tj. v roce 1881. Ostřepští hasiči jsou tedy starší než Národní divadlo v Praze. Zažili dva císaře a deset prezidentů. Obec Ostřetín během století několikrát změnila svůj název – Tiezmansdorf (Ticzmanni villa), Hostin, Hostětin, Wostrzetin až po dnešní Ostřetín.

Písemná zmínka o této oblasti pochází od kanovníka vyšehradského z roku 1140, který se zmiňuje o dřevěném hradu na východ od Vysokého Chvojna, nazývaného Hostin, na kterém zemřel kníže český Soběslav I. (1125 – 1140). Zemřel zde na svém tažení proti polskému knížeti Boleslavu Chrabrému. Tuto událost popisuje J. Voborský, farář a písmák ve farní kronice obce Wostrzetín a dále se zmiňuje o pevnosti Hostin na Hradcích „…pod tímto hradem leží ves Hostětín, která ve 12. století založena byla“. Historici Pubička a polský Dlugosz (Cromerius) se domnívali, že obec Ostřetín je zmiňována již v letech 1139 – 1140 pod jménem Hostin na základě zmínek o výpravě českého knížete Soběslava do Polska, při kterém zavítal na svůj hrad Chvojno a nechal obnovit poblíž ležící opuštěný hradec Hostin. Historici se domnívali, že dnešní Ostřetín získal jméno podle Týna pod Hostinem a vznikl před koncem 12. století. Výše uvedené názory jsou již zastaralé a zpochybněné.

Z historie panství holického:

Když král Přemysl Otakar II. (1253 - 1278) starajíce se o zalidnění a zvelebení země, kázal mýtit Les království. Toto bylo souvislé pásmo lesů táhnoucí se od tehdejšího Hradce nad Labem a opatovickým klášterem na východ až k hraničním horám a na jihu ohraničeném řekou Prstenicí, dnešní Loučnou. Prstení (rákosí) dalo jméno i známé Prstenické stezce. Tato starodávná kupecká cesta spojovala Moravu přes Olomouc, Litomyšl, Vraclav a Chrudim s Čáslaví a Prahou. Tehdy Přemysl Otakar II. usadil zde německé osadníky a kázal jim mýtiti les a zakládat pole. Osady takto vzniklé byly pojmenovány po jejich zakladatelích. Byli svobodni a ustanoveni králem. Vládli větším majetkem a poddaným lidem. Dosahovali dědických práv tzv. šolcovství nebo rychty. Postupem času splynuli s místním slovanským obyvatelstvem a upadli v poddanství.

Takto vznikly názvy obcí: Eklinsdorf – Holice,  Hermannsdorf – Ředice, Tietzmansdorf – Ostřetín.

Z pozdější doby je zajímavá zmínka o naší obci v historii města Vysoké Mýto, od historiků Beckovského a Štembery, kde se mimo jiné píše: „Václav II., král český věnoval své manželce Elišce Rejčce a všem následujícím královnám věnná města Hradec Králové, Jaroměř, Vysoké Mýto, Litomyšl, Chrudim a Poličku. Mezi jinými osadami k tomuto věnu náležejícím je jmenován též Hostětín“. Ale již o tři léta později r. 1308 je uváděn tamtéž Wostrzetin u něhož se sešli Čechové a zvolili si za svého vůdce Ctibora Zámrského z Uherska a Jaroslava z Bolehrádku. V té době probíhala válka mezi Jindřichem Korutanským, králem českým a Albrechtem I. Habsburským, králem římským a německým. Královna Eliška Rejčka se přidala na stranu Albrechta a obsadila svá věnná města německou posádkou. Němci, především Švábové a Holstati se chovali nepřátelsky k místnímu obyvatelstvu. Čechové, kteří se sešli u Wostrzetina napadli Němce, kteří se přesouvali z Hradce Králové do Vysokého Mýta. Svedli s nimi vítěznou bitvu mezi Uherskem a Opočnem, na řece Loučné. Údajně zde padlo tři tisíce Němců a tisíc dvě stě Čechů. O této bitvě se zmiňuje i Dalimilova kronika: „Jak se Švábové vychloubali, že je třeba deset Čechů na jednoho Němce, aby jej přemohli, a pak byli všichni Němci buď pobiti nebo zajati“.

První písemná zmínka o Ostřetínu je z roku 1336. V muzejním diplomatáři z 9. dubna 1336 je zapsáno, že král Jan Lucemburský zastavil tvrz s městečkem Chvojno, s vesnicemi Bělčí Horní a Dolní (Bělečko), Albrechticemi, Hoděšovicemi, Štěpánovskem, cly na Orlici, Ostřetínem, Ředicemi, Rovní a Holicemi Perholtovi, proboštovi na Vyšehradě a jeho bratřím Jindřichovi a Janovi z Lipé za 2000 kop grošů.  Tito je prodávají pánům ze Šternberka. Šternberkové, zakladatel rodu Diviš ze Šternberka. Župan Žatecký jeho syn, nejvyšší maršálek zemský porazil roku 1241 Tatary či Mongoly u Olomouce. Měl šest synů, ze kterých vznikly větve konopišťská a holická. V té době holickým Šternberkům, kteří mají ve znaku osmicípou hvězdu v modrém poli, patří a pod holické panství náleží mimo Ostřetína i Žumberk, Chlumec, Zaječice, Brandýs nad Orlicí a další.

Markéta, manželka Oldřicha Holického ze Šternberka, matka Smila a Aleše pobývala často na loveckém hrádku Hradci či Věžišti. Jí se zjevila Matka Boží pod javorem u Wostrzetina (dnešní kopec Javůrka s bývalými lázněmi). Matka Boží jí zde ukázala léčivý pramen, ve kterém se po vykoupání celá uzdravila a omládla. Proto zde nechala zbudovat lázně na důkaz toho zjevení a umístit zlatou sochu Panny Marie. (Pramen na Javůrce byl ještě v minulém století využíván k výrobě známé javůrecké limonády a byl přerušen hloubkovou kanalizací „Na Balkáně“ -  Staré Holice).

Smil Holický ze Šternberka, zemský soudce, po upálení Jana Husa, zasílá kostnickému koncilu stížnostní list a přestupuje na víru „pod obojí“. Stává se poručníkem na Konopišti a jedním z nejbohatších mužů království.

Aleš Holický ze Šternberka zůstává na holickém panství a stává se jedním z předních vůdců „sirotků“ (pojmenování husitů po smrti Žižkově). Spolu s knězem Prokopem vede „spanilé jízdy“. Jemu se roku 1422 narodila dcera Kunhuta a ta byla roku 1440 zasnoubena Jiřímu z Kunštátu a Poděbrad. Tímto aktem „sirotci“ přistoupili k Jednotě bratrské. Jiřímu z Poděbrad se tím otevřela cesta ke správci království a později ke královské koruně. Kunhuta Holická však roku 1449 umírá a je pochována na poděbradském hradě.

Mladý majitel panství Zdeněk Holický ze Šternberka se staví na stranu krále Matyáše a celé panství i s Ostřetínem propadá královské koruně.  Roku 1479 za krále Vladislava Jagelonského je holické panství vráceno jeho synu Petrovi a větev holických  Šternberků vymírá. Roku 1481 kupuje holické panství s okolními vesnicemi a tedy i s Ostřetínem, Neptalin z Frinburga, který pochází z jihu Čech, z Písecka. Za jeho vlády Holice vzkvétají. Vaří se pivo, je postavena radnice, vzniká městský znak, následuje povýšení na město, hojně zde projíždějí formané Holice získávají mnoho dalších svobod a privilegií. Práva jsou přenechána rychtářům.

Připojuje se Roveň, která k chroustovickému panství patřila.

Roku 1493 přechází holické panství do rukou Hynka Bradleckého z Mečkova.

Vilém Jeník z Mečkova, slavný vojevůdce poráží Matyáše u Třebíče a vede válečné razie proti Turkům. Stává se nejvyšším jagelonským hofmistrem.

Roku 1507 je celé holické panství prodáno Vilému z Pernštejna.

Roku 1534 postavena Zelená brána a po celém panství se staví rybníky.

Roku 1548 vypověděl Jaroslav z Pernštejna obyvatele, kteří přijímají „pod obojí“ z panství a ti odcházejí především do Slezska.

Roku 1560 kupuje pernštejnské panství císař Ferdinand I.

V třicetileté válce 1620 – 1648 je panství Holické s okolními vesnicemi značně zničeno a vylidněno. Obzvláště špatně se vedlo roku 1645, kdy sem z Moravy vtrhli Švédové pod generálem Torstensonem, kteří zničili lázně Javůrka  a ukradli zlatou sošku Panny Marie.

Roku 1833 projíždí Ostřetínem a zastavuje na zdejší rychtě, císař František I.

22. srpna 1836 se v Ostřetíně zastavuje císař Ferdinand Dobrotivý. Několikrát musel naší obcí projet i císař Josef II., který osobně dohlížel na výstavbu pevnosti Hradec Králové a výstavbu císařské silnice (dnešní R 35).

Panství pardubické s Holicemi a Ostřetínem patří císařské koruně do roku 1856.

Roku 1863 je prodáno ke krytí dluhů národní bance.

Roku 1881 kupuje panství baron Drasche z Wartinbergu.

Ostřetín nejvíce v celé své historii utrpěl za Sedmileté války o dědictví habsburské 1756 – 1763. V noci  z 11. na 12. července 1758 vyhořel takřka celý Ostřetín. Záře hořícího Ostřetína byla vidět na noční obloze až u Poličky. Shořela celá vesnice mimo dřevěného kostela, tří stodol a jedné stáje. Druhý den Prusové zapálili kostel a zbylé budovy. Zároveň v okolí probíhala dvoudenní bitva, kde se rakouské vojsko pokoušelo zabránit Prusům v přístupu na Hradec Králové.

Tehdy se již zdálo, že nebude Ostřetín obnoven. V roce 1781 je dostavěn nynější kamenný kostel. Starý, dřevěný kostel  s hřbitovem stál na místě dnešního pomníku padlých, od roku 1350 do roku 1758.

1. července 1771(6) je udělen Ostřetínu zvláštní patent. Jeho císařsko – královského apoštolského veličenstva, císařovny Marie Terezie a jejího syna Josefa II., kterým se Ostřetínu povoluje výstavba školy a tímto patentem je Ostřetín vyjmut z farnosti holické, ustavuje se samostatná farnost a pod Ostřetín spadají Veliny a Vysoká. V dalších letech dochází k rozmachu obce a projíždí zde stále více formanských povozů. Prosperují především zájezdní hostince a rychta. Bohatnou i sedláci na svých svobodných statcích. V Ostřetíně stály tři kovárny.

Roku 1866, když vypukla další z rakousko – pruských válek, procházelo po císařské silnici velké množství vojska a mnoho vojáků bylo zde ubytováno. 6. července 1866 byl Ostřetín obsazen pruským vojskem. Především pruští huláni se zde „vyznamenali“, když byli ubytováni ve škole a tu celou zpustošili.

Za zmínku stojí i rok 1869, kdy 25. října napadl první sníh a ten roztál až v dubnu následujícího roku.

Dále cituji Pamětní knihu hasičského sboru v Ostřetíně: „Bylo to roku 1880 byl letní dusný den. V noci rozprostřeno ticho po krajině naší. Znenadání objevil se mráček na straně východní, který rychle rostl a rostl. Náhle prudký vítr se zvedl. Nastala velká tma „egyptská“. Vítr burácel, hrom duněl. V mracích se blesky křižovaly. Jeden z blesků byl vyslán na naši obec. Blesk udeřil do statku Josefa Schejbala č.p. 52. Černá mračna se proměnila v rudou záři. Byla to noc hrůzy. Do ohně jako když oleje lije   V krátké době hořelo i sedm přilehlých stavení. Na pomoc přijeli hasiči z Holic a Rovně, kde byl požár vidět. Jejich velitelé přijeli na koních první. Druhý den vznikla myšlenka u občanů zdejších zřídit v obci naší sbor dobrovolných hasičů. Ale známo jest, že v Čechách co svět světem stojí měla dobrá myšlenka mnoho zastánců a ještě více nepřátel. Co obtíží, námahy a překážek nutno překonat než se hasičský sbor zřídil. Skoro rok trvalo než hasičská myšlenka vešla v skutek“. Konec citátu z kroniky sboru

            Největší zásluha o vytvoření sboru je přikládána tehdejšímu starostovi panu Františku Žižkovi č.p.91. Na jeho popud se sešli 10.dubna 1881 obyvatelé na Javůrce, která Ostřetínu náležela. Zde byl založen hasičský sbor a přečteny první stanovy.

            Přihlásilo se 27 občanů za činné členy. 21 občanů se stalo zakládajícími a 11 občanů za přispívávající. Celkem měl sbor při založení 59 členů. Prvním velitelem byl zvolen pan Josef Teplý č.p.83. Jeho náměstkem pan Václav Bačina č.p.53. Ještě téhož roku bylo zakoupeno od firmy Smékal v Praze za 600 zlatých stříkačka, 200m hadic a 8m savic. Vzájemný pojišťovací spolek zapůjčil 32 výstrojů  a 2 žebříky. Plátěný oblek si musel každý zakoupit sám. Příští rok 1882 byla postavena první požární zbrojnice i se schůzovou místností. Roku 1883 byl za 230 zlatých pořízen prapor, který máme do dnes. Při svědcení praporu 17.srpna se však stalo neštěstí. Rozthl se hmoždíř ze kterého se střílelo a bylo zraněno 18 lidí. Současníci v tom viděli špatné znamení. Matka praporu byla Terezie Rázková – prapor byl zhotoven ve firmě Josefa Neškudli z Jablonného nad Orlicí. Během doby a i způsobem uskladnění byl prapor značně poškozen a v roce 2010 se sbor rozhodl pro jeho opravu, kterou provedla firma Velebný a fam z Ústí nad Orlicí v ceně 26.680 Kč a celou ji uhradil sbor ze svých prostředků.

            Po té nebylo roku kdy by Ostřepští hasiči nezasahovali u ohně doma nebo v okolních obcích.

            Roku 1893 dochází k roztržce mezi starostou obce a hasiči. Jednalo se o nově zvoleného velitele pana Josefa Schejbala, kterého nechtěl starosta schválit. Došlo to tak daleko, že starosta sbor rozpustil a svolal novou ustavující schůzi. Přihlásili se však stejní členové a zvolili si stejného velitele. Pan starosta musel ustoupit.

            Roku 1895 byla od firmy Smekal v Praze zakoupena nová dvoukuželová stříkačka, která stála 1270 korun Rak.uherských. Tato je do dneška provozu schopná a hasiči ji udržují jako vzácnou památku.

            V tomto roce byl Ostřepský velitel pan Schejbal zvolen župním velitelem a spravoval 21 hasičských sborů. Následující rok 1896 je popsán v kronice snad jako nejčernější na požáry vůbec. Bylo velké sucho hasiči vyjeli k 61 požárům. Šestkrát hořelo i v Ostřetíně.

            Jak žili a pracovali hasiči v předminulém století? Bylo běžnou věcí, že se sbor jako celek zúčastnil několikrát v roce bohoslužeb v kostele a různých procesí. Byly pořádány různé dobročinné sbírky a oslavy.

            Citace z kroniky o jedné takové:

            Památného dne 2.prosince 1908 slavili národové veleříše naši slavnost jaké zažil se co svět světem stojí, snad dosud nikdo. Dožil se toho dne císař a král náš František Josef I. Šedesátý rok požehnaného svého panování a tak dále a tak dále.

            A dozvídáme se, že tato oslava stála náš sbor 248 korun a 60 haléřů.

            Přichází ovšem období 1.světové války, kdy byla činnost sboru paralizována. Postupně všichni členové hasičského sboru byly povoláni do armády. Z Ostřetína nastoupilo do války 216 mužů ve věku 17 – 50 let. Z těchto se 34 mužů do Ostřetína nevrátilo. Sbor nevyvíjel žádnou činnost. Ze stránek kronik je patrné jaké utrpení a nesmírnou bídu válka lidem přinesla.

            V roce 1919 však již činnost sboru běží naplno a v lednu roku 1919 pořádají Ostřepští hasiči první ples v nově vzniklé Československé republice.

            Roku 1922 navštívil Ostřetín první prezident T.G.Masaryk. Byl přivítán starostou, náčelníkem Sokolů a velitelem hasičského sboru p.Fr.Bačinou.

            Roku 1923 poprvé v Ostřetíně přistálo letadlo a to pro poruchu na chladiči, kterou odstranili ve zdejší kovárně. Tato událost vzbudila značnou pozornost v okolí, že se sjeli lidé z Rovně a Holic, aby prohlédli aeroplán.

            Roku 1924 dochází ke změnám ve vedení sboru. Rezignuje výbor pod vedením velitele Josefa Valenty. Za starostu sboru byl zvolen Bačina František č.p.3. Za velitele František Březina č.p.100, který zastával funkci velitele a později i velitele okrsku až do roku 1949, kdy musel z politických důvodů odejít (u hasičů od roku 1908). V těchto letech byly komunisti ještě malincí, takže mohli úspěšně proběhnout oslavy 50 let založení sboru. To se konalo 11.června 1931 za účastni 17 sborů z okolí.

            V této době měl sbor 92 členů z toho ještě 3 členy zakládající, 26 členů přispívajících, 52 činných a 11 žen. Za oslavy se utratilo 3108 Kč 45 haléřů. Tehdejší kronikář p.František Zachariář označil za největší marnotratníky velitele F.Březinu č.p.100, starostu Fr. Bačinu č.p.3 a Antonína Jirouta.

            Rok na to 1932 prosazuje výbor koupi první motorové stříkačky od firmy Stratílek za 10 000Kčs.

             Vzhledem k tomu, že část peněz si musel sbor vypůjčit takzvaní marnotratníci ručili svým majetkem. Tento stroj je v naší péči dodnes.

            Další léta probíhala relativně v klidu až do roku 1938 a léta fašistické okupace, které sbor snášel s potupou, ale i  pohrdáním.

            Nařízení stíhala nařízení – funkcionáři do své smrti nesměli složit funkce, hasiči nesměli nosit své uniformy. Mosazné sponky na hadicích odevzdat válečnému průmyslu a nahradit je hliníkem. Nesměli se konat zábavy a plesy. Toto Ostřepští hasiči obcházeli a do roku 1942 plesu dali název Valná hromada. Tiskopisy byly dvojjazyčné v němčině a pak v češtině. Mnoho našich členů bylo nasazeno na nucené práce. Dva naši členové padli a to strojník Bohumil Lohnický ve věku 22 let ve Svratce a František Roubínek 5.května 1945 v  Litětinách. Po válce roku 1945 je sbor opět v plné činnosti a zaměřuje se na obnovu válkou poničeného Národního hospodářství. Dne 19.července 1949 koupil sbor dobrovolných hasičů od firmy Kávoviny n.p. Pardubice nákladní automobil zn.TATRA evidenční značky č BL – 1829 rok výroby 1935, váha 2 tuny o síle 30 H.P. za cenu 38 740 Kčs, který si sbor musel opravit. V témže roce byli vyměněny všichni funkcionáři sboru podle hesla KSČ – vše do našich rukou.

            V roce 1949 bylo založeno v Ostřetíně Jednotné zemědělské družstvo. V této době dochází v naší obci k sérii požárů:

            17.8. 1952 vyhořela stodola i s traktorem u Kmentů č.p.40

            2.11. a  4.11. 1952 dva pokusy o zapálení domu u Šípka Václava č.p. 2 tehdejšího tajemníka MNV

            5.11.1952 shořela stodola u Horčičku č.p.41

            24.1.1953 stodola u Schejbalů č.p.44 zapáleno, když zde probíhal Hasičský bál, 7.3.1953 hospodářské stavení  Václava Formánka č.p.71

             24.9.1953 u Josefa Schejbala

             Požáry ustaly když byl zavřen v blázinci jeden náš vyšinutý spoluobčan. Možná, že by dnešní „historici“ v Praze z toho mohli udělat III. Odboj.

            Pikantní na oněch požárech je, vše začalo 17.8.1952, kdy na hřišti hasiči přebírali nový požární automobil.

            V 50. a začátkem 60. let minulého století táhlo sbor pár nadšenců, především předseda Kolář Fr. č.p. 157, velitel Fuksa Jan č.p. 16, Fr. Rázek č.p. 29, Fr. Zachariáš – kronikář č.p. 151, pokladník Voříšek Jan č.p. 67, Lohnický Bohumil č.p. 162, Melzer Rudolf č.p. 181, strojmistr Kelka Oldřich č.p.98, Rázek Karel č.p. 58, Čížek Zdeněk č.p. 217, z mladších Melichar Václav, Poprle Jindřich, Branda Bronislav.

            V roce 1958 k 70. narozeninám byl rehabilitován bývalý velitel sboru a okrsku   p.František Březina č.p. 100, ale již se do činnosti sboru plně nezapojil.

            V roce 1966 se koná jubilejní výroční schůze ( dříve Valná hromada) k 85.výročí založení sboru, které se zúčastňuje okresní velitel Fr.Krása a předseda Okresu Laď. Švancara, tito dva funkcionáři i později mají velký vliv na naši činnost.

            V dalších letech činnost sboru upadá především proto, že nepřicházejí mladí lidé a staří členové zestárli. Opět sbor nabírá na aktivitě s výstavbou nové hasičské zbrojnice.

            V této době se vrátila do Ostřetína další významná osobnost hasičů p.Josef Kopecký č.p.58. Rodina jeho otce byla z obce násilně vystěhována, spolu se třemi dalšími v době kolektivizace zemědělství. Mladý Josef si postavil domek na zahradě svého statku, který byl v té době znárodněn a začal se věnovat místním hasičům.

            Nedávno zvolený předseda Místního Národního výboru p. František Vosáhlo rozpoznal jeho kvality a jmenoval jej velitelem Požárního sboru. Zde na konci 60.let minulého století nastupuje raketový rozmach místních hasičů.

            Velitel p. Josef Kopecký kolem sebe soustřeďuje skupinu lidí jako p. Lad.Schejbal st. č.p. 44, Miroslav Šípek č.p.3, Emil Nečeda č.p.225, Miroslav Kment, Josef Kušička, Heřman Glaser, Ruda Jehlička, František Strážnovský, Jaroslav Schejbal st. – blonďák, Pavel Tobiášek, Josef Roček.

Dokončuje se nová požární zbrojnice a Pardubický útvar nám přenechává první cisternovou stříkačku RND. Je to již značně zastaralý automobil, ale vezl si vodu. Řidič a velitel seděli v kabině, ostatní hasiči venku na lavicích po boku vozu. Nad tím vším se vyjímal dlouhý vysouvací žebřík. V té době se rozmáhají hasičské soutěže předchůdci dnešního Požárního sportu. Bylo třeba mladých nadupaných lidí. Veliteli Josefu Kopeckému se podařilo podchytit Ostřepskou mládež v té době flustrovanou a naštvanou probíhající Sovětskou okupací ČSSR a na místní kolaboranty.

            Do sboru vstupují Miloš Melzer, Jar. Šťastný, Karel Král, Josef Schejbal, František a Jiří Březinovi, Jaroslav Bačina, Pavel Vaniš, Láďa Kolář, Stanislav Kadlčík, Oldřich Kadlčík, Jiří Trojan, L. Jehlička, L. Groulík, Jiří Novotný, Jiří Roček, Marie Turoňová, V.Melichar. Tato mladá krev se ihned projeví hned druhým rokem se Ostřetín umísťuje druhý v rámci Okresu Pardubice v požárních soutěžích. V dalších letech pravidelně obsazujeme čelní místa jak v Okrsku tak v Okrese. V té době máme velkou škálu požární techniky. Od ruční koňské stříkačky, přes PS-12 – dvoukolovou a PS – 16 až po úplně novou přenosnou PS-12, automobil Gáz-69, T-805 a RND.

            Roku 1980 ve věku 36 let náhle umírá velitel Josef Kopecký. Mění se celý výbor po předsedovi Rudolfu Jehličkovi nastupuje Pavel Tobiášek, velitelem sboru se stává Jiří Březina, jednatelem Marie Turoňová, techniku přebírá Jiří Roček, hlavní strojník Heřman Glaser, kulturu má Josef Kušička. Téhož roku se daří dostat do Ostřetína CAS 25 Trambus RTHP od armády a hasiči jej upravují ke své potřebě.

            8.11.1980 na výroční členské schůzi předává místopředseda federálního výboru v Praze s Fifík nejvyšší vyznamenání „ Za zásluhy a příkladnou práci“ za účasti nejvyšších potentátů okresu a kraje.

            Dále roku 1981 se sbor plně věnuje přípravě oslavám 100. výročí založení. Slavnost byla velkolepá trvala tři dny- 3.7.1981 proběhla v sále u Schejbalů slavnostní veřejná schůze. Plný sál přivítal zástupce Okresu a Kraje, delegáty okolních sborů a okrsku, kulturní vložka, zhodnocena 100letá činnost. Rudolf Jehlička a Jiří Březina dostali medaili za Příkladnou činnost. Bylo rozdáno mnoho věrnostních medailí, pamětních listů, vlaječek atd. Druhý den 4.7. proběhla velká taneční zábava za účasti hasičů z okolních obcí. Třetí den 5.7. slavnostní průvod od hasičárny na hřiště za účasti dobrovolných a profesionálních sborů okresu a kraje, dále proběhly soutěže, ukázky techniky, slavnostní projevy, kulturní vystoupení umělců z Brna. Velice upoutala dětská skupina „Berušky“ a dechový orchestr Václava Michny se zpěváky.

             Sbor měl na oslavu 15.000Kčs na tu dobu neuvěřitelnou částku a ještě 4.178Kčs zůstalo, jen v neděli se na dobrovolném vstupném vybralo 8.290 Kč. Pro porovnání : oběd v restauraci a pivo 12° stálo do 10Kčs, rohlík 30 haléřů, párek s houskou 4Kčs

             V dalších letech sbor vyvíjí normální činnost a zaměřuje se především na práci s dětmi na čemž mají největší podíl Zdena Glaserová, Marie Turoňová, Luboš Jehlička, Luboš Groulík a Jitka Paukerová.

             Vroce 1984 odchází náš předseda Pavel Tobiášek na funkci předsedy Místního národního výboru a nad hasičemi drží ochrannou ruku. Předsedou ZO je zvolen Jiří Roček. Velitel sboru Jiří Březina je zvolen okrskovým velitelem členem Okresního výboru a poté i Inspektorem POOV a přenechává svoji funkci v roce 1987 panu Petru Láznickému.

            V roce 1991 se mění výbor starosta sboru se stává Pavel Vaniš, velitelem Jiří Roček, náměstek starosty Pavel Tobiášek ml., zapisovatel L. Jehlička, vzdělavatel J. Schejbal.

            I našeho sboru se dotýkají porevoluční jevy. Jsou přerozdělovány majetky. Tunelovány banky, vykrádány kostely a kulturní památky. Tak i Ostřepským hasičům ukradli staré přilby a sekyrky.

            V roce 1994 se stává starostou sboru Luboš Jehlička.

            V následujících letech přicházejí mladí lidé Martin Hejzlar, Martin Pištora z Vysoké, Jiří Roček ml, Radim Jehlička,Luboš Jehlička ml. Ale hlavně vzniká soutěžní družstvo žen Andrea Machatá, Blanka Březinová, Marcela Láznická, Petra Ročková, Jana Šťastná, Lucie Sedláčková, Petra Sýkorová a Jana Horčičková, které se zúčastňuje soutěží v rámci našeho okrsku. A spolu s nimi se na závody připravuje i družstvo mužů.

            7.7.2001 proběhli oslavy 120 let od založení sboru a konaly se na místním fotbalovém hřišti. Celé odpoledne probíhaly ukázky hasičské techniky sborů z okolí a integrovaného záchranného systému z Pardubic. Odpoledne zahrála skupina Lokálka z Hradce Králové a celý den ukončila taneční zábava, která trvala do ranních hodin.Oslavy založení sboru byly podpořeny obecním úřaden a dalšími příznivci našeho sboru.

            23.10.2003 ukončil na vlastní žádost po 13 letech v různých funkcí velitel Jiří Roček st.

V roce 2006 dochází k obměně celého výboru Základním organizace. Velitelem je zvolen Robert Tobiášek, starostou Martin Pištora. Tito dva soustřeďují kolem sebe skupinu mladých lidí jako Martin Hejzlara, František Markl, Jiří Roček ml. Aktivita stoupá, přicházejí další. Jiří Hubáček, Jakub a František Vosáhlovi, Kateřina a Martina Pištorovi, Jakub Hubáček, Lukáš Voříšek, Jakub Šubrt, Bohumil Kučera, Lucie Tobiášková, Tereza Bidlová, Martina Jehličková,Helena Toušková, Lukáš Šejna. Tito spolu se staršími členy jako Luboš Jehlička ml, Vítězslav Melichar, Jiří Roček ml.tvoří pátěř dnešního sboru. Ještě před svých odchodem do důchodu se bývalý starosta obce a do dnes aktivní člen pan Pavel Tobiášek obzvláště zasloužili o zakoupení nového hasičského automobilu MAN. CAS-16-S-2-R o výkonu 280 koňských sil v porovnání s prvním hasičským automobilem v Ostřetíně, který měl plných 30.Nový zásahový automobil v ceně 5.200.000 Kč postavila na podvozku MAN firma Strojírny Potůček Slatiňany podle požadavků a potřeb JSDH Ostřetín a na podzim roku 2006 nahradil v garáži již dosluhující Škodu 706 RTHP. Vůz je vybaven nádrží o objemu 3.500litrů vody, 500 litrů pěnidla, vysokotlakým čerpadlem, plovoucím čerpadlem, motorovou a rozbrušovací pilou, elektrocentrálou, navijákem, sanační lištou, zdravotnickým vybavením, dýchací a komunikační technikou a ostatními prostředky pro zdolávání mimořádných událostí. Nový vůz byl zakoupen z peněz obce, státní dotace a příspěvku Zemědělské společnosti Ostřetín. Nová technika je využívána pro potřeby zařazení jednotky JPO3, ale také pro pomoc v naší obci.

             Výjezdovou jednotku obce tvoří členové Sboru dobrovolných hasičů v Ostřetíně a její počet se pohybuje od 14 do 17 členů. Během roku absolvují školení potřebná pro zvládnutí svěřené techniky, o kterou se starají v rámci svého volného času a zdarma. Jednotka má každý rok školení strojníků, velitelů, nositelů dýchací techniky, lékařské prohlídky, kondiční jízdy, výcvik ve výškách, zdravotnický výcvik a další prověřovací cvičení pro zvládnutí všech činností.

             Náš sbor se zapojuje i do práce s okolními sbory v okrsku č 12 kam patří Horní Jelení, Dolní Jelení, Veliny, Vysoká u Holic s těmito sbory se pravidelně zapojujeme do prověřovacích cvičení a do okrskových kol v požárním sportu. Sbor dobrovolných hasičů v Ostřetíně má 1 družstvo mužů sestavené ze členů výjezdové jednotky a zúčastňuje se soutěží v našem oksrku, ale i pohárových soutěží v okolí naší obce.

            V roce 2005 byla na přání nových mladých členů do 18 let, obnovena práce s mládeží a bylo sestaveno družstvo smíšeného dorostu, které hned od svého založení dosahovalo v rámci okresu výborných výsledků. Za jejich přístup k tréninku a soutěžím se zaslouží vyjmenovat všichni : Jakub Vosáhlo, Jakub Šubrt, Kateřina Pištorová, Bohumil Kučera, Hubáček Jiří, Martina Jehličková, František Vosáhlo, Martina Pištorová, Tereza Bidlová, Helena Toušková, Lucie Tobiášková, Jakub Hubáček a Lukáš Šejna. Pro jejich činnost bylo potřeba nakoupit nové hadice, oblečení a další vybavení se kterým velice pomohl obecní úřad. Také se pro práci s dětmi vyškolili noví vedoucí mládeže: Martin Pištora, Jiří Roček ml, František Markl.

            Další rok se obnovuje družstvo starších a mladších žáků ve spolupráci s SDH Vysoká u Holic, za které se jako vedoucí přiškolili Tomáš Motyčka, Petr Tvrdý a Lukáš Svatoš. Všechna družstva se s velkým nadšením zapojila do hry „Plamen“. Tato hra má celoroční průběh děti plní úkoly v širokém rozsahu hasičských dovedností. Kroužek se pravidelně schází v úterý a každá schůzka probíhá na dané téma hry „Plamen“.Zde naši činnost opět podporuje obecní úřad, Zemědělská společnost Ostřetín a Okresní sdružení hasičů Pardubice.

            V roce 2010 jsme zahájili činnost s „přípravkou“, což jsou děti ve věku 3-6 let a které hrají hry s hasičskou tématikou a pomalu se připravují na vstup do kategorie mladších žáků. Tyto malé děti vede Libuše Motyčková a Martina Pištorová. Na začátku roku 2011 navštěvuje kroužek mladých hasičů 36 dětí z Ostřetína a Vysoké u Holic, Jaroslave a Horního Jelení.Od znovu založení dětských a dorosteneckých družstev v roce 2005 se nejúspěšnější zástupkyní SDH Ostřetín stala Martina Pištorová, která se v roce 2010 probojovala na krajské kolo v požárním sportu v Přelouči. V našich řadách máme také rozhodčí v požárním sportu Vladislavu Maškovou.

            Další činností, kterou se SDH zabývá je také údržba a obnova staré techniky. V roce 2007 byla schválena oprava koňské stříkačky a po hledání vhodného zhotovitele se sbor v roce 2010 rozhodl pro kompletní renovaci celé stříkačky, kterou provedla firma „ RENO“- Zdenek Zmydlený z Bošovic u Rokycan. Po renovaci by měla stříkačka reprezentovat náš sbor a obec v hasičském muzeu.

            Na svoji opravu čeká i motorová stříkačka od firmy „ Stratílek“, u které chybí vývěva čerpadla. Věříme, že chybějící díly seženeme a i tato část naší techniky bude zase kompletní a opravená.Tyto opravy financuje sbor ze svých zdrojů, podpory obce a sponzorů.

            Aktivita sboru se nezastavila jen u techniky a práce s dětmi, ale pořádáme tradiční hasičské plesy, sběry železa v obci, pořádáme jednou za dva roky posvícenské zábavy, pomáháme v obci při zajištění soutěží pro děti, srazu rodáků, hlídkování při pálení čarodějnic,pomoc při akcích pořádaných obcí Ostřetín. V roce 2011 má členská základna sboru hasičů v Ostřetíně 77 členů z toho 24 dětí do 15 let.

            Sbor dobrovolných hasičů má mnoho příznivců a přátel. Zde je potřeba vyzdvihnout obětavou práci Drahomíry Melzerové, všech partnerů, partnerek našich členů, příbuzných a známých při zajištění občerstvení, obsluhy a přípravy našich společných akcí.

            Za celou dobu své činnosti SDH Ostřetín děkuje všem dárcům, sponzorům, firmám, podnikům v obci a okolí a vůbec všem, kteří se sborem dobrovolných hasičů spolupracují a projevují mu svoji náklonnost a přízeň. Děkujeme obecnímu zastupitelstvu a starostovi Miloši Vlasákovi za spolupráci.

                        Za použití kronik, pamětních a jednatelských knih

                                                     Zpracoval Jiří Březina, Martin Pištora

1) Titzmansdorf (Ticzmanni villa), Hostin,

2) Historici Pubička a polský Dlugosz (Cromerius) se domnívali, že obec Ostřetín je zmiňována již v letech 1139 – 1140 pod jménem Hostin. Na základě zmínek o výpravě českého knížete Soběslava do Polska, při kterém zavítal na svůj hrad Chvojno a nechal obnovit poblíž ležící opuštěný hradec Hostin. Historici se domnívali, že dnešní Ostřetín získal jméno podle Týna pod Hostínem a vznikl před koncem 12. století. Tento názor je již zastaralý a zpochybněný.

* letopočet narození 1233 – 1278

* pojmenovány po jejich zakladatelích.

• Eklinsdorf – Holice, Hermannsdorf – Ředice, Titzmansdorf – Ostřetín.
• Wostretin je také zmiňován
• Pertholdovi
• Pertholdovi, vyšehradskému proboštovi, Jindřichovi a Janovi z Lipé za 200 kop grošů českých.

V muzejním diplomatáři z dubna 1336 je zapsáno, že král Jan Lucemburský zastavil tvrz s městečkem Chvojno, s vesnicemi Bělčí Horní a Dolní (Bělečko), Albrechticemi, Hoděšovicemi, Štěpánovskem, cly na Orlici, Ostřetínem, Ředicemi, Rovní a Holicemi Perholtovi, proboštovi na Vyšehradě a jeho bratřím Jindřichovi a Janovi z Lipé za 2000 kop grošů