Jdi na obsah Jdi na menu

Povídání na únor

O Čertově kazatelně u Plzně

Že se česká kotlina odjakživa hemžila čerty různých kategorií, svědčí nejen české lidové pohádky, sebrané Boženou Němcovou a dalšími vlastenci a etnografy, ale také četné pověsti z Čech až po příběhy zcela nejnovější a některé i zfilmované, jako např. Láska rohatá. Svědčí o tom i názvy mnohých přírodních úkazů a geomorfologických zvláštností, názvy obcí (namátkou Čertoryje, Čertovka či Čertyně) a z těch přírodních úkazů jsou i zvláště chráněnými územími. Jen třeba Čertových kazatelen je několik. V Jizerských horách, v Brdech, v Jeseníkách, na Plešivci, v Oderských vrších a i jinde. Já vás však chci zavést na Čertovu kazatelnu do Plzně. Světe div se, je to dokonce přírodní památka i s registračním číslem. Důvodem ochrany je část příkrého svahu se skalními výchozy nad údolní nivou řeky Mže, ukázka selektivního zvětrávání karbonských sedimentů (skalní okna, kulisy, římsy aj.). Je zde možno pozorovat geologický výchoz, ve kterém je dobře viditelné střídání pozic jemnozrnného a hrubozrnného materiálu, který vznikal v období divočících řek a jezerní soustavy v období mladších prvohor, v karbonu. Před více než 350 miliony lety. Mohutné horstvo, které se tyčilo uprostřed formujícího se Českého masivu, poskytovalo stékajícím divokým řekám množství vod i zvětralin, aby se v jezerech ukládaly mohutné nýřanské  vrstvy, tvořené arkózami a arkózovými pískovci (arkózy jsou ve své podstatě pískovce s množstvím úlomků živců, které se během dlouhé doby rozkládají na kaolin). Ve svrchní části je dokonce vyvinut uhelný jílovec, přecházející až v uhelnou slojku. Kromě nýřanských vrstev, jsou zde vyvinuty i vrstvy týnecké z podobných hornin, ale navíc ještě ze slepenců. A právě v těchto týneckých vrstvách vznikly během dlouhých milionů let pozoruhodné, velmi nápadné a geomorfologicky zajímavé formy zvětrávání – zemní pyramidy, kulisy, skalní okna, skalní věže, římsy i voštiny, takž když pojedete z Plzně do Radčic, bude vám cestu po levé straně silnice lemovat pravé a nefalšované skalní město. No, spíše městečko, ale z jakého materiálu. Nikde jinde v Čechách není podobné. Je totiž karbonské! A protože, jak Radčice, tak i Plzeň jsou stará sídliště, lidé si v těch dávných dobách určitě také všimli zdejších podivuhodných tvarů. A určitě přemýšleli s kým, nebo s čím je spojit. Spojení s čertem se objevilo už ve středověku, v dobách, kdy čerti byli opravdu představiteli pekla. To až později, v pohádkách, Honza, chalupníček či poctivá ženská české čerty přelstili, a různí magistři, alchymisti či přemýšlející pánové se chtěli s čerty spojit, aby prohloubili své znalosti, či um. Tehdy se dostává tomuto skalnímu městečku názvu Čertova kazatelna. Snad se ve skalách ukrývali jinověrci, kterým tehdejší církev nasazovala čertí hlavy, snad zde se opravdu kázalo, ale nikoliv slovo čertovo, ale evangelické slovo Boží, a od toho vznikl název Kazatelna, a tu a tam nevzdělaný kněz ji označil jako Čertovu. Proto nad tzv. Čertovou kazatelnou si zřídili bohabojní dominikáni svůj dvůr. A prý kdysi měli starosti s čerty, kteří jim nedovolili zahmouřit oka. A tak dvůr od nich zakoupili šlechtici Lobkovicové a roku 1908 si zde postavili malý zámek. Zámek, či spíše novogotickou vilu, postavili stavitelé staviteli Josef a Václav Páskovi. Jde téměř o čtvercovou patrovou budovu s dvojicí válcových nárožních věží. Dnes je zámeček využíván Soukromou střední uměleckoprůmyslovou školou. Ale čerti prý ve skalách pod zámkem zůstali. Projdete-li se alespoň trošku mezi skalami, či těsně pod nimi, ono to jako v pekle tak trošku vypadá.

Ale opravdové peklo zažili občané Radčic v noci ze 13. na 14. května 1943. Tehdy zamířilo 168 bombardérů spojenecké letecké síly z Velké Británie na Plzeň, aby provedlo letecký útok na Škodovy závody. Netrefili se. Většina leteckých pum dopadla na katastrální území Radčic. Ve vsi zahynulo 17 lidí, domy ve vesnici byly po náletu zásadně poškozené, takže se musely stavět znova. Jen těm mrtvým život vrátit nešel.

Až někdy zajedete do Plzně, podívejte se i na Čertovu kazatelnu, i do Radčic. A zavzpomínejte!

Váš Václav Zieglerů