Bernský salašnický pes je více než středně velký, dlouhosrstý,
tříbarevný, harmonický a vyrovnaný, původně hlídací,
honácký a tažný
pes na selských dvorech, dnes rodinný,
mnohostranný pracovní pes silného vzhledu.
Podle klasifikace FCI patří mezi švýcarské salašnické psy bez pracovní zkoušky.
Poměr výšky v kohoutku k délce těla je asi 9:10, spíše podsaditý než dlouhý.
Psi mají kohoutkovou výšku 64-70 cm
(ideálně 66-68 cm), feny 58-66 cm (ideálně 60-63 cm), s váhou mezi 32 až
50 kg (standard plemene váhu
nespecifikuje). Plemeno je snadno rozeznatelné díky tříbarevným znakům (černá,
hnědočervené pálení a bílá). Většina těla je černá. Líce, punčochy
a skvrna okolo oka má hnědočervé pálení. Hruď, prsty, čumák, špička ocasu a lysina mezi oky
mají bílou barvu. Pokud pes sedí, je nejnápadnější díky své bílé náprsence.
Zbarvení jednotlivých psů se liší jen nepatrně většinou v množství bílé
barvy. Oči jsou tmavěhnědé. Uši jsou trojúhelníkové, lehce zaoblené, vysoko
nasazené. Ocas je bohatě osrstěný, v klidu svěšený,
v pohybu vznášející se na úrovni hřbetu, nebo nesený poněkud nad ní.
Standard popisuje povahu jako: jistý, pozorný, bdělý a nebojácný
v každodenních situacích, dobromyslný a přítulný v chování vůči
důvěrně známým osobám, sebejistý a přátelský vůči cizím lidem, středního
temperamentu, dobře ovladatelný.
Historie:Toto plemeno vzniklo ve švýcarském středozemí a
okolí Bernu, v předalpských oblastech. Byl to honácký, tažný a hlídací pes.
Dnes zastává funkci rodinného psa na celém světě. PŮVOD:
Známý již ze středověku. Je nejpopulárnější ze všech alpských psů
Švýcarska. Odvozuje se od římských Molossů a místních pracovních psů. V
horských oblastech Švýcarska byl po dlouhá staletí pomocníkem pastevců,
hlídačem stád, honákem i tahounem. Dnes výborný společenský a rodinný
pes, který dokáže i hlídat
.