Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tomb Raider je jednoznačně nejvýnosnější značkou společnosti Eidos, a to přes všechny peripetie, které již zažila. Začalo to zabitím Lary ve čtvrtém dílu a neschopnost tvůrců nějak smysluplně navázat. A pak přišlo fiasko jménem Angel of Darkness a Lara Croftová se zdála být definitivně odepsána. Ovšem stačilo pár let a už se opět zdá být v té nejvyšší formě. Pomalu se rozvičovala v akčním Legend, aby si obnovila kořeny v Anniversary a letos je tu konečně pokračování s podtitulem Underworld, které jí má definitivně vrátit ztracenou slávu a opět z ní udělat ikonu šoubyznysu. Ostatně, ne nadarmo se již začíná mluvit o třetím filmovém díle. Na bedrech studia Crystal Dynamics tak nespočíval zrovna jednoduchý úkol, ovšem tito vývojáři v minulosti již několikrát prokázali značné kvality. Čekání je téměř u konce a průvodním jevem připravovaného vydání je poměrně obsáhlá demoverze, která má necelých 1,2 GB, na druhou stranu nabízí zhruba dvacet minut zábavy. Tedy za předpokladu, že víte, co a jak. To u Tomb Raidera vůbec není samozřejmé, a tak vám ukázka a nejrůznější pokusy zaberou čas ještě delší. Pokud nemáte rádi metodu pokus-omyl, můžete vzít zavděk anglickým návodem. Demoverze vás poněkud překvapivě zavede do západního Thajska, kde se Lara pohybuje v ruinách jakýchsi chrámů a v jejich okolí. Překvapivé to je proto, že se hra měla odehrávat zejména v Jižní a Střední Americe. Na druhou stranu, Lara Croft je v tomto směru obdobou Jamese Bonda a za relativně krátký časový úsek stačí obrazit celý svět. Horší už to je ale s vysvětlováním, proč se hrdinka v tomto případě ocitla právě v Thajsku. Chybí jakékoliv příběhové pozadí, autoři hráče neoblaží žádnou osvětlující cut-scénou. Evidentně střeží příběh ve velké tajnosti, protože podle jejich vlastních slov jde o jednu z velkých deviz nového Tomb Raidera. V demu se tak ocitnete rovnou na člunu, který stojí nedaleko thajského pobřeží. S Larou přes notebook komunikuje jakýsi muž, takže se dá očekávat, že příběh skutečně bude podsaditější a robustnější než v minulých dílech. Dost možná se nepřetřes zase dostane nějaká ta zrada a řada dalších překvapení. Ovšem to budeme řešit, až vyjde plná verze. Teď jsme okouzleni úžasnou inscenací thajské úrovně. Z jachty skočíte do vody, které je vytvořena naprosto úchvatně. Je zcela průhledná, kolem vidíte žraloky a na dně nejrůznější korály. Potápění je rovněž zpracováno moc hezky. V tomto případě zatím bez patřičného náčiní a jen na několik sekund, než Laře dojde kyslík, ale fantastickému zpracování vodního a podvodního světa se vůbec nelze divit. Autoři s ním mají totiž skutečně velké plány. Jsou si vědomi, že na povrchu už toho Lara nahrála dost, a tak budete skutečně dlouhý čas trávit i pod hladinou objevováním nejrůznějších pokladů, ale také bojem prostřednictvím harpuny. Pokud můžeme soudit z toho, co jsme pod vodou viděli v ukázce, tak je na co se těšit, protože pohyb a orientace nebyly žádným problémem. V plné verzi navíc hrdinka dostane na záda bombu a potápěčské brýle na oči, takže přehled a strávený čas pod vodou budou ještě o poznání lepší. Ovšem dost rozjímání. Je na čase vylézt z vody a porozhlédnout se kolem a zjistit o co tady běží. Jenže jak to udělat, když voda lemuje strmé skály, na které by nevylezl ani mistr světa v horolezectví. A přestože je Lara v této disciplíně opravdu dobrá, musí si nalézt jeden jediný výběžek, na který se dá vylézt a na němž je stěna podezřele pokrytá typickými úchyty. Takže tudy cesta povede. Tomb Raider: Underworld je opět naprosto lineární záležitostí. Ono to ostatně ani jinak udělat nejde, pokud chcete hráče vyzývat náročnými hádankami využívajícími okolí. A vězte, že takových si užijete dostatek. Využití prostředí je takřka dokonalé a navíc nijak neruší. Pravda, nejrůznější mechanismy jsou hodně důmyslné, ale na rozjímání o jejich uvěřitelnosti či neuvěřitelnosti stejně nebudete mít čas, nebo spíše náladu. Všechny mozkové závity totiž budete muset delegovat na jejich řešení. Obvykle totiž zhruba víte, jak by si to od vás autoři představovali, ovšem přesné provedení je teprve nutné vyzkoušet. A ano, metoda pokus-omyl je tu poměrně častá. S Larou Croft zřídkakdy poběžíte rovně nějakým koridorem. To je výhoda tohoto pojetí lineárnosti. Úrovně vypadají otevřeně, ovšem cesta stejně vede jen relativně úzkou linkou. Prostředí v demu naštěstí bylo navrženo tak, abyste neměli sebemenší problém s orientací. Většinu času strávíte nějakým tím ručkováním a přeskakováním z římsy na římsu. Jistě, tady by to chtělo ještě větší optimalizaci, protože občas vůbec není jasné, co je proti vám a zda se máte kde chytit. Tak to musíte zkusit naslepo. V takových případech to ale obvykle vychází, jelikož autoři sází na předvídavost hráčů. Jindy to ale celkem překvapivě nevyjde. Je totiž zapotřebí naučit se nejrůznější vztahy mezi prostředím a typy enviromentálních prvků, které jsou spolu takříkajíc kompatibilní. Zkrátka nemůžete skákat ze všeho na všechno, ale jen na určitý typ římsy. Pokud je sloup na špičce lehce zakulacen znamená to, že na něj prostě nevylezete apod. Ovšem i když se to vše naučíte, nemáte jistotu, že vám všechny ty přeskoky vyjdou. Hra je sice vcelku tolerantní a nevyžaduje naprostou přesnost, takže se mnohdy zachytíte na poslední chvíli, i když už si myslíte, že jste tuhle šanci zmařili. Jindy ale kolizní systém tak úplně nezafunguje, a přestože si věříte, Lara prostě sklouzne do propasti a je čas na další pokus. Ačkoliv není možné ukládat, hra vás po smrti postaví nedaleko od nevyřešené zapeklitosti, takže naštěstí nemusíte řešit půlku úrovně znovu, což by bylo hodně frustrující. Demoverze ukázala, že přes všechny řeči o kdovíjak zmodernizovaném Tomb Raideru, je to stále především ta stará dobrá hratelnost, co bude hráče lákat. Ta je ale skutečně tak nějak plynulejší. Hádanky totiž evidentně nejsou tak strašně náročné, abyste se na nich zasekli na několik hodin a skákací pasáže se také řeší mnohem lépe. Ovšem, pokud jste od nového Tomb Raidera čekali větší nálož akce, demo vás o tom asi příliš nepřesvědčí. Jistě, párkrát si tu zastřílíte do pavouků nebo do tygrů, ovšem jinak nic moc. Nehledě na to, že přes solidní výbavu v podobě pušky, brokovnice či Uzi je akce opět evidentně nejslabší částí hry. Nepřátelé se zdají být příliš rychlí a střílení je tak značně hektické a nepřehledné. Uvidíme, zda další mise přinesou nějaké zlepšení. Spíše se ale domníváme, že Underworld zůstane věren duchu starších Tomb Raiderů více, než se očekávalo. Nutno však přiznat, že se kolem a kolem hraje moc příjemně, a pokud autoři i nadále udrží standard kvalitního a opravdu moc hezky zpracovaného prostředí, relativně bezproblémové ovladatelnosti a další potěšující prvky, dokáží je zabalit do motivujícího příběhu, mohl by být Tomb Raider: Underworld skutečně výbornou hrou. Jedna podmínka už je ostatně splněna: Lara Croft vypadá lépe než kdy předtím. Navíc se postupem času špiní a ve vodě se může umýt!

 

 

Náhledy fotografií ze složky lara croft 8

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář