Jdi na obsah Jdi na menu

Historie místní knihovny

29. 8. 2008

Dříve ještě než byla u nás založena obecní knihovna, byla již v naší škole knihovna žákovská, ve které bylo mnoho knih i pro dospělé a odkud si též žáci i dospělí knihy vypůjčovali. Tak jako v jiných okolních obcích bylo nutno pomýšleti i u nás na založení knihovny obecní, bohužel nedostávalo se však peněz na zakoupení knih. Divadelní spolek „Hýbl“ v České Třebové pojal do svého programu hráti též divadelní hry v okolních obcích, aby tím vzdělání a české vědomí šířil mezi lidem vesnickým, čistý výtěžek daroval buď knihovně žákovské nebo na založení a rozšíření knihovny lidové.

 

 

 

Dne 8. srpna 1894 přišla řada i na Dlouhou Třebovou. Spolek sehrál toho dne v hostinci pana Františka Weinlicha (čp. 129) obraz ze života „Gazdina roba“ čili „Hospodářova milenka“ od Gabriely Preissové. Před početím hry promluvil pan Karel Hubálek, učitel na obecné škole v České Třebové a ředitel spolku o významu divadla v národě českém a projevil přání, by místní divadelní ochotníci, kteří se nějak odmlčeli, vzchopili se opět k nové činnosti. Žádal přítomné četné obecenstvo, aby knihovnu, kterou spolek v naší obci zakládá, pilně užívalo a nejen četlo, nýbrž i o čteném přemýšlelo a dle toho i své jednání zařídilo. Hra sama provedena byla pěkně v nářečí slovenském. Jeviště kromě podlahy dal spolek přivézti své z České Třebové. Asi za 14 dní po divadle odevzdal ředitel spolku p. Karel Hubálek našemu řídícímu učiteli panu Janu Hýblovi 20 zlatých výnosu z divadla a požádal ho, aby místní učitelský sbor za ty peníze vhodné knihy koupil pro počátek knihovny lidové. Řídící učitel p. Hýbl společně s p. Františkem Kovářem mlynářem (čp.32) a s p. Václavem Hácem rolníkem (čp.9) vybral a opatřil za obdržené peníze prvních 29 knih, jejichž seznam je pro zajímavost uveden níže.

 

 

 

 

 

  1. Psohlavci – historický obraz od Aloise Jiráska
  2. Skaláci – historický obraz též od Aloise Jiráska
  3. Salomena – román od V. Lužického.
  4. Babička – obraz z venkovského života od Boženy Němcové
  5. Pobělohorské elegie – historické povídky od Václava Beneše Třebízského
  6. Povídky a humoresky – od Fr. Rubeše
  7. Pobělohorské elegie II. - od V. Beneše Třebízského, sebrané spisy
  8. Z letopisů sázavských - historický román od V. Beneše Třebízského.
  9. Polské povídky a novely – přeložil Arnošt Šváb
  10. Národní katechismus – od Václava Štecha, učitele na Žižkově.
  11. Dvě povídky – od Fr. Heritena
  12. Chudí lidé – od Boženy Němcové
  13. Čtvero obrázků starohorských – od Josefa Brauna
  14. Zemanka – od Aloise Jiráska
  15. Z naší národní společnosti – od Terezy Novákové
  16. Žižka a husité

     

  17. Patnáctiletý kapitán – od J. Verna
  18. Josef Jungman – napsal Otakar Jedlička
  19. Jan Žižka – napsal Otakar Jedlička
  20. V okovech pro vlast - napsal František Schwarz
  21. Na statku a v chaloupce – povídka od Vítězslava Hálka
  22. Z opuštěných míst – obrázky od A. Šimáčka
  23. Povstání lidu selského roku 1680 – od Josefa Svátka
  24. František Palacký – od H. H. Hradeckého
  25. V zemi Eskymáků – napsal Matěj Karas
  26. Pochod pouští – napsal František Schwarz
  27. Ferdinand V. – sepsal V.K.
  28. Císař Josef II.

     

  29. Z pamětí krevních písařů – historické obrázky od Josefa Brauna

 

 

 

Další rozvoj knihovny

 

 

 

 

Obecní představenstvo požádalo dne 25. března 1895 pana Jana Hýbla, řídícího učitele v místě, aby knihovnu spravoval a knihy z ní půjčoval, což tento slíbil a uložil knihy do obecní almary na chodbě ve škole. Dne 31. května 1895 řekl pan Jan Hýbl v učitelské poradě známou věc, že v žákovské knihovně nalézá se mnoho knih pro školní mládež nevhodných a požádal pány učitele Vosyku a Klofandu, by mu pomohli ony nevhodné knihy vyhledat a ze žákovské knihovny vyloučit. Tato revize provedena v měsíci červnu roku 1895. Učitelský sbor našel tak 56 knih a rozhodnul, aby byly zařazeny do knihovny lidové. Zařazeny byly pod č. 31 – 86.

 

 

 

Knihy č. 87 – 90 daroval knihovně řídící učitel p. Jan Hýbl. Knihu č. 91 darovalo obecnímu úřadu c.k. okresní hejtmanství v Lanškrouně a byla věnována knihovně lidové. Další knihy přibyly z darů Jana Hýbla a následně i dalším přeřazením knih z knihovny žákovské do knihovny lidové.

 

 

 

Dne 8. září 1898 pořádal pan František Kovář (čp.32) společně s panem Janem Hýblem a za přispění hasičského sboru, jakož i místních střelců slavnost Palackého, jež vynesla čistých 30 zlatých. Z těch dáno 10 na rozmnožení lidové knihovny a 20 zlatých zábavnímu fondu při hasičskému sboru. Následkem tohoto značnějšího daru opatřil správce knihovny další knihy číslo běžné 129 až 160. V roce 1899 daroval Jan Hýbl knihovně 5 knih a 7 koupeno z pokladny knihovny. Roku 1900 přibylo 11 knih, z těchto daroval Jan Hýbl 3 knihy a jednu Alexandr Štancl, kaplan v České Třebové. Roku 1903 zakoupeno 5 knih a 2 daroval Václav Hác, rolník z čp. 9. Roku 1904 zakoupeno 10 knih, roku 1905 3 knihy a 1 knihu daroval opětně Václav Hác. Roku 1906 přibyly knihy od č. 212 – 227. Celkem tedy 15 knih – z nichž daroval pro knihovnu jednu Václav Hác, tři knihy Jan Hýbl a dvě daroval okresní tajemník Karel Nováček z Ústí nad Orlicí.

 

 

 

Počet nových knih :

 

 

 

1908 - 27 – 3 knihy daroval J. Hýbl, 1 knihu okr. tajemník K. Nováček, 1 knihu okresní výbor a 1 knihu Josef Pešek (c.k. školní inspektor)

1909 - 6

 

 

 

Výše uvedenými skutečnosti dosáhla knihovna již 270. vázané knihy. Dále byl zakoupen časopis „Libuše“ – ročníky 1908 a 1909 a časopis „Matice lidu“. Až do této doby spravoval knihovnu řídící učitel Jan Hýbl, který v roce 1910 odchází na zasloužený odpočinek a odstěhoval se od nás do České Třebové. Správy knihovny se ujal nový řídící učitel Václav Náhlík. Toho roku nepřibyly žádné knihy – až v roce 1911 zakoupeno 5 knih. V roce 1912 zakoupeno 9 svazků románů Alexandra Dumase „Tři mušketýři“. V roce 1913 zakoupeno 8 svazků románu Viktora Huga „Bídníci“. Roku 1914 zakoupeno 5 knih, roku 1915 koupeny čtyři svazky „Vojna a mír“ a tři svazky „Anna Karenina“ od Tolstoje + dalších šest knih.

 

 

 

1916 – 3

1917 – 4

1918 – 4

 

 

 

Tak přečkala místní knihovna světovou válku a dostoupila 300 svazků.

Financování místní knihovny

 

 

 

 

Roku 1894 z výnosu divadla „Gazdina roba“ – 20 zlatých

25. února 1895 Sousedský ples v hostinci paní Otýlie Vychánkové (čp.157) – 1 zlatý

Z obecní pokladny – 1 zlatý

Za půjčování knih v knihovně Národní jednoty severočeské v Dlouhé Třebové – 1 zlatý 20 krejcarů

Roku 1898 ze slavnosti „Palackého“ – 10 zlatých

Roku 1899 dar od p. Antonína Mikeše (čp.98) – 1 zlatý 20 kr.

Roku 1899 dar od p. Antonína Dobrouckého (čp.169) – 60 krejcarů

Příspěvek z obecní pokladny – 2 zl. 27 kr.

 

 

 

V roce 1900 byla provedena peněžní reforma a měna se převedla na koruny a haléře.

 

 

 

Příspěvek od obce v roce 1900 – 4 Koruny

Roku 1901 dar od p. Antonína Mikeše (čp.98) – 1 K

Příspěvek od obce v roce 1901 – 6 K

6. února 1902 Sousedský ples v hostinci u Weinlichů  (čp.129) – 15 K

Příspěvek od obce v roce 1902 – 8 K

V letech 1903 – 1919 roční příspěvek od obce – 10 K

V roce 1920 vyšel nový zákon o obecních knihovnách, dle kterého musela již obec přispívati 50 haléřů ročně na jednoho obyvatele.

Příspěvek od obce v roce 1921 – 739 Kčs (1478 obyvatel)

Roku 1922 přijmuto též 739 Kčs od obce a dar z plesu malozemědělců 50,-Kčs, od spořitelního a záložního spolku 300,- Kčs a z věnečku dívek 40.- Kčs. Tím mohlo být přikoupeno 70 nových knih.

 

 

 

Vývoj knihovny po roce 1922

 

 

 

 

1923 – 17 knih

1924 – 19 knih

 

 

 

V roce 1924 nastoupil jako knihovník František Tobiška, učitel na zdejší škole.

 

 

 

1925 – 27 knih

1926 – 22 knih

1927 – 36 knih

1928 – 18 knih

 

 

 

V témže roce převzal správu knihovny Fajt Václav, staniční úředník v České Třebové.

 

 

 

1929 – 27 knih

1930 – 18 knih

1931 – 7 knih

1932 – 20 knih

 

 

 

Dne 10. října 1932 svolal starosta obce pan Jan Kovář (čp.172) na 7. hodinu večerní schůzi členů místní osvětové komise do místnosti ve škole. Vítá přítomné a sděluje, že podle paragrafu 7 má obecní knihovnu říditi rada knihovní čtyř až osmičlenná, dle počtu obyvatel. U nás přichází v úvahu knihovní rada čtyřčlenná. Polovinu členů jmenuje obecní zastupitelstvo a další členové jsou jednatel místní osvětové komise a jeden člen z řad nejpilnějších čtenářů. Obecní zastupitelstvo navrhlo členy : Josefa Pirkla (čp.41) a Antonína Macha (čp.123), Za osvětovou komisi nastupuje jednatel Rybka Rudolf. Knihovník pan Václav Fajt sděluje, že nejpilnějšími čtenáři jsou František Štancl (čp.174) a Antonín Jasanský (čp.254). Usneseno do příští schůze zavolati Jasanského Antonína. Jelikož pan Václav Fajt z důvodů mnohých jiných funkcí nemíní dále býti obecním knihovníkem, zvolen ve schůzi knihovní rady Jasanský Antonín novým obecním knihovníkem.

 

 

 

V roce 1934 měla obecní knihovna 592 knih zábavných a poučných. Během roku zakoupeno 57 nových knih. Čtenářů bylo 66 a výpůjček 1771. Obec přispěla obvyklým příspěvkem 750,- Kčs. V roce 1935 koupeno celkem 163 knih, takže počet svazků stoupl již na 755. Čtenářů bylo 64 a výpůjček 1937. Aby měli čtenáři dostatečný výběr knih k vypůjčení, přivezeno ještě 65 knih z okresní obvodové knihovny v Ústí nad Orlicí na celoroční výpůjčku. Obec přispěla opět 750,- Kčs. Rok před okupací měla zdejší knihovna již 934 svazků,

 

 

 

Na základě rozhodnutí okupačních úřadů musely býti z knihovny odstraněny tzv. „závadné „ svazky, především vlasteneckého rázu, pojednávající o legiích, představitelích první republiky apod. Svazky nebyly zničeny. Byly uloženy do bedny a ta byla následně schována na půdě školy. Po válce byly vráceny zpět do inventáře místní knihovny. V září roku 1945 bylo v knihovně 1097 svazků. 46 knih bylo z knihovny vyřazeno, protože pojednávaly o kolaborantech a byly poplatné době okupace.

 

 

 

Antonín Jasanský vykonával post obecního knihovníka do roku 1964, kdy byl vystřídán panem Josefem Vaňousem, který tento post zastával do roku 2004. Za svoje zásluhy o knihovnu a za práci pro své spoluobčany vůbec , byl v květnu 2004 společně se svojí paní, která mu byla letitou spolupracovnicí – uveden do Dvorany slávy Výročních cen obce Dlouhá Třebová. Manželé Vaňousovi věnovali knihovně téměř 40 let svého života. Josef Vaňous zemřel v dubnu roku 2007. Současnou knihovnicí je dcera obou manželů, paní (osobní údaj), která tak zdárně pokračuje v rodinné tradici.

 

 

 

Jak už víme, původní knihovna byla umístěna v budově školy. Později se přesunula do budovy bývalé Kampeličky a v budově současného Obecního úřadu sídlí dosud. Původně se nacházela v prvním poschodí této budovy, po adaptaci prostor v dolní části se knihovna přesunula do přízemí. Zde je čtenářům k dispozici solidně zásobená knihovna každý čtvrtek od 16.00 – 18.00. Poplatek za vypůjčení knihy je 0,50 Kč za knihu.