sukulenty

Severní svahy pohoří Anaga nabízejí množsví zajímavých a atraktivních turistických tras se stovkami nádherných výhledů do krajiny, nad jejíž krásou se tají dech. Všude spousta zeleně, terasovitá políčka a malé domky vesničanů, přilepené ke skalním stěnám jako vlaštovčí hnízda. Přímo v centru toho přírodního ráje leží Taborno. Malebné místečko ve skalním sedle, nacházející se v nadmořské výšce 589 metrů. Bývalo osídleno už Guanči, a dnes tu žije asi osmdesát obyvatel, z nichž část se ještě stále živí tradičním zemědělstvím. Okolní půda je sice úrodná, ale zatraceně těžko dostupná.
Pokud se vypravíte do Taborna veřejnou dopravou a bydlíte jako my na severu ostrova, musíte z hotelu vyrazit včas. Jinak nestihnete dopolední spoj č.275, vyjíždějící z La Laguny někdy kolem deváté hodiny, který vás divokými serpentinami dopraví až do centra vesnice. Jeden spoj vždy zajíždí nejprve do Taborna, a teprve poté pokračuje do vedlejší vesničky Las Carboneras, a druhý do těchto vesnic zajíždí v opačném pořadí. Ačkoliv jsou vesnice na dohled od sebe, časový rozdíl dělá téměř půlhodinku. Cestou do Taborna se vyplatí skrze okna autobusu sledovat kolmé skalní stěny, lemující v jejím závěru silnici takřka nepřetržitě, a které jsou místy vzdáleny jen několik centimetrů od těch oken. Stěny jsou totiž plné nádherných sukulentů, které na nich ve spartánských podmínkách získávají nádherné tvary i zbarvení.Taborno se v zeměpisných údajích o ostrově Tenerife vyskytuje v různých obměnách hned třikrát. Cruz de Taborno je nejvyšším vrcholem pohoří Anaga. Nachází se na hlavním hřebeni v nadmořské výšce 1024 metrů. Roque de Taborno je zase čedičový sloup, který je nádhernou dominantou severní Anagy. Tyčí se do výšky 706 m.n. m na skalnatém výběžku za vesnicí Taborno, která je nejenom malebná a skýtající nádherné výhledy do všech stran, ale především její okolí je hotovým rájem pro milovníky sukulentů i jiných rostlin.
Mnohé domky v Tabornu jsou přilepeny na skalních stěnách, a jejich místnosti byly kdysi přímo do skal vyhloubeny. Jiné zase hýří pestrými barvami fasád, na které si obyvatelé Tenerife potrpí. Jejich křiklavé výtvory v mnohém připomínají některé podivuhodnosti, s jakými se můžeme občas setkat i v českých satelitech. Střechy starých a pozvolna se rozpadajících domů jsou i tady porostlé koloniemi rostlin rodu Aeonium, kterým se daří i na skalních stěnách za domy. Společnost jim zde dělají obrovské kolonie trpaslíků rodu Monanthes, nejčastěji zastoupené druhy Monanthes laxiflora a Monanthes anagensis, ale také Monanthes brachycaulos v mnoha jeho podobách. Druhou jmenovanou jsme právě tady poprvé viděli kvést. 
Zbarvení všech sukulentů, rostoucích v okolí Taborna, je nezvykle intenzivní. Mají to patrně na svědomí časté mlhy, a také chladnější rána, provázená rosou. Když jsme sem přijeli, ještě se  její kapičky na listech rostlin nádherně třpytily . Měli jsme toho dne v plánu dost dlouhé putování, které nakonec bylo řízením osudu ještě mnohem delší, než jsme si i v nejbujnější fantazii dokázali představit. Proto jsme tomuto botanickému ráji v srdci Anagy nevěnovali příliš času, a mnoho nádherných detailů se nám podařilo objevit teprve doma při prohlížení fotografií z okolí vesnice. Každopádně jsme se už při naší návštěvě Taborna shodli, že se sem na příští cestě docela určitě vrátíme a celý den se budeme věnovat jen a jen botanickému průzkumu vesnice a jejího bezprostředního okolí.
V té záplavě svěžích barev a odstínů byly zcela nepřehlédnutelné husté kolonie Crassula multicava. Tuto jihoafrickou tlustici, která se postupem času rozšířila do přírody několika kontinentů, jsme už na svých cestách po ostrově viděli na mnoha dalších místech. Nikde ale v tak výrazné podobě, jako právě tady v Tabornu. Crassula multicava zde porůstala celé metry čtvereční plochy, a její narůžovělé listy byly hustě tečkované. Většina rostlin navíc zrovna kvetla. Podrobněji jsme o této rostlině psali v jednom ze starších pokračování tohoto vyprávění (Africký světoběžník v Makaronésii/ Tenerife 26).
Pro mne byly nejzajímavější početné kolonie Monanthes brachycaulos ve všech možných provedeních. Jejich úkryty ve sklaních štěrbinách byly lemovány žlutým a oranžovým lišejníkem, který tyto drobné rostlinky z čeledi Crassulaceae provází na mnoha místech nejenom v pohoří Anaga. Droboučké rostlinky tu kvetly jako o život, a nebýt ohnivě zbarvených kvítků, možná bychom je i dost obtížně hledali.Nebyly to ale zdaleka jen sukulenty, co tady potěšilo naše botanické dušičky. Výhledy do okolní krajiny jsme si užívali přes obrovitá bílá květenství hadinců (Echium).  Rostly jich tu desítky, a nikde jinde v Anaze jsme jich už tolik pohromadě neviděli. Velké plochy zde byly porostlé naší oblíbenou rostlinou Solandra grandiflora, která docela nedávno kvetla také v naší prosklené verandě, a o jejímž pěstování jsme v minulosti na našem webu v příslušné rubrice už také v minulosti psali. Šlahouny této rostliny  z čeledi lilkovitých (Solanaceae) se tady táhly dlouhé metry, a jejich bílé či žluté (podle stupně vývoje) silně vonící květy obřích rozměrů lákaly hmyz ze širokého okolí. Rostlina původem ze Střední Ameriky se ve stráních pohoří Anaga zjevně cítí velice dobře, a určitě dělá čest švédskému botanikovi D.C. Solanderovi, který byl žákem slavného Carla von Linného, otce zakladatele botanické systematiky.
Západním směrem můžeme, obklopenu hustou zelení, spatřit již sluncem zalitou vesničku Las Carboneras. Směrem východním zase Afur, který se toho dne nakonec stal zcela nečekaným a trochu překvapivým cílem naší cesty. Hlavní hřbet Anagy se zatím pořád ještě topí v hustých chuchvalcích mraků a mlhy. Z ní už ale dávno vystoupil vrchol Roque de Taborno. Tyčí se na skalním výběžku nedaleko za vesnicí, a je dalším cílem naší cesty. Ze vsi k němu vede dobře značená stezka, ale i tak lze v této oblasti doporučit zvýšenou ostražitost, protože zdání často klame. V terénu okolo Taborna to platilo dvojnásob.
Kocháme se a pořizujeme tady snad nejvíce fotografií za celý náš pobyt na ostrově, protože kam se tu člověk podívá, tam jej čeká nějaká nádherná sukulentní scenérie. Při  kochání nezapomínáme na ono důležité pravidlo, velící nám pokaždé se zastavit.Srázy jsou zde opravdu strmé a nebezpečné, jak jsme se ještě toho dne měli možnost přesvědčit na vlastní kůži vícekrát, než by bylo zdrávo.
Šlapali jsme prašnou kamenitou stezkou po skalním hřbetu, a jak se nám „Matterhorn“ ostrova Tenerife začal přibližovat, s ještě větším obdivem a úctou jsme vzhlíželi k jeho bizarnímu vrcholu. Naším cílem bylo tu fascinující čedičovou homoli obejít jen kousek po jejím vrcholem, a pak se zase vrátit zpátky do vesnice Taborno, která se nám už pomalu ztrácela z dohledu. V ní a jejím okolí jsme bez nadsázky nechali kus svého srdce, a říci, že se sem co nejdříve vrátíme v případě Taborna rozhodně není žádnou otřepanou frází.
Obr.č.1 - vesnička Taborno, č.2 - kvetoucí Monanthes anagensis, č.3 - nádherně zbarvené listy Crassula multicava, č.4 - rozkvetlé hadince rodu Echium s vesnicí Afur v pozadí, č.5 - Solandra grandiflora i s potencionálním opylovačem, č.6 - Monanthes brachycaulos s barevným lišejníkem, č.7 - Roque de Taborno před námi, č.8 - a vesnička Taborno, mizící v dáli za námi