Porod
Průběh porodu - první doba porodní
Porod probíhá ve třech fázích. Říká se jim "porodní doby". První fáze porodu je "otevírací doba", druhá fáze se jmenuje "vypuzovací doba" a třetí fázi pojmenovali porodníci již před několika staletími "doba k lůžku" (rozumí se plodové lůžko).
První doba porodní
Začíná nástupem pravidelných stahů děložního svalu, stahy z počátku přicházejí někdy po 30 jindy po 20 minutách. Trvají obyčejně 15 až 20 sekund. V průběhu porodu se jejich délka prodlužuje , takže ke konci trvají až 45 sekund.
Naproti tomu přestávky mezi jednotlivými stahy děložního svalu se postupně zkracují z 30 minut na 20, pak 15 dále až na 10 minut. Poté na 8,6,5 a nakonec na 3 nebo i méně minut.
Co se v první době porodní děje?
Na konci těhotenství je děloha kulovitý orgán podobný kopacímu míči. Její stěny jsou tvořeny především děložním svalem, který se skládá z drobných svalových vláken. Jsou tak malá, že jsou viditelná pouze při silném zvětšení prostřednictvím mikroskopu.
Základní schopností svalového vlákna je schopnost stahovat se. Tuto vlastnost mají vlákna děložního svalu již během těhotenství. V tu dobu se však stahují nepravidelně, a to tak, že tu a tam se ojediněle stáhne pouze jediné vlákno.
Na začátku porodu se však začnou stahovat hromadně všechna svalová vlákna dělohy. Přitom se dolní část dělohy přetahuje přes hlavičku plodu a děložní hrdlo se při tom rozšiřuje - rozevírá. Říká se, že se děloha otevírá - proto se také tato doba jmenuje "doba otevírací".
Lékař nebo porodní asistentka pravidelně kontrolují činnost srdíčka plodu poslechem přes břišní stěnu rodičky. Kromě toho kontrolují otevírání dělohu vyšetřováním pochvou.
Kontrolu srdeční činnosti plodu je možno provádět dvojím způsobem: buď opakovaně naslouchátkem přes břišní stěnu nebo nepřetržitě speciálním přístrojem (kardiotokografem). Tento přístroj zvukově i graficky registruje nejen každý úder srdíčka plodu, nýbrž i každý stah děložní svaloviny. Rodička tak může slyšet tlukot srdíčka plodu.
V průběhu první doby porodní se postupně zvyšuje tlak plodové vody na vak plodových van, a tak v určitou chvíli plodové blány puknou a plodová voda odteče. Pokud však plodová voda neodteče sama od sebe a děloha je již značně otevřená, je nutno protrhnout blány uměle. Tohoto výkonu se vůbec nebojte. V plodových blánách totiž nejsou nervy, a tak je jejich protržení zcela nebolestivé.
Když se děloha otevře natolik, že otvor je už tak velký, aby jím mohla projít hlavička rodícího se plodu, končí první doba porodní.
Rodička většinou pozná tuto část porodu sama, protože pocítí tlak na konečník. Je to pocit podobný tomu, jaký se dostavuje při nucení na stolici. Pro rodičku je to vlastně příjemné znamení, ohlašuje jí, že již absolvovala nejtěžší část porodu.
Rodička má porodní asistentku nebo lékaře upozornit na pocit tlaku na konečník, ti jí pak poradí, jak si má správně počínat během dalšího průběhu porodu.
Jak se plod chová v první době porodní?
Působením děložních stahů se hlavička plodu posouvá milimetr za milimetrem směrem k pochvě, přitom se přizpůsobuje tvaru kostěné pánve rodičky a přitom se trochu prodlouží. Jde jenom o dočasné prodloužení, protože za několik dní po porodu hlavička nabude opět původního tvaru.
Pozvolné, šetrné sestupování hlavičky vyžaduje určitou dobu, a tak u žen. které rodí poprvé, trvá první doba porodní 6-11 hodin. U vícerodiček vzhledem k tomu, že porodní cesty již byly předchozím porodem roztaženy, proběhne první doba porodní rychleji, většinou za 3-6 hodin.
Musí rodička v první době porodní vnímat bolest?
Signál k začátku porodu přichází do děložního svalu z mozku. Existuje totiž zvláštní oboustranné nervové i hormonální spojení mezi mozkem a dělohou, podle něhož mozek pozná, že plod je již "zralý ", a že tedy nastala vhodná doba porodu.
Mozek, přesněji řečeno jeho část zvaná "šedá hmota", hraje důležitou roli v průběhu celého porodu. V ní totiž může anebo nemusí vznikat pocit bolesti při stahování děložního svalu.
Pociťování bolesti za porodu může mít tyto příčiny: Svalstvo dolní části dělohy, přesouvající se v první době porodní přes hlavičku plodu, se musí napínat. Přitom jsou stlačovány cévy probíhající v napínající se svalovině. Obě tyto skutečnosti mohou způsobit pocity bolesti při stahování děložního svalu.
Proč však 3% evropských žen a většina indiánských rodiček prožívají porod bez pocitu bolesti? Vysvětlení podávají badatelé pracující v oborech fyziologie a psychologie. Domnívají se, že tyto ženy přehlušují vjem bolesti přicházející do mozku z dělohy vnímáním něčeho silnějšího. Srozumitelněji: zaměstnávají mozkovou kůru něčím silnějším, než jsou vjemy bolesti přicházející z dělohy. Co jsou ony silnější vjemy? Může to být například radostné očekávání narození dítěte, soustředění se na pravidelné dýchání apod.
Přitom pravidelné hluboké dýchání je blahodárné ještě tím, že podporuje bohatý přívod kyslíku do děložního svalu. Ke stejnému cíli vede i celkové uvolňování, protože podporuje rozšiřování cév v celém těle, tedy i v děložním svalu a tím zlepšuje jeho prokrvení.
Zkušenosti potvrzují správnost uvedené teorie.
Jak můžete zmírnit vnímání bolesti a napomáhat snadnému průběhu porodu?
Nemějte z porodu strach, zesiloval by vnímání bolesti. Však také není ke strachu důvod. Rodíte na odborném oddělení, jste pod dohledem odborného personálu. Pokud by bylo třeba poskytnou vám ihned maximální pomoc.
Použijte dvou způsobů tišení bolesti, usnadníte si tím zároveň průběh porodu Jde o správné dýchání a sebeuvolňování. Dýchejte stále pravidelně. Vdechujte vzduch nosem, vydechujte ústy. Jakmile ucítíte děložní stah, dýchejte zhluboka, po několika vteřinách přejděte na dýchání povrchnější, ke konci stahu dýchejte opět zhluboka. Myslete na pravidelné dýchání neustále. Uvědomujte si, že tím zásobujete kyslíkem své tělo a že zároveň dodáváte nezbytný kyslík svému děťátku.
V přestávkách mezi děložními stahy důkladně uvolněte celé tělo. Naučila jste se uvolňovat již během těhotenství - dokážete to i nyní. Nedovolte, aby se vám při stahu děložního svalu napínaly svaly rukou a nohou.
Lékař vám během porodu podle potřeby bude ordinovat léky s protibolestivým účinkem. Bude přitom brát ohled na průběh porodu a stav plodu. Protibolestivé léky totiž zároveň ovlivňují práci dělohy a působí na plod. Většina léků se v průběhu podává v injekcích. Má to výhodu v jejich okamžitém působení.
Někdy se používá také tzv. "epidurální anestzie". Při tomto znecitlivění lékař vstřikuje do blízkosti nervů v páteřním kanálu chemickou látku, která způsobí , že rodička nevnímá bolest. Lékař ovšem předem zváží, zda je tato metoda pro tu či onu rodičku vhodná.
Již dříve jsme hovořili o tom, že máte ohlásit lékaři nebo porodní asistence až ucítíte tlak na konečník. Ti vám pak poradí, zda už máte začít "tlačit", nebo zda máte po určitou dobu provádět "psí dýchání" (krátké povrchní dechy). Používá se tehdy, když ještě děloha není zcela otevřena. "Psí dýchání" se provádí pouze v době děložního stahu. Dokončuje se při něm otevírání dělohy a zároveň pomáhá přemáhat bolest.