Penízovka sametonohá
Penízovka Sametonohá
(klikněte pro detail)
Charakteristika1-3 cm klobouk penízovky sametonohé je v mládí polokulovitý, později se ploše rozkládá a někdy je nepravidelně zvlněný a mělce prohloubený. Barvu má v rozmezí od žlutooranžové až po medově nahnědlou. Pokožka je za vlhkého počasí silně slizká a lesklá. U mladých plodnic bývá většinou sametově hebká. 3-5 milimetrové lupeny jsou pevně přirostlé ke třeni. Mezi nimi jsou patrné kratší lupénky. Za mlada mají barvu bílou, později žlutavou. V dospělosti mohou být poprášené jemně nažloutlým výtrusným prachem. Třeň je 3-10 cm dlouhý a ,03-1,5 cm široký. Většinou je válcovitého tvaru nebo ho můžeme najít zploštělý. Převažuje žlutá a oranžová barva. Tmavohnědé chloupky v horní části vytvářejí hustý porost připomínající sametový povlak. Třeň je dutý, mnohdy pokřivený a zprohýbaný. Dužnina se světle krémovou barvou je v mládí pružně pevná, pak houbovitě vodnatá. Dužnina v třeni je tvrdě vláknitá a celý třeň je proto dost ohebný. Výtrusný prach není čistě bílý, ale má jemně nažloutlou barvu.RozšířeníPenízovka sametonohá, někdy také nazývaná jako zimní nebo plamenečka sametonohá, vyrůstá v bohatých trsech, v jejichž spodní části je zřetelně pozorovatelné podhoubí. Tyto provazcovité útvary jsou spojením mezi dřevní hmotou a houbou. Začíná růst na podzim a velmi častá je v listopadu, po prvních mrazících. Stane se, že ji najdeme i v létě, ale to se pak vzhledově trochu liší. Třeně už nemají ty tmavě hnědé chloupky, ale jsou oranžově žluté a lysé. Jedná se o dřevní houbu, kterou najdeme růst jak na mrtvém dřevě, tak i na dřevě poraněných živých stromů. Poranění stromů mohou být způsobena například prvními mrazy. Svým ?parazitismem? na takto poškozených dřevních porostech může způsobovat odumírání i celých větví. Není závislá na lesním prostředí. Najít ji můžeme jednak v lese, ale i v břehových porostech podél potoků, v zahradách, ovocných sadech nebo při patě starých šípkových keřů. Hojný je tenhle druh penízovky v lužních lesích.Možné užitíPenízovka sametonohá je jedlá houba. Pro svou mírnou chuť je vhodná pro přípravu kuchyňských pokrmů. Použitelné jsou však jen kloboučky. Třeně kvůli jejich tuhosti můžeme zahodit někde v lese. Je velmi chutnou přísadou pod různá masa. Použít se dá i do polévek. Vařením získává jemně kořeněnou vůni. Nemusíte se bát toho, že když vyrostla za mrazivého počasí, pak je zdraví škodlivá. Její plodnička se mrazem neponičí. Po rozmrznutí opět ožívá.Možnost záměnyDíky době výskytu této houby možnost záměny s jinou houbou takřka není. |
---|