Marcela-Matějková-story

Za kubistickými stavbami rádi cestujeme, není jich mnoho, ale stojí zato. Se stavbami Pavla Janáka v Pelhřimově jsem se seznámila hned, když jsem přijela prvně do Pelhřimova. Na pelhřimovském náměstí jsem mohla obdivovat Janákovu kubistickou adaptaci domu Mudr. Fáry, která vstoupila do učebnic architektury. Janák zachoval vše podstatné z původní fasády a doplnil ji však o kubistický arkýř, který je protějškem arkýře Šrejnarovského domu č.10, a především vyprojektoval štít, který původní dům neměl. Tím dům začlenil do exponované siluety jižní strany náměstí uzavřené zámkem pánů z Říčan.

Obzvlášť mne oslovila kubistická Drechselova vila na nároží dnešní Strachovské a Pichmanovy ulice. Sloupoví terasy jakoby vyrůstalo z tradice antiky, či z klasů sloupů pražské vily Františka Bílka, ale Janákovy hlavice jsou kubistické krystaly. Jak jsme se po létech dozvěděli, tak se krystalické členění opakovalo i na komínu, který při pozdější přestavbě byl nahrazen cihlovým hranolem. Fasáda, drobné prvky, jako osvětlení terasy, či domovní branka s iniciálami JD se zachovaly, jak byly Janákem navrženy.

V sedmdesátých letech, v době mé první návštěvy v Pelhřimově, byla v přízemí Fárova domu samoobsluha a později byla v prvním patře domu zřízena vinárna. Drechselův dům dopadl ještě hůř, jeho interiéry byly přebudovány na skladiště.

Pelhřimov se za těch mnoho desítek let od mé první návštěvy stal téměř mým domovským městem. Když jsem zjistila, že na zahájení výstavy Pelhřimovské stopy Pavla Janáka se bude konat ve výstavní síni zámku pánů z Říčan komentovaná prohlídka, neváhali jsme s návštěvou a rozhodně jsme neprohloupili. Přednáška PhDr. Miroslavy Kvášové doplnila naše vědomosti o napojení Pavla Janáka na Pelhřimov a zároveň ozřejmila historii tohoto města v době před 1. světovou válkou.

Jaké tedy bylo angažmá Pavla Janáka v Pelhřimově?

V roce 1910 vznikl Odbor klubu za starou Prahu v Pelhřimově jako první venkovská odbočka klubu pražského. Pavel Janák, člen klubu pražského, začal s Pelhřimovem spolupracovat. Pelhřimovský odbor si na počátku 20. století vytýčil hlavní úkol - zabránit v době obrovského stavebního a hospodářského rozvoje města bourání význačných historických památek. Janák například odvrátil záměr zbořit šatlavu na náměstí, která zde stojí dosud.

Nerealizovaným počinem v Pelhřimově bylo jeho angažmá ve sporu o podobu dnešního Masarykova náměstí. Janák v rozsáhlém článku v klubovém časopise upozornil na bezzubost regulačního plánu a vytvořil návrh na začlenění nových domů do historického náměstí, tak aby stavby plnily očekávaný účel, ale svojí hmotou nepotlačovaly současnou zástavbu.

První náčrtek dodal včas, v další fázi však nedodržoval termíny dodání projektů, čímž nahrál pelhřimovským právovárečním občanům, kteří si nakonec prosadili na náměstí výstavbu secesní budovy hotelu - jedná se o dnešní hotel Slávie.

I další z Janákových návrhů se však v Pelhřimově nesetkal s pochopením. Pelhřimov se na začátku 20. století potýkal s nedostatkem bytů. V části Kamenné dvory se začaly stavět nové činžáky, tři z těchto bytových domů vyprojektoval Pavel Janák. Kubistické řešení bylo však odmítnuto a Janák musel projekt přepracovat. Že do něho neměl chuť, dokládá oddalování termínů a jistá nepozornost zpracování. Janák totiž zapomněl vyprojektovat u těchto domů chodby do dvora. To mu místní dlouho předhazovali.

Od té doby Janákovi věřil v Pelhřimově snad jen PhDr. Polesný, který se s Janákem znal z doby svých pražských studií. Oba byli členy Klubu za starou Prahu.

Když odcházel do důchodu pelhřimovský okresní hejtman a císařský rada Drechsel, s největší pravděpodobností jeho zeť PhDr. Karel Polesný doporučil tehdy tchánovi, aby oslovil mladého architekta Pavla Janáka. Tak Janák získal zakázku na projekt Drechselova domu na penzi. Tato kubistická stavba byla realizována v letech 1912 až 1913

Ze stop, které mladý architekt zanechal v Pelhřimově v letech 1910 až 1914, můžeme ještě připomenout úpravy domů v Růžové a Nádražní ulici, ale to vlastně stopy nejsou, protože na fasádách těchto domů nezůstala po úpravách ani stopa.

Janákovo angažmá v Pelhřimově bylo definitivně ukončeno 1. světovou válkou, po ní se již do Pelhřimova nevrátil.

Dnes po více než sto letech litujeme, že nedošlo k realizaci obytných domů ve čtvrti Kamenné dvory podle původního kubistického návrhu. To by Vyšehrad záviděl. A hlavně, že návrh úpravy náměstí nebyl vzat v potaz. Janákův návrh na přestavbu náměstí byl velice zdařilý a pro pelhřimovské náměstí by byl značným přínosem pro svou lehkost. Hotel Slávie s vedle stojící budovou spořitelny ve východní část náměstí zastiňují svojí mohutností okolní domy. Vymykají se z celkového dojmu náměstí, kde převládají barokní štíty domů, se kterými kubistická úprava dobře souzní, jak vidíme na Fárově domě.

Výstava Pelhřimovské stopy Pavla Janáka v Muzeu Vysočiny Pelhřimov, p. o. se koná od 6.9. do 20. 11. 2016. Vřele ji mohu doporučit ke zhlédnutí všem příznivcům kubistické éry Pavla Janáka.

Návštěvníky po Pelhřimově provede Stezka po stavebních slozích, např. 37. zastavení je Drechselův dům. Určitě nezabloudíte.