7. Jev magnetismus
Magnetizmus – je fyzikální jev projevující se převážně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice….(Jeden ze zdrojů Wikipedie)… (Wikipedie používá každou chvíli jinou definici. Je to logické, Autor definice magnetizmu z hlediska "středověké fyziky" nezná, a ani nemůže znát skutečnou podstatu magnetizmu).
Poznámka: Musíme si uvědomit, že všechny "tak zvané "vědecké definice" v dnešní fyzice jsou ve skutečnosti pouze dohady (smyšlenky, teorie, hypotézy, - nazvěte si to jak chcete). Jsou to pouze názory odvozené z domněnek středověkého názoru na svět). Z tohoto byla pak "bez jakéhokoli důkazu" !! byly odvozeny tak zvané "Vědecké fyzikální zákony". Samozřejmě - žádné přírodní zákony to nejsou. Ba ani popis dějů. Kdyby definice magnetizmu popsaná ve Wikipedii byla skutečná a pravdivá, pak by se fyzika se zlou potázala. Na příklad: - 1.Hmotné těleso by obsahovalo od nekonečna do nekonečna určité síly (energii, jak chcete). Je zde porušen zákon o zachování energie. Zároveň to znamená "perpetum mobile" - v "Novověké fyzice", není takový stav možný. Je v rozporu s logikou. 2. Zvýšením teploty je možno hmotná těleso odmagnetovat. Kam pak mizí tato síla? - 3. Feromagnetické hmotné těleso je jiným "magnetem" možno opět zmagnetizovat. Jak je možno tak jednoduchým způsobem přidat hmotnému tělesu sílu tak, aby ho mělo dle pravidel středověké fyziky fungovat a vydávat "sílu" do nekonečna?? 4. No a na závěr: Současná fyzika (bez důkazu!!!) určuje některým (na př. feromagnetickým) tělesům vlastnost mít několik sil navzájem si odporujícím, (síla gravitační a síla magnetická). Na jednom konci "magnetu" musí dojít k situaci, kdy si síly budou odporovat. Gravitační budou okolní hmotné předměty přitahovat, magnetická pak bude odpuzovat. V přírodních zákonech nesmyslné.
Definice je pro Novověkou fyziky nepřijatelná. Viz.. odst. 1.7. Odhlédneme - li od skutečnosti neexistence „elektromagnetizmu“ (toto jsou jen spekulace středověkého vnímání fyzikálních zákonitostí, mající za úkol „zlegalizovat“ pro středověké představy o funkci veškerenstva „nepochopitelný jev v přírodě“), pak jej můžeme nazvat „jev magnetizmus“. Předpokládá hmotné těleso jako zdroj "magnetizmu". Protože ve "Středověké fyzice" je víra (bez jakéhokoli důkazu!!), že, takovéto hmotné těleso může obsahovat nějakou sílu nebo energii (spekulace celého učení Středověké fyziky - hmotné těleso existující od nekonečna do nekonečna vynakládající svou "sílu - magnetizmus" .po dobu svého trvání)..Vzhledem k povaze takového učení se připouští ve fyzice "PERPETUM MOBILE" .Něco takového je v "Novověké fyzice" zcela nepřijatelné. "Perpetum mobile" je v Novověké fyzice nepřijatelné v jakékoli podobě. Navíc - přijetí těchto středověkých představ vyllučuje sestavit Fyziku, jako jednotný logický systém.
7.1. Magnetizmus - je jev usměrňující tok energie jedním směrem, za předpokladu rovnováhy sil s okolím. Je to nesmírně jednoduchý jev vznikající reakcí aktivní "Energie" na „pasivní hmotu“ (částice hmoty), ležící v cestě určitým směrům paprsků „Energie“. V žádném případě nemá toto usměrnění Energie pasivním tělesem, žádnou spojitost s elektricky nabitými nositeli, nebo snad nabitými částicemi. Tyto částice jsou „Hmotného původu“, tedy bez jakékoli „Energie“, či neznámé síly, nazývaných středověkou fyzikou magnetizmus.
7.2. Magnet – je pasivní hmotné těleso usměrňující „Energii“, jejímž prostřednictvím dochází k usměrnění jednotlivých paprsků jedním směrem (zjednodušeně řečeno). Jeho "pasivní funkce" je založená na tvaru jeho elementárních částic (Atomy, protony, neutrony, molekuly), ze které je hmotné těleso sestaveno. Svou formou se podobají „disku“, která mají rozhodující vliv na průchod „Energie“ tělesem. Snazší je průchodnost „podél disku“, než průchod příčný. Nejblíže k této formě mají feromagnetické kovy, zejména železo, … ??
7.3. Na obr.4 je znázorněno zjednodušené uspořádání tělesa nazývaného - „magnet“. Je zřejmé, že plošky feromagnetického tělesa dokáží Energii uspořádat stabilně v jednotném směru a v této podobě udržet. Ty pak mohou usměrňovat jednotlivé směry paprsků Energie v klidovém stavu převážně jedním směrem. Podrobněji - viz. " Základy reciproční fyziky" vydané v roce 1997, šestá kapitola.
Obr. 4
7.4. Jiná situace je u hmotných materiálů, které nedokáží Energii udržet jednosměrném směru (platí to i o zahřátém železe), Pak jí musí udržet i okolní proudy Energie. Jsou to všechny materiály, které za určitých podmínek vykazují jev magnetizmus..
< 6. Jev světlo | 8. Jev elektřina > |