Takše jak začít..
...Všechno to začalo mýma narozeninama moc jsem si přála morče ale rodiče ne a ne povolit! No a taky že ne morče jsem nedostala a byla sklamaná prostě jsem se stím smířila.Hodně jsem se učila asi jsem si myslela že když je budu učit morče dostanu ale pak jsem pochopila že ne.To mě neodradilo a nadéle jsem se učila. A přišlo vysvědčení velice zdařelé vysvědčení.Jako každý rok jsem dostala maličkosti a spokojeně jela na prázdniny za prarodičema kde to mám moc ráda hlavně kůli žůžový partě lidišek.Uběhl týden a já se měla skvěle! Vážně jsem si prázdniny naplno užívala a pomaloučku začala zapomínat na morče.Naši se vydali do města na nákup a já zůstala s babičkou a dědou doma byl moc pěkný den ale má kamarádka zrovna neměla moc času tet ani newím kůli čemu prostě nuda.Když rodiče přijeli šla jsem jim pomoc s nákupem když jsem si všimla krabice na bíle plastově židli u dveří hned jsem si pomyslela mnam to budou určitě zákusky a tak jsem se optala co je v tý krabici mamka řekla že newí a vůbec se mě nevěnovala(možná to hrála) jen řekla otevři to a uvidíš no nic tak jsem šla otevřít krabici ale začala šíleně křičet ovšem sem se hned vzpamatovala koukali na mě 2 malí vylekaný očíčka začala jsem radostí brečet a pořád jsem si opakovala že je to jen sen.Ne nebyl!
1. den
začala jsem vymýšlet jméno padlo mnoho nápadů ale já se uspokojila s ☺Bárou☺
mezitím my tatka připravil králíkárnu ☻morčečárnu☻ a Bára si na chvíli odpočla jenže já jsem byla moc zvědavá pořád jse nakukovala přinášela jídlo a ona se chudinka celičká klepala.Vzala jsem ji do krabice a šla na trávník u našeho bázenu uklidnila se konečně jí tak netlouklo srdce.byla jsem štěstím bez sebe až se to dozví kamarádi to bude.Ale tet to NEJHORŠÍ přihnal se k nám moje zlatíško Ferda (pes)Barunka se lekla a utekla k sousedům bulela jsem a mamka pro něj běžela chytila jí a donesli jsme jí do králíkárny pro tento den toho bylo až moc.Ferdu jsem proklínala a Báru se bála chytit utíkala přede mnou a já byla smutná.
Ještě a to bylo taky první den jí málem zabili králíci začali po ní skákat a tak jsme jí přendali do jiné králíkárny
Časem se to malilinko spravilo ale vážně jen o chlup.
Začala škola a Báru jsem viděla jen o víkendech.Ale taky jsem chodila do knihovny kde jsem si půjčila snad všechny knihy o morčatech.Přečetla jsem si že morče může žít do teploty 10 *C .Nějak ani nevím jak jsme si jeden víkend vzali Báru domů do akvárka a to si myslím že jí pomohlo k ochočení
i když nebylo to morče jako jiné(mezi tím si moje kamarádka koupila morče taky)
no a pak čas šel Bára vystřídala místo akvárka 2 klece a 2 prázdniny v králíkárně
chodila s Dášou(morče) na pastvy a bylo to OK.
No a to je vše
teda je to smolařka protože:
1.prohnal jí pes Ferda
2.Podupali jí králíci
3.Zas jí Ferda čapsnul (vytrhal maličko chloupků
4.Dejsi (bráchova fenka) jí držela v hubě
5.doufejme že už nic
no a teť je úplně ochočená a má novou kámošku Áďu (i ona může za to že jí mám ale to už si přečtěte u Adélky)
Vím že je to dlouhý ale ne až zas tak tak si to můžete přečíst