o drogách
27. 1. 2008
Začlo to v mých 14letech, kdy mě má, o 2 roky starší, kamarádka vzala na diskotéku....Začalo se semnou sypat všechno...začala jsem kouřit, kalit a po čase přišla i ta tráva. Tráva, člověk si řekne, že to kouří každý druhý, tak proč nemůžu i já. Ze začátku nám ty mladí feťaci dávali takový shity a my s kámoškou byli rádi, že aspoň toho sušaka máme v hubě:)) Pamatuji si, jak jsme se jednou sešli s klukama, který byli od nás o moc starší a nabýdli nám celkem velkýho ionta. Dali jsme si a zažili uplně super stavy. Stav který jsem měla byl tak bezproblémovej a já se pořád smála jak měsíček na hnoji, strašně mě to bavilo a tak jsme začali pořádně hulit....Utekl rok a kamarádka se sesypala a skončila na psychině. Měla šílený haluze, ale já to pořád snášela dobře. Kamarádku po půl roce pustili domů a brala nějaké uklidňujicí prášky po čase mi to začala dávat a já to jedla....Bylo mi fajn a ona začala zase hulit. Byli jsme u kamaráda na kalbě a tam jsem koupila od nějakýho týpka 8 prášků a ani jsem nevěděla co to bylo. Já snědla tři, kamarádka čtyři a ten jeden ani nevím kam se poděl. Po hodině byla kamarádka úplně fialová a museli jsme ji dovedst domů. Já seděla se zavřenýma očima a šíleně mě páleli a slzeli a tak jsem usla a spala jsem 3dny v tahu. Po týdnu přišla k nám mamina mé kamarádky a řekla mi že je na JIPce a ptala se co jsme to jedli za prášky...Od doktorů jsme se dozvěděli že je to pro silné schizofréniky a oni sami jedí jen půlku toho prášku denně....řekla jsem si že na to kašlu, kámoška se na všechno vysrala, ale pak přišlo, že se budeme s mamkou stěhovat do Prahy. byla jsem s toho na dně a tak jsem ty první dny začala navštěvovat hlavní nádražý, tam vždycky něco koupila a pak s holkama jsme pervitin hulili na hajzlech ve škole.... časem jsem srala úplně na školu a mamka věděla že není něco v pořádku, tak jsem se zase přestěhovali zpátky a já se na všechno vykašlala. V den kdy jsem začala chodit z mým, teď nynějším přítelem, jsem zase začala hulit. Těsně před mýma 18 narozeninama jsem se psychicky složila. Začala jsem navštěvovat psychiatra a ten mi taky psal ty prášky, ale už jsem je nejedla. Už k němu nechodím a popravdě si občas zahulím, ale jsem ráda, že ty nejhorší chvíle jsou za mnou. Má kamarádka, která semnou tohle zažívala, rok nehulila a momentálně si střílí pervitin, vypadá hrozně a naše kamarádství je pryč... :((((
Nechapu Procc
(Michala, 15. 4. 2013 13:34)