sebeovládání
Základní otázkou je, proč je vůbec nutné snažit se poznat sebe a proč by nás zrovna sebepoznání mělo přivést ke štěstí? Odpověď je jednoduchá: Pokud se neznáte a neovládáte sebe a své myšlenky, budete loutkami ovládanými svými (před vámi mnohdy skrytými) vlastnostmi (pudy, vášněmi, strachy...). A protože nebudete znát své myšlenky, nebudete vědět, jak a proč na kterou situaci zareagujete a kterou situaci si svým myšlením stvoříte.
Čím méně se budete tedy znát, tím větší nevědomý chaos budete vytvářet. Naopak ale čím více se poznáte, tím budete vědomějším tvůrcem svého života a tím také více budete ovládat svůj život místo toho, aby váš život ovládal vás.
Jak se tedy poznávat a žít vědomějším životem? Základem, který vyslovili snad všichni myslitelé včetně Ježíše Krista, je pozorování. To bychom mohli rozdělit na sebepozorování a pozorování ostatních, z čehož obě metody jsou podstatné.
Pozorujte sebe - jak na co reagujete nebo jak byste reagovali, kdybyste byli v situaci "toho druhého", co se vám líbí a co se vám nelíbí... Ideální metodou je pozorovat se jakoby z pohledu třetí osoby bez hodnocení (analýzy), být otevřený k tomu, co přichází a především být upřímný. Protože je ale člověk zvyklý a vychován stále něco hodnotit, je to poměrně obtížné, ale ne nemožné :-). Z počátku se analýze nevyhnete, ale postupně zkuste jen vnímat své jednání. Začnete-li je hodnotit, zpravidla se začnete za mnoho věcí kritizovat. Sebepozorováním svých reakcí a upřímností a otevřeností k sobě si objevíte např. zvýšenou agresitivu, lpění, zvýšenou sexualitu, pokrytectví, ješitnost, pýchu, závist, žárlivost... a mnohé další vlastnosti, které se vám na sobě nebudou líbit.
Zkuste ale pozorovat i chování, které se vám na sobě líbí. -Člověk je často nevnímá, protože mu přijde přirozené, ale právě to by mělo vyvažovat v sobě zpozorované nelibé chování. Nicméně pokud se ale přistihnete při sebekritice sebe, doporučuji oproštění se od sebekritiky, které popisuju v článku jak se nekritizovat.
Pozorujte ostatní - Vedle sebepozorování zkuste pozorovat aktivně bez kritiky i chování ostatních. Ostatní vám svými reakcemi mohou velice pomoct při hledání sebe. Svým jednáním vám většinou nastavují zrcadlo některého vašeho (i třeba skrytého) chování - tedy v určité situaci se chovají tak, jak se chováte vy nebo jak byste se chovali v jejich situaci také. A nebo vám chování a jednání ostatních může ukázat to, kým nejste a tím vám tedy ukázat, kým jste (opakem chování toho druhého) nebo naopak kým byste se chtěli stát. Díky obojímu pak můžete pak změnit své chování k obrazu svému.
Nikdy však nikoho nekritizujte a ani neodsuzujte za jeho chování - za to, kým je (a to ani sebe). Vždy si jen uvědomte, jaký vnitřní vztah k tomuto chování máte vy sami. I Ježíš říkal "Suďte a budete souzeni"...
Chápu, že je snazší a pohodlnější se na sebepozorování vykašlat a vymlouvat se třeba na zaneprázdněnost - ráno se nasnídat, jít do práce nebo do školy, odpoledne přijít, dát si u televize večeři, jít spát a ráno znovu... Ale pozorování můžete dělat resp. žít po celý den a navíc když už nic jiného, tak je to zábava :-) . Jakmile budete poznávat kým jste a zjistíte co byste chtěli, máte dobrý základ pro to, abyste byli šťastnějšími a činili i ostatní šťastnými. Protože budete-li se usmívat, uvidíte, že se svět bude usmívat na vás :-)
Jakmile začnete s pozorováním, mohou vyvstat nelibé situace, které si takto vytáhnete ze své třinácté komnaty. Neboli jestliže chcete vyčistit studánku své duše, voda se při vytahování kalu ze dna vždy zakalí. Tento kal pak můžete buď nechat usadit nebo ho vytáhnout a zbavit se ho... Buďte proto bdělí.