Bermudský trojúhelník. Už samotné pojmenování západní části Atlantiku budí hrůzu mezi námořníky i cestujícími v letadlech. Místo, kde se bez jakýchkoli stop ztrácejí lodě a letadla. Místo, jehož záhadu ještě nikdy nikdo nerozluštil. Pozor! Není ale jediné svého druhu na světě. Vyrovná se mu Ďábelské moře u Japonska!
Zatímco západní svět má stále na mušce bermudský trojúhelník, Východ se zajímá o Ďábelské moře. Přestože zdejší tragické události poutají pozornost japonských médií už pěknou řádku desítek let, Západ se o pozoruhodnou lokalitu začíná zajímat až v 60. letech 20. století.
Místo démonů a ďáblů
Místo s příznačným názvem, kterému se mimo jiné přezdívá i Dračí trojúhelník, naleznete jižním směrem od Tokia v oblasti Filipínského moře. Vrcholy pomyslného trojúhelníku přitom tvoří Tchán-wan, cíp jižního Japonska a souostroví Yap.
Na mapách Ďábelské moře nenajdete, třebaže toto jméno v hojné míře používají místní rybáři. V námořnické hantýrce již má tento název také své stálé místo. Zdejší rybáři a námořníci totiž věří, že nebezpečnoulokalitu obývají ďáblové a démoni, kteří mají na svědomí jejich zmizelé lodě. Běžní Japonci však tvrdí, že Ďábelské moře není o nic více nebezpečné než ostatní japonské pobřežní vody. Jak to tedy vlastně je?
Zoufalé volání o pomoc
"Kapitán a všichni důstojníci jsou mrtví. Celá posádka je mrtvá nebo právě umírá," děsivou zprávu zachycují v únoru roku 1948 lodi operující v oblasti Filipínského moře. Volání o pomoc pochází z nizozemského nákladního plavidla Ourang Medan (název překladu znamená "muž z Medanu"). O několik později přichází další zpráva zoufalého telegrafisty: "Nyní umírám i já!" Lodi nacházející se v dané lokalitě se okamžitě vydávají na pomoc nešťastnému plavidlu. Všechny žene touha zjistit, co se právě odehrává na palubě holandské nákladní lodi. První z plavidel, které dostihne Ourang Medan o několik hodin později, je Silver Star. Patří newyorské společnosti Grace Lines. Námořníci vtrhnou na palubu postiženého plavidla - a spatří hrozivý výjev.
Loď duchů
Celá posádka, včetně kapitána, je mrtvá. Smrti neunikne dokonce ani lodní maskot, malý psík. Těla mužů jsou rozseta po celé lodi. Telegrafista, který svět o tragédii Ourang Medan informoval, má ještě ruku na Morseově klíči. Mrtvá těla námořníků se nacházejí v jakési strnulé poloze, jako by byla zmrzlá. Někteří, zdá se, ještě ukazují k obloze. Všechny mrtvoly mají otevřené oči, rozšířené zorničky, v nichž se zračí neuvěřitelná hrůza. A strach se zřejmě také stává příčinou jejich smrti.
Celá děsivá událost je natolik neobvyklá, že se námořníci ze záchranných plavidel rozhodnou "loď duchů" dovléci do nejbližšího přístavu, kde má být důkladně prozkoumána. Jakmile však muži opustí palubu Ourang Medan a zanechají na ní pouze mrtvá těla, na lodi, která ještě před malým okamžikem nejevila žádné známky poškození, z nejasných příčin vypuká mohutný požár. Krátce na to explodují lodní kotle. Loď nenávratně mizí pod mořskou hladinu i se svým hrůzným nákladem. S tím, jak klesá ke dnu, klesají i šance na objasnění toho, co se na její palubě skutečně odehrálo. Své tajemství si Ourang Medan odnáší do hrobu na mořském dně.
Čínský mýtus
Staletí starý čínský mýtus si podivné úkazy v Ďábelském moři vysvětluje po svém. Podle něho ve zdejších místech na mořském dně žijí vodní draci. Obývají zde jeskynní paláce. Jakmile se však vynoří, uchvátí posádky lodí, které tudy právě proplouvají. Svými pohyby navíc rozvíří poklidnou hladinu, zvedají vlny, vyvolávají hustou mlhu a spouštějí neočekávané bouře. Tato legenda se údajně přitom datuje do roku 1000 před naším letopočtem. Podle ní by se tak Ourang Medan stala obětí podmořských draků.
S takovým vysvětlením se však dnes už jen málokdo spokojí, a tak někteří milovníci záhad pátrají po příčinách tragédie nizozemského plavidla na vlastní pěst.
Pohádka pro dospělé
Podle jedné z verzí, k níž "pátrači" dospěli, loď Ourang Medan ve skutečnosti nikdy neexistovala! Jedná se o pohádku, kterou si pro strašení mladších námořníků vymysleli jejich starší kolegové. Jde o báchorku, která šeptem koluje po lodních jídelnách už více než 50 let. Této domněnce nahrává fakt, že zprávy o lodi Ourang Medan nenaleznete v žádném lodním registru. V lodních registrech se přitom nacházejí i takové kuriózní případy "z jiného světa", jako je třeba příběh lodi Mary Celeste. Její posádka sice nezemřela jako v případě Ourang Medan, ale v roce 1872 v oblasti bermudského trojúhelníku zmizela beze stopy. Později se sice Mary Celeste objevila - naprosto neporušená se pohupovala na vlnách. Na její palubě však nebylo ani živáčka. Na plotně v lodní kuchyni stál nedovařený oběd a na lanech mezi stěžni se sušilo prádlo. Náklad i kapitánovy peníze zůstaly na svém místě. Kromě posádky však zmizely veškeré lodní dokumenty. Mary Celeste tedy v lodních registrech je. Po Ourang Medan se však slehla zem. Nehlásí se k ní ani nizozemská vláda, pod jejíž vlajkou měla loď plout.
Smrtící plyny
Další z teorií, která se k případu Ourang Medan vyjdřuje, však vychází z předpokladu, že se jedná o skutečnou událost. Prosazuje ji například bývalý britský námořník a dnes námořní historik Roy Bainton. Vysvětluje také, proč o lodi nikde neexistují žádné zmínky: "Ocitáme se v době, kdy po celém světě doznívají následky druhé světové války." V jejím průběhu některé země proti lidem použily smrtící plyny. Němci prostřednictvím Cyklonu B vraždili v koncentračních táborech Židy. Další zemí, která měla za druhé světové války používat jedovaté plyny proti válečným zajatcům, je pak Japonsko. Zatímco po skončení válečného konfliktu zmizí tvůrci těchto strašlivých zbraní, jejich výtvory přetrvají. A samozřejmě že pak dostávají do středu zájmu různých mocností.
Nebezpečný náklad na palubě?
Jak ale bezpečně přepravit nebezpečný náklad? Letadlem je to příliš riskantní. "Jednodušenajmete nenápadnou starou loď, pokud možno s málo placenou cizí posádkou, jako všichni pořádní pašeráci naložíte náklad zamaskovaný v barelech na naftu, doufáte v nejlepší a v to, že oči úřadů budou na chvíli slepé," vysvětluje Roy Bainton. Jeho teorii o unikajících jedovatých plynech nahrává i povaha úmrtí celé posádky. Pokud Baintonovo tvrzení přijmeme, pak také není divu, že se k celému incidentu nechce nikdo znát. Pro stát, který by mohl být do takového obchodu zapleten, by to znamenalo obrovský skandál na mezinárodním poli. Zvláště v tomto velmi citlivém poválečném období. Každý záznam či dokument o "lodi duchů" z Ďábelského moře musí proto za každou cenu zmizet. "Milovníci záhad mohou tragédii Ourang Medan svádět na UFO nebo vodní příšery, ale skutečnost je zřejmě mnohem prostší," dodává Bainton. O tom, že se po skončení druhé světové války opravdu na lodích, které se potopily v Severním moři či v Atlantiku, transportoval smrtící náklad, podává Bainton důkazy. Uvádí přitom, že takto mohlo zmizet až 100 000 tun bojových plynů. V roce 1998 je například zaznamenán případ, kdy se švédská rybářská loď může "pochlubit" skutečně neobvyklým úlovkem - sítí plnou kanystrů s yperitem.
Peklo teprve začíná!
Pokud uvěříme teorii Roye Baintona, nabízí se ještě několik dalších otázek, které zatím zůstávají bez odpovědi. Proč unikající jedovatý plyn nezahubil i námořníky, kteří vtrhlí na palubu Ourang Medan, aby pomohli posádce? Co způsobilo požár a explozi, při níž se loď potopila? A hlavně - jak logicky vysvětlit případy dalších ztracených lodí v oblasti Ďábelského moře? Případem Ourang Medan to totiž teprve začíná. Nejvíce záhadných příhod, které se zde objeví, spadá až do počátku 50. let minulého století. Uvádí se, že jen od roku 1950 do roku 1954 tu nenávratně zmizí na deset lodí a minimálně stovka lidí.
Černá díra pro pojistné podvody
Některé případy zdánlivě záhadných zmizení v Ďábelském moři však lze věrohodně vysvětlit. Řada ztracených lodí se zřejmě stává, podobně jako v případě bermudského trojúhelníku, obětí pojistných podvodů. I Japonci jsou jen lidmi, kteří přemýšlejí, jak co nejsnadněji a nejrychleji zbohatnout. Proč nevyužít něčeho tak úžasného, jako je "černá díra" v Ďábelském moři?! Právě pojistný podvod stojí zřejmě za záhadným zmizením jisté japonské obchodní lodi v 50. letech. Plavidlo na své palubě převáží 30 tun oleje. Takové množství maziva už by po zničení lodi přece muselo na moři znaechat nějaké stopy v podobě mastných skrvn. Nic takového se však nestane, což svědčí spíše o tom, že k žádné havárii v jejím případě skutečně nedošlo.
ZDROJE:
Text - www.trivis.info
Obrázek - www.google.cz