výroky sv. Augustina II.část
sv. Augustin napsal, řekl
MOTTO:
Čistota jazyka je pouze dodržováním nám již vzdálené normy, stvrzené autoritou starých mluvčích
A.A.
- Jestliže ten rychlejší kráčí jak nejrychleji může, pomalejší s ním nemůže držet krok. Ten rychlejší musí svůj krok zpomalit, aby neopustil toho pomalejšího
- Když chtějí jeleni překonat řeku, každý podpírá svým hřbetem hlavu toho za sebou, zatímco jeho vlastní hlava spočívá na hřbetu toho před ním. Podporujíce se navzájem a pomáhajíce jeden druhému, bezpečně řeku překonají a nakonec společně dosáhnou pevné země
- Má víra byla někdy živější, někdy slabší, přece jsem však vždy věřil, že jsi a že o nás pečuješ.
- Místo abych se slzami prosil o tvou pomoc, vrhnul jsem se s celou duší do bádání a učených rozmluv.
- Běhal jsem za pozemskými věcmi a stal jsem se temnotou; avšak i tam jsem tě hluboce miloval. Bloudil jsem, ale přesto jsem na tebe vzpomínal.
- Mluvil jsem nevěda co
- Co je pyšnějšího, než v drzé nesmyslnosti tvrdit, že jsem v podstatě totéž, co Ty?
- Kdo miluje koně, jistě by nechtěl být koněm, i kdyby mohl...
- Chválený bude tehdy milován, až nastane přesvědčení, že chvála vychází z upřímného srdce; že kdo chválí, také miluje.
- Písmo je takové, že roste s maličkými; já však jsem pokládal za nehodné být maličkým a naplněn pýchou, sám sobě jsem se zdál být velikým.
- Odvrátil jsem se od Tebe, Bože můj a bloudil jsem; vzdálil jsem se příliš od Tebe, můj Základe, ve svém mládí a stal jsem se zemí plnou bídy.
-Vyznávám, že mně bylo vše odpuštěno: i zlo, které jsem dobrovolně spáchal, i co jsem za Tvého vedení nespáchal.
- Hledej tak, abys objevoval, a objevuj tak, abys nepřestával hledat
- Tak cizoloží duše, když se odvrací od Tebe, když hledá mimo Tebe to, co nemůže čisté a upřímné nalézt, jen pokud se vrátí k Tobě.
- Protože láska k Bohu tak často neprochází zjevnou zkouškou, lidé se v tomto ohledu mohou klamat. Pokud jde ale o lásku k bližnímu, tam se mohou daleko snadněji přesvědčit, že Boha nemilují, pokud jsou nespravedliví ke druhým lidem.
- Zadrž hosta, chceš-li poznat Spasitele: co vzala nevíra, to dala pohostinnost.
- Nevycházej ven, ale vrať se do sebe, v nitru člověka přebývá pravda, zjistíš-li, že tvoje přirozenost se mění, překroč sám sebe . Pamatuj však: když překračuješ sám sebe , překračuješ duši, která je rozumná. Směřuj tedy tam, kde se rozžíhá světlo rozumu.
- Ty jsi uvnitř mne více než já sám a ty jsi výše než ta nejvyšší část mne samého
- Byl jsi milován první, aby ses stal hodným být milován
- Slyšel jsem za sebou tvůj hlas, který mi říkal, abych se vrátil, a já jsem špatně slyšel v hluku nepokojných lidí. A hle, nyní se vracím celý rozpálený a udýchaný k tvému prameni!
- Největší hloupost, kterou může člověk udělat, je pokusit se, marně klamat sám sebe
- Bůh stvořil člověka, chyby si stvořil člověk sám. Miluj to, co stvořil Bůh a to, co si stvořil člověk sám, nemiluj
- Buď tak laskavý a staň se pokorným kvůli sobě, protože Bůh byl tak laskavý a stal se pokorným právě kvůli tobě, ne kvůli sobě
- Nejlepší služebník není ten, kdo chce od tebe slyšet to, co by sám rád uslyšel, nýbrž ten, který se snaží to, co od tebe slyší, sám také chtít
- Věřící ať neposlouchají jen proto, aby poslouchali, nýbrž aby konali!
- Odkud je tedy tolik trní, když země je úrodná?
- Oblaka přejdou, ale nebe zůstává
- Bůh nežádá nemožné věci, ale když něco žádá, napomíná, abys dělal to, co můžeš, prosil za to, co nemůžeš, a prosil, abys mohl.
- Dej mi, Pane, srdce, jež o tobě rozjímá, a duši, jež tě bude milovat, ducha plného obdivu k tobě, rozum, jenž bude tě chápat, smýšlení vždy k tobě lnoucí a milující tě moudře, Lásko naše a Moudrosti.
- Když budeš chtít Boha, budeš ho mít, protože ještě předtím, než jsi to chtěl, přišel k tobě.
- Má zlá a bezbožná mladost již pominula a vstupoval jsem do mužného věku, čím starší, tím hanebnější marnivostí.
- Místo abych se slzami prosil o tvou pomoc, vrhnul jsem se s celou duší do bádání a učených rozmluv
- Ano, tak zaslepený je člověk, že svou slepotu ještě vynáší!
- Lenivost se vydává za klid; ale kde je jistější klid, ne-li v Pánu?
- Bůh je tak dobrý, že v jeho rukou dokonce i zlo pomáhá vytvářet dobro. Bůh by nikdy nedovolil zlu se projevit, kdyby díky své absolutní dobrotě nemohl zla nějak využít.
- Prvním a hlavním přikázáním Pána je cesta ke štěstí … Kdo by se tedy odvážil pochybovat o tom, co bylo přikázáno v pevné víře, že jen Bůh je naším nejvyšším dobrem, že jeho nalezení je nade vše a že všechen spěch je málo k tomu, abychom ho nalezli ?
- Dík Tobě, že je pro nás cizí, co jsme dřív měli za své a je nám vlastní to, co se jako cizí jevilo.
- Poznal jsem, že Otec je v sobě sám, Syn že je z Otce a Duch svatý že z obou vychází.
- Dík Tobě nezmatou nás ti, kdo nevěří.
- Na správnou cestu nás přivádíš. Až k bráně doprovázíš nás a těm, kdo tlučou, ji otvíráš.
- Díky Tobě se nestáváme otroky svých slabostí a nemocí.
- Mé kosti ať jsou proniknuty láskou k Tobě.
- Nad Tebou už není nic a nic netrvá bez Tebe.
- Vyslyš, yvslyš, vyslyš mě tak, jak jen Ty dovedeš.
- Dík Tobě světlo mé, že jsi mě osvítilo. Já jsem Tě poznal!
- Nechci se od Tebe vzdálit, dokud mě neuvedeš ve svůj pokoj.
- Dík Tobě, že malé věci nás neumenšují.
- Dík Tobě, že to dobré v nás nemohou špatnosti zadusit.
- Před bláznovstvím nás chráníš svým zákonem.
- Dík Tobě, že dovedeme poslouchat a že i vládnout dovedeme.
- Běda těm, kdo mlčí o Tobě, zůstanou němí, byť i mluvili.
- Splácíš dluhy aniž bys komu dlužil; promíjíš dluh, a přec nic netratíš.
- Pyšné necháváš slábnout a oni to nevědí. Neustále jsi činný a neustále jsi sám klid.
- Shromažďuješ, ač nemáš potřebu, napřimuješ,oživuješ a chráníš, tvoříš, udržuješ a završuješ; hledáš, třebaže Ti nechybí nic.
- Lituješ, ale bez bolesti, hněváš se, jsi však zároveň sám mír, měníš svá díla, ale nikdy plán.
- Kdo je pán kromě Pána a kdo bůh kromě našeho Boha?
- Nikdy starý a nikdy nový, obnovuješ vše.
- Smrtelný člověk je živým příkladem svého selhání, svědectvím, že nesneseš pyšného.
- Tebe chce chválit člověk, ta maličká část Tvého stvoření.
- Jen ten, kdo byl vybídnut, Tě usilovně hledá. Jen ten, kdo byl očistěn, Tě nachází.
- Odejít od Tebe znamená zemřít, vrátit se k Tobě znamená vzkříšení, přebývat v Tobě znamená žít.
- A dej, ať svůj chléb i chudému lámeme
- Tvá pravda se nedá měřit
- Každý se dotazuje na to, co mu právě leží na srdci; jenže ne vždy uslyší odpověď, jakou yb slyšel rád.
- Než jsem Tě poznal, v mé paměti jsi nebyl.
- Trochu v Tobě dýchám, když mí duše přetéká jásotem, chválou a zpívá ti. Ale je smutná, když nanovo do temnot poklesne.
- Za každou pravdu Ti chci děkovat, kterou v Tvé Knize objevím.
- A svými dary nešetři, ať nezhynu, já seschlé stéblo - sotva víc.
- Co s námi bude, jestliže do propasti nesestoupíš k nám? Komu svůj nářek předneseme?
- Tvá slova v Písmu jsou mi radostí; kéž je vždy správně vykládám a druhé neuvádím v blud.
- Před tím, kdo tluče, dveře nezavírej.
- Vracíme se od pobluznění jedině skrze poznání pravdy.
- Voláš nás, ať pochopíme Slovo, které je Bohem u Tebe Bože.
- Tvému slovu se svěřuji, i když mi zůstane tajemstvím.
- Nechci jen sám sobě být životem; sám ze sebe jsem si život mařil, a tak jsem si uchystával smrt.
- Sklouzl jsem na zcestí, na Tebe se však rozpomněl.
- Co tedy činit mám, Bože můj, můj pravý živote? Poběžím dál.
- Co mi zazáří v duši, to nepojme žádný prostor. A co v ní zazní, to nezmizí s časem.
- Tys světlo pro vnitřního člověka ve mně; i nápěv, i vůně, i pokrm, o objetí.
- Milosrdenství prokážeš tomu, k němuž už jsi byl milosrdný.
- Ty jsi mě nepotřeboval a z toho, co mám dobrého, můj Pane a Bože můj, Ti žádný prospěch nekyne.
- Mám-li Ti sloužit, pak to není proto, že bys sám zemdlel ve svém konání, kdybych Ti nesloužil.
- Za všemi mými dobrými činy jsi stál, abys mně, dílu svých rukou, mohl dát odměnu.
- Nebyl jsem ani hodný daru bytí.
- Pane, všechnu mou vinu jsi zahladil, abys mě nemusel potrestat.
- Všechny ty dary a nadání jsou dobré, jejich souhrn, to jsem já.
- Miloval jsem přátelství a snažil jsem se unikat bolesti, hlouposti a potupám
- Všechno jsou dary od Boha, nedal jsem si je sám.
- Vždyť i kdybych byl býval zůstal tak, jak jsem se jevil v době jinošství, i tehdy jsem byl díky povinen Bohu našemu.
- Dobré jsou z našich skutků některé, však věčné ne.
- Ty Bože, jenž jsi Dobrý a veškerým dobrem oplýváš, spočíváš v klidu trvalém, neboť ty sám jsi klid.
- Bože, v němž je zahrnuto vše, z ničemnosti tvorů tebe nezasáhne nic, z jejich lstivosti Ti nevzchází škoda a žádná ztráta z jejich chyb.
- My vidíme všechny věci, jenž jsi stvořil, protože ony jsou. Ve skutečnosti však jsou jen proto, že je vidíš Ty.
- Lidský duch Tě velebí ústy těch, kdo se obracejí k Tobě; živá příroda a hmota Tě chválí ústy těch, kdo rozjímají o Tvém stvoření.
- Bože, ty žádnou nesrovnalost v tomto vesmíru nepřipouštíš, vždyť co je horší, to s tím lepším se v soulad spojuje.
- Ani srdce nejuzavřenější se neskryje před Tvým pohledem.
- Bože, ty zjevuješ malému stádci, jež pravdu pojmout dokáže, že zlo postrádá podstatu
- Stvořiteli vesmíru, Bože, pomoz, ať se modlím, jak mám.
- Zatvrzelost kdykoli zlomíš tím, že se smiluješ, anebo odsoudíš. Nikdo se před Tebou neskryje.
- I když ne všechno zestárne, vše pomine.
- Žebrák Ti tluče na dveře, Otče svrchovaný, rozkaž, ať se mu otevře.
- Bože, celý vesmír je díky Tobě dokonalý i s tím, co je v něm záporné.
- Tebe má moje duše velebit, Boha, který je Stvořitel, a ne ulpívat na věcech.
- Bože, Ty nejsi původcem zla, leč dopouštíš, že zlo zde je, jen aby více dobra z něho povstalo.
- Bez Tebe umírám a jenom vzpomínkou na Tebe se obnovím.
- Pověz mi prosím, kde jsi a kde Tě najdu? Abych sobě zemřel a žil pro Tebe.
- Tys život, jenž plodí radost; bez Tebe je jen trápení.
- Bože, lidem čistého srdce jsi poskytl dar poznávat pravdu.
- Otče milosrdenství, mou modlitbu vyslyš a svou pomocnou ruku mi podej.
- Všechna chvála, všechna čest, všechna sláva, blahoslavenství a moc, všechna nádhera, dobrota, blaženost buď Bohu Otci i Synu a svatému Duchu.
- Touha volajícího srdce, palčivé slzy v mých očích, ty na Tvé dveře tlučou, milosrdný Otče.
- Ty jediný, Bože, přebýváš ve věčnosti a v nepřístupném světle.
- Burcuj nás Pane, rozněcuj, uchvacuj!
- Nevracejí se snad přemnozí z propasti slepoty k Tobě nazpátek?
- Když hloubám ve starostech, mně pomáhej Pane! Když vzdychám a soužím se, mne pozvedej, Pane!
- Ty sám se v nás tolik raduješ!
- Vždyť ani láska není tak mocná, aby když prolomí pozemskou temnotu, vnikla do oné věčné záře, ze které se osvěcuje i to, co pomíjí.
- Pravda neomylná také je, že žáci nás mnohem raději poslouchají, když na nás samých je vidět zálibu v předmětu, který učíme.
- Chce-li se člověk stát křesťanem, očekávajíc nějaké výhody od lidí, o kterých si myslí, že se jim jinak nezalíbí, nechce se ani tak křesťanem stát, jako zdát.
- Stává se, že leccos se zdá neučeným nejapné, co bylo vyloženo učenějšími.
- Hnusí-li se nám opakovat věci všední, ale maličkým užitečné, sestupme k nim s láskou bratrskou, otcovskou i mateřskou.
- Osvoboď nás úplně, jak jsi už započal. Potom se skončí všechno neštěstí, jež jsme si zavinili.
- Náš život je bohatý a krásný, pokud jsme Bohu nablízku.
- Všem kdo se Ti vzdalují, jsi nablízku.
- Nic nemám, jen tu svou dobrou vůli.
- Kéž se už nepostavíme vzpurně proti Tobě v domnění klamné svobody!
- Nemluvím tak k tobě ani já, jako spíše k nám všem ona láska sama, která je vlita do srdce skrze Ducha svatého, který je nám dán.
- Vím, že tím, co pomíjí a co je prchavé, je třeba pohrdat.
- Jiná věc je pro mě záhadou; jak k Tobě vůbec dospěji?
- Vždyť už v tomto životě lidé vší mocí usilují dojít bezpečnosti a klidu, ale pro své náruživosti a vášně ho nenacházejí.
- Jedině Tvojí vládě se chci podrobit.
- Následuj lidí dobrých, snášej zlé trpělivě a miluj všechny, protože nevíš, jaký bude zítra ten, kdo je dnes zlý.
- Přejí-li si lidé velikého stáří, za co jiného žádají, než za dlouhou neduživost?
- Čím dál víc chápu, že jedině k Tobě se musím navrátit.
- Tajemstvím potopy, při níž byli spravedliví zachráněni dřevem, je také předobrazena Církev, kterou král a Bůh její Kristus tajemstvím svého kříže zřídil nad vlnami a potopou tohoto světa.
- Stvořil jsi mě a na mě nezapomínal, když já zapomínal na Tebe!
- Jiná věc je milovat člověka a jiná mít svoji naději v něm. Rozdíl v tom je tak veliký, že Bůh jedno poroučí, druhé zakazuje.
- Hle, svýma rukama jsi mě napsal. Čti tedy, co jsi napsal a zachraň mě!
- Neopouštěj mě, když tě volám, neboť dřív, než jsem Tě volal, už jsi mě předešel.
- Buď pokorný před Bohem, aby na tebe nedopouštěl pokušení, jež by bylo nad tvé síly.
- Tys lékař a já jsem nemocný; jsi plný slitovnosti a té je mi tolik potřeba.
- Kéž k Tobě přijdou a učí se od Tebe být tiší a srdcem pokorní. Kéž žijí pro Tebe; pro Tebe, ne pro sebe.- Kdo je Tě plný, toho též napřímíš; jenže já v Tobě ještě nejsem naplno a sám sobě jsem břemenem.
- Být malý je věc natolik veliká, že kdybys Ty jí nebyl ukázal, my bychom se jí jinak naučit nedokázali.
- Synu Boží, skrze něhož všechno je stvořeno, a zároveň Synu člověka, jenž jsi byl učiněn jako vše ostatní, my přijdeme za Tebou.
- Jako jsi svému služebníku Mojžíšovi dal slova přednášet, mně dej, ať je pochopím.
- Z lásky k Tvé lásce vzpomínám na své hanebné cesty.
- Veškerou mou slabost uzdravíš skrze Něj, jež sedí po Tvé pravici a u Tebe se za nás přimlouvá. Kdyby tomu tak nebylo, propadl bych zoufalství.
- Touha po Tvém pokoji mě stravuje.
- Zářil jsi, ze slepoty jsi mě mžiku uzdravil. Svou vůni jsi kolem rozprostřel, ucítil jsem Tě a z hloubi vydechl.
- Když jsem zlo skutky nečinil, dopouštěl jsem se ho jazykem; jazykem když jsem ho nečinil, alespoň jsem ho chtěl.
- Kéž Pane uslyším a pochopím, jak jsi na počátku stvořil nebe a zemi. Zapsal to Mojžíš. Ze světa odešel však k Tobě a já už ho nemám před sebou. Kdyby tu ještě byl, zadržel bych ho a naléhavě bych se ptal.
- Blažený život hledáte v krajině smrti; avšak on tam není. Blažený život, jak by mohl být tam, kde vůbec není života?
- Proč vás láká pustina? Kam se hodláte odebrat? Proč putujete po cestách nesnází a strádání?
- Klid není tam, kde ho vy hledáte. Jen hledejte, co hledáte; však nebude to tam, kde vy to hledáte.
- Poslyš i ty: samo Boží Slovo tě volá, chce, ať se obrátíš.
- Všechno jen Pravdě svěř a nepozbudeš ničeho; vše shnilé v tobě opět vykvete, ze všech svých chorob se uzdravíš.
- Čím jsem já pro Tebe, že chceš, abych Tě miloval, a že se hněváš a hrozíš mi trestem, když Tě milovat nebudu?
- Na ucho mého srdce hleď, otevři je a mojí duši říkej: Jsem tvá spása.
- Stydím se nyní sám před sebou, sobě se ošklivím. Mou volbou jsi však Ty, Tobě i sobě se jen v Tobě chci líbit.
- Ty sílo mé duše, do mne pronikni a učiň, ať se Tobě podobám, ať Ti patřím bez vad,bez poskvrny.
- Svou podobu jsem pokazil, před Tvýma očima jsem hnil, sám v sobě jsem se kochal, snažil se zalíbit i očím ostatních.
- Ty tepeš, abys uzdravil a srážíš nás, abychom nezemřeli bez Tebe.
- A tak jsem Tebe ztratil, neboť ty si ošklivíš, když Tebe vlastnit chceme a zároveň svou lež.
- Provždy jsem měl víru, proto mám odvahu promluvit.
- Budu-li hledat jen Tebe, pak Tebe Otče naleznu.
- Kdo z lidí dokáže druhému přiblížit, kým Ty jsi? Kdo z andělů jinému andělu? Kdo z andělů člověku?
- Všechno, co vidíš nyní, že se děje v Církvi Boží a ve jménu Kristově po celé zemi, bylo už před věky předpovězeno.
- Předpovězeno je také, že vzejdou z jeho Církve kacířství a rozkoly a že jménem jeho, kde jen budou moci, budou hledat slávu ne Kristovu, ale svoji. I to se naplnilo.- Jsi život bez konce; probuď mrtvého k novému žití.
- Můj Stvořiteli, vyslyš mě! Jinak zahyne tvůj tvor.
- Nemysli však, jak zlí lidé vcházejí ve zdi kostela, že tak také jednou vejdou do království nebeského.
- Na Boha skládejme všechnu svoji naději. Na člověka, ať je to kdokoli, jí nikdy neskládejme.
- Skutky milosrdenství, zbožností a pokorou dosahují věřící toho, že Bůh nedopouští, aby byli pokoušeni jeho věrní sluhové nad své síly.
- Nikdy se neměníš, a přesto jsi počátkem veškerých změn.
- Klid těla pramení ze správného způsobu života, v němž je řád.
- I když naplňuješ všechny věci, nemusíš se v ně vkládat celý. Proto se budu modlit, abys moje srdce, kde jsi se již uchytil, stále více naplňoval, až jednoho dne budu naplněn Tebou celým.
- Mír mezi člověkem a Bohem vychází z věrného zachovávání nebeského řádu a zákona.
- Ani nebe, ani země Tě nemohou obsáhnout více, než mé srdce.
- Jsi Tvůrce surových sil i křehké krásy.
- Mír všech věcí spočívá v kvalitě řádu, neboť řád zajišťuje, že všechno, ať velké, nebo malé, je v patřičném vztahu se vším ostatním.
- Jsi nekonečně činný, a přesto jsi zdrojem opravdového klidu.
- Nic nám nejsi dlužný ale přesto splácíš všechny naše dluhy za naše hříchy.
- Můžeš se před námi skrýt, a přesto být stále s námi.
- Kde není ona spravedlnost, kterou vládne jediný svrchovaný Bůh obci, která se podřizuje jeho milostivé vůli, tam není soudržnost lidí, kteří jsou spojeni ve společném duchu práva a společenství zájmů.
- Mohl sestoupit z kříže, ale zvolil si vstát z hrobu.
- Řád, uspořádání, krása, změny a pohyb viditelného světa potvrzují, že ten může být jen dílem Boha.
- A najednou vidím, že už dávno jsi u mne – a já, který sám sebe neznám, jsem Tě hledal jinde.
- Je jistě možné žádat dary od Pána, ne však žádat si samotného Pána – to se může jevit tak, že dar je důležitější, než jeho dárce.
- Nejvyšším znakem Boží obce - nebe – je trvalý a dokonalý mír. Nic tam nemůže ublížit, nic tam nemůže zranit.
- Pro svůj pobyt na zemi se oděl do bídného „šatu“ z hlíny a sdílel s námi tělesnou schránku-skrze níž dokázal do svých výšin pozvednout ty, kteří jsou připraveni s ním sdílet jeho potupu.
- Mladí muži, jsou - li osamoceni, se ani příliš nesmějí, ani nevychloubají. Když ale jsou pohromadě, začnou něco pro zábavu, ale skončí to něčím krutým, rvavým a ničemným. Bojí se odlišovat, bojí se postavit partě, aby je neměla za zbabělce.
- Nebyl jsem dostatečně pokorný, abych přijal poníženého Krista za svého Boha.
- Jestliže bytí všeho vychází z Boha, pak jak bez něho může něco živého žít nebo činného se pohybovat?
- Přejeme-li si spatřit Boha, protřeme si ty oči, které jej dokážou vidět, oči víry.
- Největším lidským neštěstím je být oddělen od toho, bez kterého je nemožné skutečně lidsky existovat.
- Víme, jaký Bůh není, ale my smrtelníci nemůžeme vědět, jaký Bůh je.
- Bůh je nekonečný kruh, jehož střed je všude a jehož obvod není nikde.
- Byl to Boží záměr, že Ježíš se měl stát Synem člověka a my zase syny Božími.
- Nikdo nikdy Boha neviděl. Je reálný, ale neviditelný. To znamená, že ho lidskýma očima nemůžeme zahlédnout, ale spatříme ho čistýma očima víry.
- Opravdová zbožnost spojuje lidskou duši s Bohem. To znamená, že s ním sjednocuje v procesu usmíření to, co bylo odtrženo našim hříchem.
- Koruna vítězství se slibuje pouze bojujícím.
- Mnozí namítají: Jak můžeme přemoci ďábla, kterého nevidíme? Ale-vždyť máme učitele, který nám ráčil ukázat, jak se neviditelní nepřátelé přemáhají.
- Nebuďme prachem, nechceme-li být požíráni hadem!
- Nepředstavujme si, že ďábel se svými anděly sídlí na nejvyšším nebi, odkud, jak věříme, padl.
- Mnoho věcí lidé činí při zavřených ústech, bez hnutí jazyka, bez použití hlasu; nic však nečiní úkonem těla, co předtím nepronesli v srdci.
- Koho neposkvrňuje pokrm, toho ani zvracení neposkvrňuje.
- Ať jsi sebevětším krotitelem svého těla, zdali oko nepřimhouříš, hrozí-li ti nějaká rána?
- Jednoho Boha uctíváme; nikdy jsme neviděli, že by se byl Otec se Synem znesvářili.
- Jestliže se ke svému Bohu hlásíme, jestliže k sobě navzájem svorně držíme, jestliže víru zachováváme, jsme v bezpečí.
- Ať se nikdo nedomnívá, že uctíváme tři Bohy
- Dar, jejž dává Bůh, není menší, než je on sám.
- Pro našeho Pána bylo malým pokořením, že se zrodil – přistoupilo k tomu ještě, že ráčil se smrtelníky zemřít.
- Není věcí naší ubohosti rokovat o tajích nebes.
- Praví-li se, že Bůh sedí, neznamená to snad polohu údů, nýbrž soudní pravomoc.
- Otec je Otec, Syn je Syn a Duch svatý je Duch svatý, a tato trojice je jeden Bůh.
- Právě skrze Ducha svatého dosahujeme usmíření s Bohe
- Ať už tento názor je správný, či ať se věci jinak mají, je naší povinností neochvějně zastávat víru, v níž pravíme, že Bohem je Otec, Bohem Syn, Bohem Duch svatý – ne však že jsou tři Bozi, nýbrž že tato Trojice je jeden Bůh.
- Když je Bohu poddáno tvorstvo, jež nezhřešilo, oč spíš je mu poddáno všechno tvorstvo hříšné.
- Skrze žádostivost kraluje člověku ďábel a ovládá jeho srdce. Takoví jsou všichni, kteří milují tento svět.
- Všechno tvorstvo je poddáno jednomu Bohu a Pánu svému, chtěj nechtěj.
- Něco jiného je činit, co káže zákon, a něco jiného je trpět, co káže zákon.
- Tělo spravedlivých nevstane z mrtvých proto, proč vstane tělo bezbožných.
- Dobrým uchvatitelé v ničem neuškodí, když jim berou to, co nemilují, neboť to, co milují a v čem záleží jejich blaženost, jim vzít nikdo nemůže.
- Nebylo by nejlepší, kdyby Božím přikázáním člověk sloužil z nutnosti, nikoli ze svobodné vůle
- Jaká prchlivost může být vyléčena, jestliže jí nevyléčí trpělivost Syna Božího?
- Jaká bezbožnost se může zhojit, nevyléčí-li se láskou Syna Božího?
- Nepohrdejte samy sebou, muži – Syn Boží na sebe vzal mužství.
- Nepohrdejte samy sebou ženy – Syn Boží se narodil ze ženy.
- Nebojte se potup a křížů a smrti, neboť kdyby tyto věci člověku škodily, nebyl by je snášel člověk, kterého na sebe vzal Syn Boží.
- Kdo by měl zato, že je mu uzavřeno království nebeské, když si uvědomí, že dokonce celníci a nevěstky Syna Božího následovali.
- Které zvrácenosti by nebyl prostý, kdo má před očima, miluje a napodobuje skutky i slova onoho člověka, v němž se nám pro příklad života zjevil Syn Boží?
- Špatností je milovat tento svět a statky vznikající a zanikající za něco důležitého pokládat.
- Dokud nebude naše mysl očištěna, musíme věřit tomu, k čeho pochopení ještě nemáme sil.
- Odkud máš víru, že se Duch svatý zjevil ve způsobu holubice, ne-li odtud, že jsi to četl v evangeliu? Nuže, i já mám svou víru, že se Kristus narodil z Panny, odtud, že jsem tak četl v evangeliu.
- Že Duch svatý nevzešel z holubice, jako Kristus ze ženy, má svou příčinu v tom, že Duch svatý nepřišel, aby osvobodil holuby.
- To jsou ti, kteří jako cizoložné odsuzují vdovy, provdají-li se znovu, a nad učení apoštolské se prohlašují svatějšími, kdyby se však chtěli přiznat ke svému pravému jménu, říkali by si spíš světáci, než světci.
- Dokonalá láska nezná ani světské žádosti ani světské bázně, to je ani touhy po získání časných statků, ani strachu před jejich ztrátou.
- Je snad prosté viny srdce vraha, jestliže se jeho ruka zdržuje od vraždy člověka jenom proto, že nemá právě příležitost?
- Zdrženlivost by se nemusela pachtit s krocením žádostí, kdyby se nám nezamlouvalo nic z toho, co je hanebné.
- Slyš člověče: Nechoď podle člověka, ale podle toho, kdo člověka stvořil.
- Střední cestu musíme mezi svými posty udržovat.
- Dej mně lásku, neboť jsem si umínil poznat Tě; čeká mne tvrdá práce, dokud mně neotevřeš!
- Člověk slabé chápavosti je hojný ve svých slovech.
- Ať mé temnoty již ke mně nemluví! Zabředl jsem do nich a úplně mne obklíčily, avšak i z nich dospěl jsem k Tobě, má Lásko!
- To jediné vím, že se mi vede špatně, když jsem od Tebe oddělený; nejen mimo mne, ale i ve mně samém.
- Málo je těch, kteří mluví o všemohoucí Trojici, a přitom opravdu ví, co mluví.
- Nevěra lidí byla příčinou prvního hlásání evangelia.
- Duchovní člověk nesmí pronášet svůj úsudek o rozdílu mezi duchovními a tělesnými lidmi.
- Cokoli se nám pro Tebe líbí, jsi to vlastně Ty, jenž se nám líbíš, a co se nám líbí ve Tvém duchu, Tobě se líbí na nás.