Všehoschopný darmošlap,
darmožrout a budižkničemu. Jen takové výrazy mne napadají, když koukám na mnohé
z našich politiků, většinu makroekonomů,
„úspěšných“ právníků a finančníků. Vidím nedbalé i hloupé zákonodárce, divím se
„vědeckým“ dílům ekonomů – vzniklým snad po jasnozřivém náhledu do křišťálové koule, s trpkostí vnímám vysoce
kvalifikované obhajoby zločinů a závratné zisky, plynoucí z internetových transferů peněz.
Šustící směnné papírky jsou velmi dobře chráněny proti
padělatelům. Chybí jim, zásluhou politiků, ochrana před bankéři. Ti nám je drze
a po hromadách loupí a netřeba jim
koulí. Počítat asi umí, a
proto předem moc dobře vědí, že nakonec „letadlo“ vyspekulovaných zisků
havaruje. Oni však v té době bývají za
vodou, často přímo za oceánem nebo se na
zlatých padácích snesli do svých daňových rájů.
Vůbec se nedivím, že přibližně v rytmu finančních
krachů vezme „ulice“ do rukou hole a
místním darebům vypráší kožich. Problém je s
těmi „za vodou“. Parádně prý se
napakovali a jejich manka mají opět uhradit výrobci užitečného zboží. Zejména v USA prý tiskárny bankovek už
běží na tři směny a státní dluh má vrchol nad oblaky. A opět roní slzy krokodýlí ten, kdo svěřil
peníze „bezpečným“ penzijním fondům. Spousta lidí přichází o obživu, ale v zástupech nezaměstnaných viníky
neblahého stavu nezahlédneš. Hospodářská krize se osazenstva budov hejtmanství,
ministerstev či Parlamentu nedotýká. Nebo snad někdo viděl poslance čekat na
novou práci, s 60% původního platu?
A jak to bude dál? Tohle nám
přece vysvětlil první muž planety. Ti, kteří se dne 5.4.2009 odvážili přijít na Hradčanské náměstí skoro v
plavkách (pláštěnka proti dešti byla povolena) měli tu čest, vidět ho na vlastní oči. Jak bychom asi před občany chránili Pána Boha
?
Rakouský císař Franz Josef I. prý kdysi prohlásil, že je tu proto, aby chránil své národy před jejich politiky.
Vstaň, prosím, z mrtvých, a to rychle, drahý Franzi! Já připravím pár holí.