LIška obecná
19. 1. 2010
Liška obecná
Popis: Liška obecná je nejrozšířenějším divoce žijícím zástupcem šelem. Najdeme ji v Evropě, Asiii, Severní Americe a severní Africe. Jako nebezpečnou ji považují v Austrálii. Liška je nejrozšířenější středně velkou šelmou České republiky. Je lovena pro kožešinu ( pro kožešinu je i chována ), případně jako sport. Liška domácí je nosičem různých nemocí, zejména vztekliny a je považována za škodnou - vykrádá kurníky a králíkárny. Liška je oblíbenou postavou různých bajek a bájí, ve zvířecí symbolice evropských národů ztělesňuje lstivost a vychytralost.
Vzhled:
Liška je psovitá šelma s krátkýma špičatýma ušima a dlouhým tlustým ocasem. Stavbou těla a lebky se liška neliší od menšího štíhlého psa. Tělo lišky je 100 až 140 cm dlouhé včetně ocasu a v kohoutku 30 až 40 cm vysoké. Ocas měří 35 až 45 cm. Tělesná váha lišky je kolem 4 až 10 kg, výjimečně i 12 kg. Nejobvyklejší barevná kombinace je rezavá srst na většině těla, dolní část obličeje, břicho a konec ocasu žlutobílé, nohy a uši na konci černé. Kromě této barevné kombinace se v přírodě běžně vyskytují ještě dvě další - stříbrná a černá.
Potrava:
Potrava lišky obecné se skládá z ulovené zvěře (mláďata zajíců, srnek), uloupená malá domácí zvířata, nebo myši, hraboši, popř. i brouky a žížalami. Potravu si občas doplní různými lesními plody.
Rozmnožování:
Rozmnožování u lišky obecné přichází zpravidla v lednu a v únoru. V té době se o jednu lišku uchází několik samců a toto soupeření bývá doprovázeno zápasy. Vlastní páření probíhá uvnitř nory většinou. Lišky si nory vyhrabávají nebo osidlují nory po jiné zvěři. V době hárání se lišky ozývají protáhlým chraptivým štěkotem. Březost u lišky trvá 50 až 56 dnů. Mláďata se rodí slepá a pokrytá vlnitou šedočernou srstí. Za 14 dní poprvé vidí a zhruba tři týdny života jsou závislá na matčině mléce. Masitou potravu začínají přijímat, když se jim zpevní chrup a čelisti, což je asi ve 4. měsíci věku