Vznik a šíření fotbalu
Za nejstarší hru, která se údajně podobala současnému fotbalu, se považuje čínské cu – ču, jehož počátky datují datují historické prameny až do období 2500 let před Kristem. Ve starém Řecku byla provozována fotbalu poněkud podobná míčová hra nazývaná episkyros, kterou přejali Římané a pojmenovali ji harpastum. V kolébce moderní kopané se první formy míčové hry objevují již ve 12. století. Do historie vstoupila nařízení krále Edwarda║. Ze 14. století kterým se zakazuje její provozování, neboť narušovala asi nejoblíbenější zábavu té doby – lukostřelbu. Uvádí se taktéž, že v 15.-16. století provozovali v některých italských regionech další fotbalu podobnou zábavu, zvanou falcko (to přežilo do současnosti).
Počátek moderního fotbalu lze najít v první polovině 19. století na prestižních anglických středních školách Eton a Harrow. Vývoj pravidel postupoval s aktivitou tří ohnisek – fotbalových škol : Cambridge (1848), Sheffield (1857) a Uppingham (1862). Ty ve spojení s anglickou fotbalovou asociací (založena 1863) postupně dospěly ke sjednocení pravidel. Definitivně k němu došlo mezi roky 1882 a 1883 ustavením „Mezinárodní rady“, již tvořili čtyři britské fotbalové svazy. Pozoruhodné na šíření fotbalu je, že se zcela odpoutal od prostředí ve kterém vznikl. Stal se totiž především zábavou dělnických vrstev. Obrovský rozvoj průmyslu Anglii ve druhé polovině 19. století znamenal také rychlý rozmach nové hry. Vzhledem k tomu, že v 19. století byla britská koloniální říše největší na světe, je význam Ostrovanů ve světovým sportovním dění stále patrný. Projevoval se totiž rovněž společensky. V zemích, které byly kolonizovány nejintenzivněji, a také se z britské nadvlády nejdříve vymanili (USA a Kanada), se fotbal neprosadil.Američané historicky starší britské sporty, ragby a kriket, modifikovaly na americký fotbal a baseball. V Britské Indii koloniální úředníci a důstojníci propagovali jim vlastní kriket , fotbal hráli vesměs jen vojáci ze základny v Kalkatě. Fotbal se tedy stejně jako v rodné zemi rozmáhal zejména mezi sociálně slabšími vrstvami, i proto, že nevyžadoval zvláštní vybavení a byl široce přístupný.
Od druhé poloviny 20. stol. se v souvislosti se značnou komercionalizací fotbalu situace mění. Hra se stala díky Evropě a Latinské Americe nejpopulárnějším sportem, přitahuje nejvíc pozornosti (a zejména peněz). Obrovský potenciál má fotbal zejména v Asii a Africe, kde jeho rozvoji brání chudoba a slabá infrastruktura.
Postavení fotbalu v rámci sportu
Fotbal je nejrozšířenějším a nejsledovanějším sportem na světě, v jakékoli formě se mu věnuje asi půl milionů lidi všech věkových kategorii. Končin, v nichž není kopaná číslem jedna, je stále méně, platí to však dodnes o jinak vyspělých zemích jako USA nebo Austrálie. Vezmeme-li v úvahu počet obyvatel, fotbal se dosud zcela neujal ani nejlidnatějších státech-Čína a Indie. Za nejfotbalovější kontinent lze považovat Evropu kde každý stát uvádí tuto hru na prvním místě žebříčku popularity. Statistické údaje však nejsou plně srovnatelné, neboť data oficiálních zdrojů a národních svazů FIFA se často rozcházejí.
Fotbalové stadiony
Když fotbal vstoupil do éry pravidelných soutěží stal se populárním, vyvolal také potřebu výstavby zařízení pro větší počty diváků. První hřiště vznikala již v první polovině 19. století. Z dodnes existujících klubů je nejdříve měli Mansfield Town (1861) a Sheffield United (1862). Za nejstarší hřiště, jež slouží až do současnosti, se považuje Recreation Ground v Chesterfieldu (1866). V 70. letech téhož století se začaly stavět první tribuny a už na jeho konci fungovaly stadiony s kapacitou přes 50 000 diváků. Hranici 100 000 diváků dosáhl jako první Crystal Palace v Londýně, který v roce 1901 pří finále Anglického poháru Tottenham Hotspur – Sheffield United zaznamel rekordní návštěvu 110 820 lidí. Největším stadionem Evropy se brzy stal Hampden Park ve skotském Glasgow s kapacitou 134 000 a nejvyšší návštěvou z roku 1934 (téměř 150 000 diváků). Většina stadionů té doby měla s výjimkou prominentních míst či hlavní tribuny jen místa ke stání. Normovou kapacitu tak bylo možno při atraktivních zápasech snadno překročit (v některých případech až třikrát).
Výstavbu velkých stadion přinesl také rozvoj kopané v Jižní Americe. Dvacet let po 2. světové válce zaujala první místo podle počtu staveb s kapacitou nad 100 000 diváků Brazílie. V 70 letech na světe existovalo už dvacet takových stadionů ale v současnosti jsou již výjimkou. Největší stadion až do nedávna představovala Maracaná v Rio de Janeiru, oficiálně otevřena v roce 1950 s kapacitou 220 000 diváků. Postupně však byla její kapacita modernizací a také proto, že návštěvnost stále klesala , snižována až na současných 95 000 míst (vše k sezení). Nyní je se za největší stadion na světě považuje Azteca v Mexico City (115 000 míst k sezení).
Fotbalové stíny
Nejrozšířenější, nejsledovanější a nejoblíbenější sport naší planety, bohužel, stejně jako kteroukoliv jinou lidskou činnost, provázejí také zranění a mrtví.
Přehled nejvýznamnějších tragedií spojených s fotbalem
5.4 1902, Ibrox Park, Glasgow, zápas Skotsko–Anglie (1:1)
Zřícením dřevěné, dvanáct metrů vysoké tribuny West Stand, nového stadionu s kapacitou 20 000 míst přišlo o život 25 diváků a 517 jich utrpělo zranění. Zápas byl na 20 minut přerušen, dohrál se, ale nikdy se oficiálně nezapočítával do vzájemné bilance obou zemí.
9.3 1946, Burden Park, Bolton, Anglie, zápas 6. kola Anglického poháru Bolton Wanderers-Stoke City (0:0)
Po naplnění kapacity stadionu 65 000 diváky zůstalo dalších 20 000 diváků před branami. Mnoho z nich si však vynutilo vstup. Došlo k ulomení dvou kovových zábradlí a ke zřícení stěny. Třicet tři lidí bylo umačkáno a ušlapáno v následné panice a dalších 500 vyvázlo se zraněním. Zápas byl na půl hodiny přerušen, poté se bez přestávky dohrál.
14. 5. 1949 kopec Superga nedaleko Turína
Letecká katastrofa AC Turín při návratu mužstva z Lisabonu po utkání s Benfikou znamenal citelnou ztrátu pro celý Italský fotbal. Po nárazu letadla do kopce Superga zahynulo kromě 13 funkcionářů, novinářů a členů posádky všech 18 hráčů týmu, z toho osm reprezentantů. Pro zbylá utkání sezony museli být zastoupeni především klubovými juniory. I tak to oslaben AC Turín dokázal obhájit ligový titul – pátý v řadě.
6.2. 1958, letiště v Mnichově, Německo
Nezdařený opakovaný start v mlze skončil nárazem letadla na konci nájezdové dráhy a požárem. Nehodu nepřežilo celkem 23 lidí, z toho osm „Busby Rabies“, jak se tehdy přezdívalo hráčům Manchesteru United. Tým se tehdy vracel z úspěšné odvety v PMEZ z Bělehradu.
24.5. 1968, Estadio National, Lima, Peru, zápas kvalifikace na OH Peru-Argentina (0:1), 45 000 diváků
Rozsáhle nepokoje vyvolalo neuznání gólu ve prospěch Peru pouhé dvě minuty před koncem utkání. Ten by totiž znamenal vyrovnání a tím postup Peruánců na OH do Tokia. Dvojice fandů peruánských fandů vběhla na hřiště a napadla rozhodčího Patose. Vzápětí je na invazí na hrací plochu následovaly stovky dalších. Pouhá čtyřicítka přítomných diváků nemohla situaci zvládnout a jimi použity slzný plyn proti rozvášněnému davu způsobil ještě větší zmatek . Tisíce diváků, kteří se snažili opustit tribuny, narazili na zamčené brány. Přestože se jim nakonec podařilo prolomit oplocení, stovky lidí byly ušlapány a umačkány. Nepokoje se přenesly i mimo stadion-tři okolní domy lehly popelem a rozvášnění dav pokračoval v ničivé cestě městem. Při této druhé nejhorší fotbalové katastrofě našlo smrt 318 fanoušků a přes 500 jich bylo zraněno. Navíc celý měsíc po zápase trvalo stanné právo.
23.6. 1968 Estadio Monumental, Buenos Aires, zápas argentinské ligy River Plate-Boca Juniors (0:0)
Hořící noviny, shozené oslavujícími příznivci Bocy z vyšší tribuny, dokázaly vyvolat nebývalou paniku. Dav lidi chtěl najednou opustit hlediště, východy z tribun však byly v té době ještě zavřené.
26. 9. Andy, Bolívie
Devatenáct hráčů a funkcionářů nejslavnějšího bolívijského klubu The Stongest našlo při letecké havárii v Andách 110 km od La Pazu, cíle jejich cesty.
2.1 1971, Inbrox Park, Glasgow, Skotsko, zápas Celnic-Rangers
Vyrovnávací branka Rangers v závěru utkání vyvolala náhlý návrat již odcházejících fandů zpět do ochozů. Výsledkem ohromné sílí davu bylo nejen ulomení ocelových zábradlí na schodiště, ale bohužel i 66 ušlapaných a 150 zraněných lidi.
17. 9 Turecko, zápas 2. turecké ligy Kayserispor-Siwas
Krvavá rvačka (pistole, nože, láhve) vypukla mezi fanoušky kvůli neuznanému gólu, vedla ke zhroucení terasy, mnoho lidí bylo ušlapáno při útěku ze stadionu. Celkem zahynulo 44 a zranilo se 600 diváků.
17. 2 1974, Zákalek, Káhira, Egypt, zápas Zamelek-Dukla Praha
Davy přicházejících diváků prolomily policejní kordon a ztečí vzaly stadion. Došlo k utržení zábradlí a zboření zdi, životem zaplatilo 49 fanoušků, dalších 50 se zranilo.
15. 4. 1979, Nigérie
Při panice v důsledku výpadku umělého osvětlení zahynulo 24 fotbalových příznivců, 27 jich bylo zraněno.
11. 8. 1979, SSSR
Sedmnáct hráčů Pachtakoru Taškent přišlo o život při letecké, neštěstí cestou na ligový zápas do Minska.
8.2 1981 Yorgos Karaiskakis, Pordus, Řecko, zápas Olimpiakos Pireus-AEK (6:0), 40 000 diváků
Zamčená vrata způsobila ušlapání 24 fanoušků panickém odchodu ze stadionu na konci zápasu, zraněno více než 100.
20. 10. 1982, Leninův stadion, Moskva. Rusko, odvetný zápas 2. kola Poháru UEFA Spartak Moskva-Haarlem (2:0)
Tři sta čtyřicet lidí bylo ušlapáno, když se kvůli gólu v poslední minutě již odcházející dav fanoušků pokoušely vrátit zpět do ochozů.Nešťastná událost byla sovětskými úřady mnoho let utajována, k oficiálnímu přiznání této dosud největší fotbalové katastrofy došlo až v červenci 1989.
17. 11. 1982, Pascal Guerrero, Cali, Kolumbie
Opilí fanoušci házeli láhve a petardy po divácích na nižší tribuně. V návalu paniky při útěku bylo 24 ušlapaných (z toho 12 dětí) a dalších 250 zraněných.
11. 5. 1985, Halley Parade, Bradford, Anglie, zápas 3. divize anglické ligy Bradford City-Lincoln City
Zřejmě odhozený nedopalek cigarety způsobil ničivý požár 77 let staré dřevěné hlavní tribuny. Ta vzplála během několika minut těsně před poločasem zápasu. Padesát šest fanoušků uhořelo, dalších 211 muselo být ošetřeno v nemocnici.
29. 5. 1985, Heysel, Brusel, Belgie, finále PMEZ Juventus FC-Liverpool FC (1:0)
Útok liverpoolských fandů hodinu před výkopem zápasu způsobil v turínském sektoru ohromnou paniku. Ve zmateném úprku bylo mnoho fanoušků ušlapáno, další našli smrt pod troskami zřícené zdi a někteří byli ubodáni .Celkem zahynulo 39 diváků, z toho 31 Italů, dalších 437 bylo zraněno. Krvavému incidentu předcházely provokace především ze strany turínských příznivců. Doprovázela jej však neuvěřitelná nedbalost ze strany pořadatelů : oba sektory diváků odděloval pouze drátěný plot (snadná překážka), fandové měli k dispozici zbraně (nože,žerdě,řetězy,láhve), celý stadion byl v chatrném stavu (daly se ulomit kusy betonu), přítomna byla pouze padesátka policistů, organizace lékařské pomoci dlouho otálela (první nosítka se objevila až po 40 minutách). Tragedii následovalo vyloučení anglických klubů z evropských pohárů na pět let (Liverpool na šest).
9. 12. 1987, moře 15 km od Limy, Peru
Tragicky skončil návrat limského klubu Alianza z utkání peruánské ligy v Pucallpě.Vojenský letoun, kterým tým cestoval, se těsně před přistáním zřítilo do moře (nevysunul se mu podvozek). Jediným, kdo tuto tragédii přežil, byl člen posádky, 53 lidí včetně 16 fotbalistů a 21 funkcionářů zahynulo.
10. 3. 1988, Tripolis,Libye, přátelský zápas Libye-Malta, 65 000 diváků
Těsně před koncem poločasu dokázal jeden pomatený divák vyděsit stovky fanoušků, když kolem sebe máchal nožem. Při zběsilém úprku k východům pak došlo k prolomení zdi. Zahynulo 30 lidí, dalších 40 bylo zraněných.
12. 3. 1988, Dasharath Stadium, Káthmándú, Nepál, zápas Janakpur (Nepál)-Mukti Jodha (Pákistán),25 000 diváků
Sedmdesát dva diváků bylo ušlapáno dalších 300 zraněno při panice na nepálském národním stadionu. Každý z přítomných diváků se najednou chtěl skrýt před prudkým krupobitím, davy narazily na uzamčené východy.
15. 4. 1989, Hillsborough, Sheffield, Anglie, semifinále Anglického poháru Liverpool FC-Nottingham Forest
Stovky diváků se snažily natlačit na stadion vchodem u sektoru Leppings Lane End, aby stihly zahájení semifinále Fa Cupu. Mnoho lidí bylo umačkáno ještě v tunelu za vchodem, většina však přišla o život u bezpečnostní zábrany, oddělující hřiště a hlediště. Celkem zemřelo 96 fanoušků Liverpoolu (jeden z nich po čtyřletém kómatu),přičemž dalších 200 bylo zraněných.
13. 1. 1991Orkney (Transvaal), JAR, přátelský zápas Kauter Chinefs-Orlando Pirates, 20 000 diváků
Uznání sporného gólu ve druhém poločase přátelského zápasu kaziče Chiefs vyvolalo rozsáhlou bitku v přeplněném hledišti. Výsledkem bylo 40 ušlapaných nebo umačkaných a 50 zraněných fanoušků.
5.5 1992, Armand-Cesari-Furini, Bastia, Francie, semifinále Francouzského poháru SC Bastia-Olympique Marseille
Devatenáct fanoušků přišlo o život a 2200 jich utrpělo zranění ještě před začátkem utkání Došlo totiž ke zřícení provizorní kovové tribuny. Zápas se pochopitelně nehrál, a to ani nikdy později, Rovněž finálové utkaní bylo zrušeno a v PVP tehdy Francii reprezentoval vítěz druhého semifinále AS Monaco.
29. 10. 1993, Abidjan, Pobřeží Slonoviny, semifinále Poháru mistrů afrických zemí ASEC Abidjan-Asante Kotoko 3:1
V krvavých potyčkách mezi příznivci obou klubů při cestě na zápas přišlo o život více než dvacet z nich. Kluby obou zemí byly následně Africkou fotbalovou konfederací vyloučeny pro příští pohárovou sezonu.
16. 10. 1996, Mateo Flores, Guatemala City, kvalifikační zápas MS Guetamala-Kostarika 60 000 diváků
Kvůli padělaným vstupenkám byla výrazně převýšena kapacita stadionu Mateo pro 45 000 diváků. Půl hodiny před výkopem na to doplatilo 81 fanoušků životem (154 zraněno), když byly umačkáni u hrazení oddělující hlediště a hřiště. Toto neštěstí vyvolalo reakci FIFA, která formulovala závazná pravidla týkající se kapacity stadionu a začátku utkání.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář