Eugene Cernan, foto: ČTKJméno
Eugene Cernan se jen tak lehce neztratí ani v dnes už poměrně dlouhém
seznamu amerických astronautů. Byl totiž účastníkem legendárních letů
dvou kosmických lodí Apollo, a v rámci druhé z těchto výprav se jako
dosud poslední pozemšťan prošel po Měsíci. To konec konců od loňského
podzimu připomíná návlek na botu jeho skafandru jako jeden z
přitažlivých exponátů výstava Stopy lidí v Národním muzeu v Praze. Na
výstavě lze však také shlédnout československou vlajku, která
navštívila Měsíc spolu s Eugenem Cernanem. Nikoliv náhodou.
„Jak
víte, jsem Američan a jsem velice hrdý na to, že jsem Američan. Ale
stejně tak jsem hrdý na to, že mám české a slovenské kořeny,“ zdůraznil Cernan na brífinku po setkání s premiérem Mirkem Topolánkem, který o původu svého hosta připomněl: "Nese si v sobě kořeny, tak jako celá řada dalších Američanů, kořeny z českého města, z Písku, kořeny ze Slovenska, z Kysúc."
Eugene Cernan na Měsíci v prosinci 1972, Apollo 17, foto: NASA Mezi dobýváním vesmíru a hledáním kořenů je přitom podle Cernana pro někoho možná překvapivá, ale úzká souvislost: „Právě
touha poznávat, to je jedna z mých vlastností. Motivovala mě k tomu
pustit se do vesmíru, poháněla mě však nejenom na Měsíc, ale také k
tomu, abych zjistil kdo jsem, odkud pocházím a odkud pocházejí mí
předkové.“
A tu touhu Cernan podle svých slov zdědil právě po svých předcích. „Protože
stejný duch, který je poháněl k tomu, aby opustili svou zem,
odstěhovali se do Ameriky a začali tam nový život, mě provázel i na mé
cestě na Měsíc.“
Mimochodem, československé komunistické
představitele v roce 1974 hrdost Eugena Cernana na český a slovenský
původ nijak nedojímala. Nikdo z nich nebyl ochoten se americkým
astronautem setkat. Ujal se ho až tehdejší ředitel Astronomického
ústavu Luboš Perek, který od něj převzal zmíněnou československou
vlaječku z měsíčního povrchu a umístil ji na největším českém
dalekohledu observatoře v Ondřejově.
Eugene Cernan na setkání v Národním muzeu, foto: Hynek Bulíř
Obsahem setkání Eugene Cernana s premiérem Topolánkem byly otázky
členství České republiky v Evropské kosmické agentuře a vývoje projektu
Galileo, jehož by Česko chtělo být sídlem. Souběh témat touhy po
poznání a soupeření bývalých znepřátelených velmocí nás inspiroval k
otázce, jaké jsou dnešní perspektivy vesmírného výzkumu, když politiky
k podpoře netlačí ani ono soupeření, ani zájem dnes již o poznání méně
nadšené veřejnosti. Podle premiéra však zmíněná touha po objevování je
nevyčerpatelná.
"To žádné soupeření nebo nesoupeření nemůže
ohrozit. Já myslím, že to je naopak. Že dnešní výzvy toho moderního
světa v situaci, kdy bipolární svět je, aspoň doufám, za námi, tak
znamenají spíše synergii těch snah."
Peter Gabaľ
Astronaut hrdý na své české a slovenské kořeny
27. 10. 2009
Astronaut hrdý na své české a slovenské kořeny
19.06.2008 17:28
Letos
jsme si připomněli 30 let od chvíle, kdy kosmický prostor navštívil
první člověk, který nebyl občanem ani jedné ze dvou tehdejších
supervelmocí. Československý kosmonaut Vladimír Remek ale zároveň nebyl
prvním dobyvatelem vesmíru českého a slovenského původu: k těmto
kořenům se hlásí i člen posádek kosmických lodí Apollo 10 a Apollo 17
Eugene Cernan, který v těchto dnech pobývá v Praze.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář