předpoklady no
Národní obrození
chronologické vymezení:
- 70.léta 18.století – 40.léta 19.století
charakteristika období:
- velké společenské hnutí, které bylo spojeno s národně osvobozeneckým bojem 1848
- národy si začaly uvědomovat možnost demokracie, vlastenectví, svobody
- formování novodobého českého kulturního života, českého národa
- objevují se křisitelé jazyka – tedy buditelé jazyka ( objevují nová slova)
znaky doby:
- rozklad starých forem státu – rozklad feudalismu – nástup kapitalismu
- osvícenské myšlenky a reformy Marie Terezie a Josefa II.( zrušení nevolnictví, toleranční patent)
- zrušení jezuitského řádu 1773
nositel hnutí – česká buržoazie a inteligence
- opora buržoazie visela na venkovských lidech
- zájmy dočasně stejné
- demokratický charakter hnutí
zdroje národního obrození
a) osvícenství – J.J. Rousseau ( 1712 – 1778), zastánce názoru, že jen příroda zachovává člověka v jeho svobodném, přirozeném stavu, civilizace ho kazí (člověk je od přírody dobrý)
Nová Heloisa – román lásky v dopisech, líčení citů a přírody
Emil čili o výchově – o přirozeném rozvoji člověka, pedagogické románové dílo.
Charles de Montesquieu (1689-1775), kritik doby, román – Perské listy – Peršanova cesta do Evropy za vzděláním
b) nejlépe vystihl Alois Jirásek dobu v díle: F.L.Věk
c) revoluční nálada lidu – vrchol 1848 – jaro národů
d) myšlenka slovanské vzájemnosti
e) posila národního sebevědomí, národní uvědomění – poezie inspirována lidovou slovesností
f) sběratelství – spisovatelé sbírali rozličné náměty, a pak je zpracovávali
Karel Jaromír Erben – Sto prostonárodních pověstí a báchorek
František Ladislav Čelakovský – Ohlasová poezie –
Božena Němcová ( Barbora Panklová) – Národní báchorky a pověsti
g) lidové čtení pro zábavu, pro poučení, pro vzdělání
h) vydavatel – Václav Matěj Kramérius – Česká expedice, Krameriovy c.k. pražské poštovské noviny
i) činnost drobné venkovské inteligence, učitelů, vlasteneckých kněží – Rais „Zapadlí vlastenci“ – učitel odmítl učit německy a učil své žáky česky, a proto musí neustále měnit své místo.
j) Lidové divadlo – Matěj Kopecký – obrozenecká věda
k) Jazykověda – jazykový základ národa – určitý znak národa – Obrana českého jazyka
Historie
l) Snaha připomenout slavnou minulost – husitskou, posílit národní obrození, spisovný jazyk – latina, němčina, čeština
Periodizace:
1. fáze – obranná – převážně vědci, 70.léta 18.století – počátek 19.století
Dobner, Dobrovský, Pelcl, Puchmajer, Born, Procházka
2. fáze - ofenzivní – vědci, básníci ( poč. 19.st. do konce 20.let 19.století)
Šafařík, Kollár, Čelakovský, Langer,Hanka, Linda
2. fáze – vyvrcholení snah – preromantismus
3. 30. – 50. léta 19.století – K.J.Erben, J.K.Tyl, K.H.Mácha