Cílem drezury je harmonický vývoj koně a jeho schopností. Výsledkem je kůň klidný, pružný, uvolněný a obratný, ale také důvěřivý, pozorný a bystrý, čímž se dosáhne úplného souladu s jezdcem.
Tyto vlastnosti se projevují:
1. Uvolněností a pravidelností chodů, souladem, lehkostí a nenuceností pohybu, odlehčením předku a angažovaností zádě, která je zdrojem živého kmihu, přijmutím udidla a podrobení se vždy a všude bez napětí a odporu.
2. Kůň působí dojmem, že dělá dobrovolně vše, co je od něj požadováno. Důvěřivě se podřizuje svému jezdci, zůstává dokonale rovný na rovné čáře, je příslušně ohnut na křivkách.
3. Jeho krok je pravidelný, uvolněný a nenucený. Klus je uvolněný, pravidelný, pružný, vznosný a živý. Cval je plynulý, lehký a kadencovaný. Záď není nikdy neaktivní nebo loudavá. Kůň reaguje na nejjemnější pobídky jezdce, a tak oživuje všechny části těla.
4. V důsledku živého kmihu a ohebnosti kloubů, které jsou prosté paralyzujícího účinku odporu, kůň poslouchá ochotně a bez váhání a reaguje na různé pobídky klidně a přesně v přirozené harmonické rovnováze jak fyzické, tak duševní.
5. Při veškeré práci, i při zastavení, kůň musí být "na přilnutí". Kůň je "na přilnutí", když krk je více nebo méně zvednut a vyklenut podle stupně výcviku a podle prodloužení nebo shromáždění chodu, přijímá udidlo s lehkým a měkkým kontaktem a stálou poddajností. Hlava musí zůstat v ustálené poloze krku, zpravidla nepatrně před svislicí, s pružným týlem jako nejvyšším bodem šíje, kůň se nevzpírá jezdci.
6. Kadence je výsledkem dobré harmonie, kterou kůň ukazuje, když se pohybuje s dobře zřetelnou pravidelností, výrazností a vyvážeností. Rytmus, který kůň udržuje ve všech chodech, je integrální součástí kadence. Kadence musí být udržována při všech různých cvicích a při všech variantách každého chodu.
1. Ve všech jezdeckých sportech a jeho disciplinách musí být kůň považován za prvořadého.
2. Pohoda a zdraví koně jsou nadřazeny zájmům chovatelů, trenérů,
jezdců, majitelů, obchodníků, organizátorů nebo oficiálních
představitelů sportovních událostí.
3. Veškeré zacházení s koněm a veterinární úkony musí být prováděny tak aby bylo zajištěno zdraví a pohoda koně.
4. Při všech příležitostech musí být vyžadován a dodržován vysoký standard výživy, zdraví, hygieny a bezpečnosti koně.
5. Při přepravě koní musí být učiněna náležitá opatření pro větrání, krmení, napájení a udržení zdravého prostředí pro koně.
6. Velký důraz je nutno klást na zvyšování odbornosti při treninku a
při jezdecké praxi včetně podpory vědeckých studií v oblasti zdraví
koní.
7. V zájmu koně je nutno považovat tělesnou zdatnost a odbornou způsobilost jezdce za nezbytnou.
8. Všechny způsoby ježdění a treninkové metody musí brát koně jako
živou bytost a nesmí obsahovat žádné praktiky, které FEI považuje za
hrubé a špatné.
9. Národní federace by měly zavést odpovídající kontroly s cílem, aby
všechny osoby a instituce pod jejich pravomocí respektovaly požadavky
na zdraví, pohodu a péči o koně.
10. Národní a mezinárodní pravidla jezdeckého sportu, týkající se
zdraví, pohody a ošetřování koně, musí být uplatňována nejen během
národních a mezinárodních závodů, ale i při treninku. Pravidla by měla
být soustavně revidována, aby byla zajištěna taková péče.