Hrdinnými účastníky brigády byli dobrovolníci Filip Horáček, skoročlen Ládín, členové Helena, Martin, Franta a Katka, koně Sauk, Lady, Inka, El Cid a osel Jerry. V sobotu Katka s Frantou s koňmi dojeli se tmou na Pleš a postavili jim ohradu. Zůstal tam s nimi eskymák Filip. Ráno hlásili v rádiu, že od 700 mnm leží souvislá vrstva sněhu....Hmmm, třeba to na Pleši bude lepší. Už za Bělou bylo jasné, že nebude. Celou cestu sice pršelo, ale s přibývajícími metry přibývalo i sněhu.

Křoviňák na autě vypadal minimálně směšně... Nahrabaná tráva nebyla místy ani vidět...má to cenu? Nezabalíme to? Nezabalíme, rozhodla Helena.

Filip přežil, koně přežili, vzali jsme osla a bryčku, jeli k hospodě pro věci. Zvedli jsme dráty ohradníku, aby koně pod nimi mohli procházet a šli tahat. Místy koně zapadali po břicha, bláto měli i na zádech, ale celkem statečně se brodili. Obzvlášť Sauk, který to moc neřeší - nějaké bažiny. Nejmokřejší část jsme tahali na laně. Stáhli jsme, co šlo, a šli hledat další místo, kam ukládat trávu. Nakonec jsme ji tahali na laně na pastvinu, po pastvině kousek při ohradníku, pak přes brilantně vybudovaný most přes potok a vyklápěli jido lesíka za zídku. Ládín dosekal zbylý kousek, abychom už příště nemuseli tahat křoviňák, hrabat se nedalo v tom sněhu nic.
Koně jsme tam nechali - Franta bude přes týden tahat vždycky s jedním kousek po kousku, plánoval.

Sauk: "No fuj, rašelina na zadku"

Všechno jsme sbalili, naložili, začal padat sníh. A já odjíždím do školy přesně včas. V KOutě mám přesně 7 minut na převlečení, oloupání ze sebe rampouchů a rašeliny a už zas frčím v jiném autě směr Budějovice. Pro ostatní byl návrat domů o něco dramatičtější, neb část cesty nejeli ale spáš klouzali z kopce dolů a v první zatáčce místo doleva se jim Fábie sunula pořád rovně...což mělo malou nevýhodu - už tam nebyla silnice, ale příkop.... Naštěstí skončili v místě kde byl signál dovolali se Gábině, která je s Vaškem přijela vytáhnout.....

Porada u koní - kudy teď?

I Jerry se k nějaké té práci přichomýtl

Hrabeme a taháme,
a hrabeme a ...

Tak příště zas.