Jdi na obsah Jdi na menu
 


Exteritoriální (průchozí) dálnice A88 : Breslau - Wien

 
 Obrazek Při cestách po Moravě můžeme narazit na dálniční těleso zarostlé vegetací, mosty, které převádějí místní komunikace nad jakoby vyschlým korytem řek a na různá torza mostů, stojících zdánlivě nesmyslně uprostřed polí. Jsou to pozůstatky velkolepé stavby z období okupace naší republiky nacistickým Německem. Tyto řádky vám alespoň částečně osvětlí minulost, přítomnost a budoucnost tohoto díla.
 
Historie této dálnice se začíná psát v nejtemnějším období naší minulosti. Tato dálnice se zrodila jako součást potupných smluv z Mnichova a Vídně na podzim roku 1938. Prvním krokem k realizaci této dálnice je cesta ministra K. Husárka do Berlína na počátku prosince roku 1938. Jednání, která se uskutečnila, projednávala možnosti výstavby námi zmiňované dálnice a dále plavebního kanálu Labe–Odra–Dunaj. Nás však zajímají projednávané okolnosti, které se týkají dálnice Breslau-Wien. Ta měla ve směru sever-jih protnout celé území našeho, tehdy ještě samostatného státu. Dálnice A88 vstupovala na naše území (v dnešních hranicích) poblíž Králík a opouštěla jej nedaleko Mikulova. V protektorátních hranicích našeho tehdy ,,okleštěného“státu to potom bylo u Jevíčka a na jihu nedaleko Rajhradu toto území opouštěla.

Obrazek

 
Asi nejvýstižněji popíši dohodu, pokud odcituji článek z tehdejšího technického měsíčníku:
 
  • Dohoda, učiněná o stavbě této průchozí říšské dálnice Vratislav-Brno-Vídeň mezi Česko-Slovenskem (pozn. tehdejší název) a Německem, jest úplné nóvum v mezinárodních vztazích. Naším územím (pozn. území druhé republiky) bude tato dálnice probíhat v délce asi 65 kilometrů. Průchozí dálnice bude mít povahu exteritoriální a bylo ustanoveno, že ji postaví společnost RAG (pozn. obdoba našeho GŘSD). Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu zajistí Německo. Naše vláda však poskytne Německu zdarma všechny potřebné pozemky.
  • Dálnice bude celně oddělena od Česko–Slovenska a na všech dálničních nájezdech budou německým státem zřízeny celnice.
  • Dále bylo přislíbeno, že stavba některých úseků bude zadána i našim podnikatelům.
  • Profil této dálnice bude běžný jako v Německu a to 28,5 m.
 
Přípravné práce se rozbíhají ještě před koncem roku 1938. Postup přípravy stavby této dálnice je z dnešního hlediska ohromující. Za tři měsíce jsou připraveny plány na výstavbu i pozemky, které jsou potřebné na výstavbu. Ty jsou předány naší vládou Německu. Okupace zbytku republiky umožňuje Němcům ještě více urychlit přípravy výstavby dálnice. Vlastní výstavba dálnice začíná 11. dubna 1939. Dle plánů má být dálnice, dlouhá 320 km (protektorátem má procházet v délce 65km) a zprovozněna má být na konci roku 1940. Vraťme se však zpět a prostudujme zajímavé detaily z přípravy i vlastní výstavby. Obrazek
 
Obrazek Vedením projekčních a přípravných prací je pověřen ing. Hanz Lorenz (později povede i vlastní výstavbu dálnice). Tento německý odborník, jeden z nejlepších dálničních trasérů, provede svou práci skutečně velmi dobře. Jelikož v té době neexistuje možnost zobrazení budoucího průběhu dálnice krajinou, nechává si průběh budoucí dálnice zakreslovat do realistických pohledů z různých míst v okolí. Tímto způsobem se snaží o co nejméně rušivé posazení dálnice do krajiny a odstraňuje tím i jednu z velmi nepříjemných závad na tehdejších dálnicích. Tzv. uskakování trasy (při průjezdu zatáčky se na okamžik řidiči ,,ztratí“ dálnice z pohledu) je dodnes nepatrně znatelná např. na dálnici D1 nedaleko Čestlic. Tento úsek dálnice byl totiž vybudován ve stejné trase jako původní protektorátní dálnice a to i s touto vadou. Realistické pohledy do krajiny zhotovuje pro ing. Lorenze prof. Schafran.
Sídlo RAB (ředitelství výstavby exteritoriální dálnice) bylo zřízeno v Moravské Třebové v domě na náměstí č. 1. Fotografie z r. 1940. (archiv muzea v M. Třebové)
 
Po zahájení prací v dubnu 1939 je postup prací na naše tehdejší poměry nevídaný. Pracuje se ve dvou směnách po 10-ti hodinách. Stavební práce na dálnici jsou zadány jak německým tak i českým firmám. V okolí Jevíčka pracují německé firmy Hermann & Mieleg a dále Deutsch & Kleckner. V okolí Černé Hory česká firma Hrabě a Lozovský (staví i na protektorátní dálnici). Firma Litická a.s. zase staví v okolí Brna (podílí se také na protektorátní dálnici).
 
Počátkem roku 1940 tempo prací zvolňuje a 30. dubna 1942 je vlastní stavba dálnice A88 zastavena. Až do konce války hlídá staveniště německá armáda. Po válce je staveniště opuštěno a jsou zlikvidována různá stavební zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice chátrá hlavně z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítá. V poválečném uspořádání Evropy by to nemělo smysl. Od počátku šedesátých let se naštěstí s dálnicí v tomto směru opět počítá. Zpočátku to měla být dálnice D43 avšak v dnešní době se připravuje výstavba pouze rychlostní silnice s označením R43. Obrazek
 
Dílčí úseky exteritoriální dálnice A88 jsou využity už i dnes. V okolí obce Syrovice (jižně od Brna) je pro vedení rychlostní komunikace R52 použito zhruba 4 km tělesa a mostů původní dálnice. Dílčí 5km dlouhý úsek je použit i přímo v Brně mezi Bystrcí a Troubskem (komunikace je v mapách značena jako ,,Stará dálnice“). Dále je využit i 1,5 km dlouhý úsek u obce Svitávka poblíž Boskovic. V budoucnosti (počítá se do r. 2015) by měla být v trase exteritoriální dálnice vybudována téměř celá komunikace R43, vytvářející kapacitní spojení z Brna na sever. Poblíž Moravské Třebové naváže R43 na rychlostní silnici R35 z Hradce Králové na Olomouc. Pokud se tak skutečně stane, bude po osmdesáti letech naplněn plán, který s těmito dálnicemi počítal již v roce 1941.

 

autor © Tomáš Janda , 7. ledna 2003.

Fotografie color Voyager 2007 ©

Čerpáno ze stránek: http://www.dalnice.com

Odkaz na další dálnice budované říší: http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm