Putování po Řecku - díl první
Všimněte si, že na ulicích jsou krávy. Jsou to modely různých místních umělců. Tak jsme viděli krávu oblečenou do riflí, jinou jako puzle, tečkovanou, proužkovanou, v hedvábí či jinak nastrojenou. Vše měli krásně nasvícené, ale jinak město to bylo na naše poměry chudé a zaostalé, jako celé Srbsko.
Druhý den vstáváme o půl sedmé a snídani máme v sedm. Odjíždíme v osm, ještě nejsme ani v půlce a v Řecku se posouvá čas o jednu hodinu dopředu. Bělehrad, Niš, kolem Kosova se nezastavujeme a jsme na hranicích s Makedonií. Tu máme projetou za 2,5 hodiny, ještě dotankovávám za eura a vjíždíme do Řecka. Jelikož máme všechny znaky EU, tak nás pasová policie vytahuje z řady a jsme přednostně vpuštěni. Dobré, že? Cesty jsou v Řecku velmi kvalitní, hned po Maďarsku těsně na druhém místě. Pak následuje Slovensko, Makedonie, Srbsko a nakonec, věřte tomu nebo ne, naše česká udrncaná dálnice.
Od hranic se spouštíme na jih k Soluni, a to vůbec ještě netuším, co mě čeká jako řidiče poprvé jedoucího v Řecku přes větší město. Neděle k večeru, všichni se vrací domů a všichni pospíchají po okruhu stotřicítkou v pěti jízdních pruzích. Naštěstí se nám podařilo projet všechny křižovatky dle našeho plánu a odbočujeme směrem na Chalkidiki na Polýgyros. Názvy se píší mnohdy úplně odlišně, sami Řekové snad ani neví, co je správně, tak to neberte jako hrubky.
Příjezd na místo, vilu jsme našli hned na první průjezd, vše přichystané, majitelka paní Kalliopi nás přivítala a my se můžeme ubytovat a hurá do moře. Pak zasloužený spánek a ráno krásné probuzení. Asi více řeknou fotky, i když reál se nikdy nezachytí se vším všudy.
Okolní krajina připomínala spíše nějaké bludiště pro čtyřkolky. Auto sice má dobrý průjezd i v terénu, ale raději jsme nejeli po těchto strmých cestičkách, ale po úzkých asfaltkách, ovšem vůbec neoznačených. Pláž byla až za druhým takovýmto kopcem. Tam jsme vcelku trefili, ale nazpět to bylo pořádné bludiště.
Nakonec se před námi otevřela tato nádherná pláž. Je to pohled na Athos, svatou horu vysokou 2033 m n. m. Je zde údajně 20 funkčních klášterů pravoslavného náboženství, které v Řecku převažuje a věřících je asi 90%.
My jsme moc dlouho nerozjímali a hned jsme se naložili do moře. Voda byla opravdu parádní.
Fotky z druhá, východní strana poloostrova Sithonie jsou uvedena ve fotogalerii "Chalkidiki".
Cestou zpět jsme nakoupili v Lidlu a večer se trochu sbalili. Příští den nás čekal přesun do Meteory se zastávkou na Olympské riviéře, tedy opět koupání. Olympská riviéra začíná pod městem Kateríni a táhne se směrem na jih asi 20 km podél pobřeží. Centrem je město Leptokárie. Tentokrát jsme nejeli přes Polygyros, ale spodem. Pak opět kolem Soluně po E75 na jih.
Pohoří Olympos s nejvyšší horou Řecka Mytikas vysokou 2917 m n.m. Olymp je znám jako sídlo řeckých bohů Dia, Afrodíté, Héra, Athény, Herma a dalších.
My jsme si našli pláž skoro bez lidí kousek pod městem Kateríni.
Každá pláž měla jiný charakter. Jedno měly všechny pláže společné - naprosto čistá voda.
Zátiší s bodlákem:
Na chvíli se s mořem rozloučíme, protože naše další cesta vede do vnitrozemí, do Meteory. O tom v dalším díle, který připravuji.
Foto:
© Kateřina a Petr Ulrichovi
Náhledy fotografií ze složky Řecko - Chalkidiki