Zastávám názor, že lidé , kteří prezentují své práce na veřejnosti by měli sdělit i něco o sobě a své cestě ,kterou se dopracovali k tomu ,co chtějí ukázat.
Jmenuji se Věra H. a žiji v malebném městě v západočeském Pošumaví.Jsem sice absolventkou umělecko-průmyslové školy, ale celý svůj profesní živovot jsem se věnovala jiné práci a své zájmy o nějaké umění jsem uspokojovala vařením, péčí o děti a nyní vnoučata, náhodným šitím, vyšíváním, háčkováním a pletením, zkrátka činnostmi, které jsou vlastní většině žen.
Až v době, kdy odrostly děti a opustily domov, jsem hledala nějakou inspiraci pro účelné a kvalitní využití volného času. A narazila jsem na knihu o patchworku. Nápady a náměty tam obsažené mě zaujaly natolik , že jsem na svém vysloužilém stroji učinila první kroky k sešívání kousků látek . Tato činnost mě ovládla natolik , že jsem se věnovala poznávání tajů výroby patchworku systematicky , jak návštěvou různých stránek na internetu, studiem článků v časopisech a dostupné literatuře. Postupně jsem pochopila způsoby šití, stříhání a sestavování vzorů , zakoupila si nutné pomůcky včetně šicího stroje a pustila se do díla. Jsem tedy naprostý samouk, bez kurzů a školení, ale i bez možnosti srovnávání se s jinými. Za dobu co se této zálibě věnuji, jsem vytvořila řadu výrobků , některé podle inspirace v literatuře i jinde, některé jsou mým výlučným autorstvím. Postupem doby jsem přešla od prostého sešívání čtverečků látek a vytváření vzorů ke zvýraznění plasticity konečného vzhledu výrobku na metodu ručního quiltování. Je to sice metoda velmi pracná a časově náročná, ale výsledný vzhled je bezesporu oživením. Můžete se přesvědčit ve fotogaleriích.
Nepovedlo se mi dosud v nejbližším okolí kontaktovat nikoho, kdo by se věnoval této činnosti. Proto jsem, jak je uvedeno v úvodu využila možnosti vytvořit si vlastní stránky a prezentovat svoje výrobky veřejně. Fotografie jistě nejsou dokonalé, ale snad si podle nich představu učiníte.